To je jednoduché. Tenzometr nepotřebuješ. Kilogramové závaží vložíš do odstředivky a ono odletí s kinetickou energiíbuky píše:Abych upřesnil o co mi jde. Máme dva pokusy z praxe. Abych vyloučil působení gravitace, vše se odehrává ve vesmíru, ve vakuu a bez působení gravitace.
1. Mame odstredivku z vertikální osí (ve vesmíru je to jedno) a v ní je 1kg závaží a tenzometrická váha. Při určitých otáčkách bubnu (záleží na průměru) bude měřit tenzo. 10kg - nezmysel.
2. Máme druhou odstredivku, ale s tím rozdílem že tenzo. bude při 1kg závaží ukazovat 100N.
A teť se vás zeptám co má větší logiku, buď opustí odstredivku 1kg závaží v 10kg*m/s a nebo v 100N*m/s.
Ja tvrdím že v 100N*m/s, protože 1kg závaží při určité rychlosti má schopnost konat práci, působit silou (N) po dráze.
0,5*m*v^. Je lhostejné, zda použiješ odstředivku nebo střelný prach. Střela nebo závaží po celou dobu letu nekoná
práci, protože práce znamená působící sílu po dráze (F*s-dráha) a na střelu nebo závaží už žádná hnací síla nepůsobí - závaží
nebo střela letí setrvačností... Pokud by letící závaží nebo střela konala práci, pak by šel vypočítat i výkon W, ale žádné
kilowaty nedostaneme ze setrvačného pohybu protože k tomu potřebujeme dosadit právě tu chybějící práci. Nic méně, střela
nebo závaží si s sebou nese kinetickou energii ