Fórum U Pramene

xpapinekx píše:Dobrý den,
zajímá mě, jestli se Kotvičník zemní může užívat zároveň s těmito bylinkami: Třezalka,Kozlík lékařský,Dobromysl,Meduňka,Andělika lékařská,Máta peprná, Levandule, Chmel, Srdečník,Mučenka pletní, Catuaba,Rooibos zelený,Lapacho, Gotu kola, Albície,Maral,Eleuterokok,Schizandra čínská, Rozchodnice růžová, Černý rybíz, MAJORÁNKA,VACHTA,ŘEBŘÍČEK,VRBOVKA,ROZMARÝN,HLOH,JMELÍ, KONDURANGO ??
Předem děkuji za odpověď!

na 100% se může kotvičník kombinovat se šrůtou zelnou / bordulákem šruchou zelnou / portulákem ...protože to tak dělám již několik roků a je mě fajn... martin11
p.s. zdravím Pištu ...Jelikož je Pišta nejznámější pěstitel kotvy zde tak ví jak na to. U jeho sazeniček, které dával na srazu roste i bordulák portulák a rostlině Kotva to dělá dobře....jsou v jakémsi "souladu"

Edit: ... opraven název rostliny ... A(&F) ...

Tak hlasim, ze mi vyrazil prvni kotvicnik! Samozrejme na tom nejnemoznejsim miste - mezi vratama, kde ho nekolikrat tejdne prejedu autem Ted uz se mu vyhybam, ale jak tam mohl vyrust, nechapu...

ceskymo píše:Tak hlasim, ze mi vyrazil prvni kotvicnik!

... také hlásím, že už mám po první letošní sklizni ... ... (přitom na rozdíl od všeho ostatního moji kovičníci letos vyrazily o dost později než v předchozích letech ) ...

... ... Anri ...

Dobrý den, jsem tady na fóru nový. Přes 15 let mám těžké deprese a paralyzující úzkosti. Vyzkoušel jsem všechno možné, ale nepomáhá nic. Antidepresiva, alternativní metody, prostě nic. Nevím co je horší, jestli úzkosti nebo deprese. Možná úzkosti. Ty byly také primární, deprese se přidaly až po několika letech. Byla mi diagnostikována cyklothymie, ale jestli nějak "cykluju" tak maximálně tak mezi velmi těžkou a těžkou depresí.
Přečetl jsem si celé vlákno o kotvičníku a už jsem si objednal jak tinkturu tak nať a určitě to vyzkouším.
Chci se zeptat jestli nemáte někdo ještě nějaký tip co s tím. Vím, že tady je informací dost, ale přece jenom nenapadá vás ještě něco...?
Za případné rady děkuji.

Deprese vzniká ze strachu a to buď ze strachu z minulosti nebo z budoucnosti. Když si ze sebou dáš tú práci a naučit se žít tady a teď ty deprese ti pominou. To jak se to v reálu dělá tě může naučit i třeba Eckhart Tolle. (http://eckhart-tolle-cz.blogspot.cz/ nebo http://dotekticha.blogspot.com/)

feedback píše:Deprese vzniká ze strachu a to buď ze strachu z minulosti nebo z budoucnosti. Když si ze sebou dáš tú práci a naučit se žít tady a teď ty deprese ti pominou. To jak se to v reálu dělá tě může naučit i třeba Eckhart Tolle. (http://eckhart-tolle-cz.blogspot.cz/ nebo http://dotekticha.blogspot.com/)

Děkuji za odpověď. Bohužel Tolleho mám v malíčku a znám i řadu dalších technik na zlepšování "psychohygieny".
Za ty roky vím, že to jsou deprese a úzkosti, které májí fyzickou - endogenní příčinu, na které má okolní svět minimální vliv. Možná tam byl nějaký spouštěč před lety, ale to už je dávno nepodstatné.
A protože nevěřím na poruchu biochemismu mozku jenom tak "samo od sebe", tak mi z toho vycházejí toxiny ať už metabolity parazitů nebo jiné.
Jezdím už skoro rok k ing. Bláhové a postup skoro žádný. Naměřila mi na mozku úplně všechno co s depresemi souvisí a prý to mám vrozené. O to hůř se to odstraňuje.
Ale je přesvědčená, že se to podaří. Ovšem ten proces je peklo a divím se, že se jí ještě nikdo nezabil. To jsem jí také řekl.
Ten kotvičník nebo něco takového chci hlavně abych tu deparazitaci (detoxikaci) vůbec vydržel...
Včera jsem viděl přednášku A. Kalckera a on má už na problematiku parazitů stejný názor jako Bláhová.
Mají s Humblem rozpracovaného něco aby se to nemuselo likvidovat brutální chemií, tak snad to brzo pustí ven.
MMS na parazity nemá vliv a tohle má být něco na principu enzymů jak je likvidovat...

Lightworker píše:Ahoj Cliff,

u tebe je nějaká bytost nebo entita. Ta ti to způsobuje. Samozřejmě, že i tvá negativní přesvědčení za to mohou. Ty paraziti tomu pomáhají také i s tvou rezonancí dohromady, aby se bytost mohla držet. Nebo i naopak. Parazituje ona i paraziti, ale je to vše na základě tvých přesvědčení a programů. Spustilo se to okolo 35-ky - ale tady se mohu mýlit...

Děkuji za reakci. Ten věk sedí pokud jde o deprese. Úzkosti mám prakticky od doby kam mi paměť sahá, ale plně to vypuklo asi v 21ti.
Jak jsem psal, vyzkoušel jsem toho opravdu hodně, takže i odvádění přivtělených bytostí. Pomohlo to - jako vše - jenom na pár hodin.
Pokud jde o programy a přesvědčení, tak ačkoliv jsem se za ty roky utrpení dramaticky změnil, tak je možné že ne dostatečně.
Byl jsem prolezlý negativismem skrz na skrz, tak se dá předpokládat, že to ještě není zdaleka dobré, i když např. Tolle mi hodně dal atd.
Ty myslíš, že jseš schopen mi nějak pomoct...?

Myslím si, že ti dokážu pomoci. Ale je to na delší dobu léčení - zhruba plus mínus asi 8 měsíců. Další přes můj mail.

Cliff píše:Bohužel Tolleho mám v malíčku a znám i řadu dalších technik na zlepšování "psychohygieny".

Bohužel mít někoho poznáni v malíčku není to samý jako žít v duchu toho poznáni (mít to v "krvi").

Cliff píše:Jezdím už skoro rok k ing. Bláhové a postup skoro žádný.

Kdyby jsi žil v duchu Tolleho poznáni ani ve snu by tě nenapadlo obtěžovat se návštěvou u paní ing. Bláhové. Snad ti to pomůže se zorientovat.

Dědek kořenář: Kotvičník zemní (Tribulus terrestris)

Kotvičník je plazivá, zprvu velmi nenápadná každoroční jednoletá rostlina pocházející z asijské oblasti. Překvapivých a pohodlných výnosů dosáhnete pěstováním kotvičníku na nepoužívaném dlažbovém chodníku. Kotvičník lze ale dobře pěstovat i v truhlících na oknech či balkónech a nechat ho k jeho i vaší spokojenosti viset přes parapet dolů.
Na záhonku nebo mezi dlaždicemi na chodníku vytvoří nejdříve takový uťápnutý svazeček miniaturních charakteristických lístků podobných malinkému hřebenu, který sousední plevely bez problému přerostou, zastíní a udusí. Když ale vytrháte konkurenční plevel, tak zjistíte, že kotvičník se pod ním po zemi tak trochu rozrůstal skromně a nenápadně do okolí. Přitom rostlina je téměř nezávislá na zalévání, a proto se jí daří i ve škvírách v chodníku mezi dlaždicemi a rozjíždí se do všech stran na metr, i dál.
Když naroste do podoby připomínající mohutnou, bujnou a kudrnatě dlouhovlasatou kštici mladých žen, ozdobenou malými žlutými kvítky, přichází čas možné sklizně. Pokud je kvalita olistění viditelně dobrá a nežloutnoucí, není potřeba se sklízením příliš spěchat. Kotvičník totiž roste stále rychleji a jeho hmota utěšeně přibývá. Jen zprvu je potřeba růčo vytrhávat plevely. Posléze je však kotvičníkový pokryv záhonu natolik kompaktní, že plevelové nemají nárok.
Při vytrhávání plevelů se často popícháte o nenápadné koulovité semeníky s mnoha trnitými krátkými, ale pevnými špičkami. Od té chvíle se budete popichovat v této lokalitě pořád, protože kotvičník je nezmar a stále se vrací na své místo činu. Na záhon dalších deset let nechoďte naboso a bez rukavic s odolností na pořez sklem.
Sklizeň kotvičníku je docela překvapivá v tom, že uchopíte rostlinu u nenápadného kořene, snadno ji vytrhnete ze země a náhle máte v ruce veliký až téměř dvoumetrový tříkilový chuchvalec nati. Při tom se mnoho semeníků odláme a odpadne za účelem následného popíchání vašich rukou, nohou, dozrání na zemi a vyklíčení příští rok. Další rok vám na záhonku vyroste množství dalších rostlinek už samo a stačí je jen vhodně rozsadit alespoň 30 cm od sebe. Celkem dobře můžete na záhonku zároveň pěstovat salát nebo ředkvičky, protože zprvu si rostliny nebudou konkurovat.
Kořen kotvičníku je v poměru k rostlině titěrný a lze ho umýt nebo odstřihnout. Jako účinná droga je však velmi použitelný a semeníky také.
Ideální je sušit nať zavěšenu jako svazek na hřebíku nebo na provázcích, případně rozloženou na sítech sušáren při teplotě do 45 °C. Na neprodyšné podložce se snadno zapaří. Vzhledem k píchání semeníků nelze rukama nerozřezanou suchou nať stlačovat do pytle. Jedině v rukavicích proti sklu nebo v brnění.
Kotvičník obsahuje fytosteroly, flavonoidy a alkaloidy v tak dobré kombinaci, že se uplatní v mnoha zdravotních indikacích. Nejvíce fytosterolů, rostlinných mužských hormonů ("anabolických steroidů", steroidních saponinů) se sice nachází v semenech a kořenech rostliny, ale ty prakticky nelze sbírat, protože kořen je miniatura a semeníky mají výbornou píchací sebeobranu. Podobného účinku při použití nati se však vzhledem k možnosti úpravy dávkování dosahuje snadno.
Kotvičník má největší reklamu jako univerzální afrodisiakum a rostlinná viagra. Je to ideální bylina pro léčbu neplodnosti mužů i žen. U mužů má nejen příznivý účinek proti hypertrofii prostaty, ale i pro spermiogenezi. Zvyšuje totiž u mužů hladinu mužského pohlavního hormonu testosteronu až o desítky procent a u žen zase zvyšuje produkci folikulostimulačního hormonu (FSH) estradiolu. Takže je to takový potencotvorný a libidospouštěcí erotický magnet pro méně plodné, obstarožní a slabé sportovce, kteří jej užívají zároveň i pro růst svalové hmoty, a pro chabé neplodné a unavené sportovkyně s nepravidelným menzes po dlouhém braní hormonální antikoncepce, které už ani nemají zájem o sex. To se však při užívání kotvičníku brzy změní! U žen v klimakteriu je kotvičník vhodný pro snížení potíží s přechodem. Mimo to má příznivý vliv i na úbytek tělesného tuku.
Ledvináře s kameny a problémy při chorobách ledvin a močových cest potěší močopudný vliv kotvičníku. Cholesteroliky potěší výrazné snížení cholesterolu, prostatikům zmenšuje prostatu, oteklíkům vypouští otoky, jedlíkům přidává trávicí šťávy a zlepšuje peristaltiku střev, srdcařům opravuje krevní tok i tlak a navíc předchází infarktům rozšiřováním cév, diabetikům usnadňuje využití cukru, ale i tuku, a tak nějak podporuje rekonvalescenci polomrtvých z nemocnic, cvičencům růst svalů a revmatikům zlepšuje pohyblivost.
Zajímavé je pozorování vysokého všestranného efektu pravidelného užívání kotvičníku i u osob důchodového věku obého pohlaví. Děti do dvaceti let naopak kotvičník nepotřebují. Zatím nebyly nalezeny kontraindikace, ale vzhledem k přítomnosti alkaloidů a fytohormonů bych jej nedával ženám v jiném a kojném stavu.
Lžičku řezané nebo drcené nati kotvičníku doporučuji spařit ve 2-3 dcl vody po dobu nejméně 15 minut, ale lépe posečkat se scezením na pitelnou teplotu, a pít 2-4×D. Tím myslím pokaždé uvařit novou várku.
Z nati kotvičníku se připravují i tinktury a extrakty, avšak jejich efekt je poněkud slabší, což lze kompenzovat adekvátně zvýšeným množstvím vychlastaného moku. Ovšem potom je nutno dát si pozor na morální zábrany a desáté přikázání.

Většinou se, jako nejúčinější části kotvičníku, uvádí kořeny a především plody.
Jak je na tom stonek??
Má smysl ze sušené drogy odstraňovat stonky? Bude směs listů a plodů (bez stonků) silnější?

Ahoj A(&F),
tak mám nějaké nové info kolem kotvičníku. Náhodou jsem se o tom bavil s kamarádem (detox. poradcem) a ten se tím začal zabývat dosti do hloubky a měřit jeho účinnost i pomocí Salvie. Zkoušel různé prodejce přes sušenou bylinu až po hotové tinktury a vše dosti slabé. Nejsilněji mu ukazoval extrakt z vyšlechténé bulharské odrůdy, která byla údajně vytvořena pro olympijské vzpěrače pro větší výkony (testosteron). Ten si nechal poslat přímo z Bulharska. Mají tam pro jeho pěstování údajně i lepší podmínky. Ten bulharský je extra silný, oproti tomu, co se dá koupit u nás i v podobě tinkury s přívlastkem forte, který je taky slabota. Vytvořil si vlastní extra silnou tinkturu a ukazuje u lidí dosti dobře na deprese (serotonin) a zdá se, že i cukrovku. Použil pro něj ale skoro 80% líh, aby z něj vyždímal maximum, protože 40% líh je dle jeho zkušeností málo. Ty hotové tinktury, nebo byliny co se prodávají u nás jsou dosti slabé. Některé tinktury jsou dokonce silně naředěné a účinnost je tak minimální. Jeho extra silná tinktura má tmavě zelenou barvu, žádná lehce nebo více do hněda.
Chtělo by to otestovat nějakou čerstvou bylinu českého kotvičníku, jestli je na tom s účinnými látkami o něco lépe, ale ten nemám k dispozici. Ideální by bylo splašit semena přímo té bulharské odrůdy a zkusit jej u nás vypěstovat.

Craft píše:Ideální by bylo splašit semena přímo té bulharské odrůdy a zkusit jej u nás vypěstovat.

Ahoj Crafte, ...
... obávám se, že by to moc ne(za)fungovalo, neb jak jsi sám zmínil: "Mají tam pro jeho pěstování údajně i lepší podmínky" ...... před lety jsem si totiž z Chorvatska (Bibinje/Zadar) dovezl obrovitá semena o průměru těla (bez ostnů) pomalu jak "dvoukoruna", co vyrostly na až dvou a půlmetrovejch šlahounech , z rostlin vzdálených cca 100 metrů od moře ...... no a co myslíš, jak to dopadlo ??? ... ... vyrostl z nich docela úplně obyčejnej "českej kotvičník", s max. metrovými šlahouny ... ...... ono se totiž jedná aj o to, že semena si v sobě nesou informaci o "prostředí, ve kterém byla vyplozena" (především o průběhu sezóny = počasí, průměrné délce dne, složení půdy a závlahové vody, půdní mikroflóře, atd., atd, zkrátka epigenetika), dle které se pak snaží chovat v nové lokalitě ... na což potom z nich vyrostlé rostliny často "dojedou" (především vlivem rozdílného klimatu), kdy během prvních generací dokonce mohou dávat horší úrodu než "místní už navyklé odrůdy" ...... ale následně (pokud přežijí), již během jedné dvou sezón, se většinou "přizpůsobí novým podmínkám" ... ... (viz např. http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3099 , popř. http://www.osel.cz/index.php?clanek=2383 ... doporučuji přečíst si oba)

... mmch, ... a slyšel jsi někdy o poučce, že člověk by měl konzumovat především jídlo (tedy i byliny) pocházející ze stejné oblasti, ve které žije ?? ...... a to nejenom kvůli "uhlíkové stopě" ... ...

... ... Anri ...

Jo slyšel, ale dle mě je ta poučka nesmysl, člověk je totiž všežravec a jí co mu chutná a žádný extrémismus není tady moc dobrý. Chápu vegetariány, ale ti tohle taky neřeší. Mám rád třeba kiwi, mandarinky, pomeranče a nic z toho tady volně neroste, dokonce ani ty citróny ne. Původně tady nerostli ani brambory, kdyby je ze zámoří naši předci nedovezli a neroste tady volně ani rýže Tohle mi připadá, jako ty chytrosti o dělené stravě. Takže všeho s mírou a s rozumem a nemaž tak urputně ty odkazy, které mají souvislost, tak si holt ten extra silný bulharský kotvičník bude muset najít každý sám a případní zájemci o odkaz, obraťte se pak na moderátora tohoto vlákna Zůstanu tedy u té silné bulharské odrůdy, která je přímo z Bulharka, ale zakoupená v ČR v jednom eshopu a z ní se pak vyrobila ta extra silná tinktura.

P.S. Přiznám, že přílišná cenzura (třeba mazání odkazů, které mají souvislost) v některých fórech mě přinutila tam přestat chodit a cokoliv přispívat a jít raději o dům dál. Běžné je třeba skrytí přímého odkazu nepřihlášeným uživatelům fóra nebo mazání doslova spamu, které nemají s příspěvkem uživatele nic společného.

Na tieto stránky som sa dostal dávnejšie, náhodou pri hľadaní pomoci pre svoju dcéru a všetko čo zistím skúšam najprv na sebe, hoci som sa cítil zdravý. Tak to bolo aj s kotvou kde som očakával aj zvýšenie výkonnosti, výdrže, bdelosti...prerábali sme dom. No pred nejakým časom sa objavili aj problémy o ktorých chlapi neradi hovoria a tak som tento rok zasa pokusničil.
Vlastná skúsenosť: Všetko ako som písal na str.15, "len"-varím 20-25min. v smaltovanom hrnčeku (dík Anri) a zmes mám výhradne od domáceho pestovateľa (Pišta diki)- vinikajúca .
Výsledok: po týždňovej kúre 100% uspešnosť a drží to asi týždeň( ale zasa "primneřene" nie 3x za deň:)), veľká spokojnosť a už mám aj vlastné semená, bo Pišta mi dal aj sadeníčky na jar. dik.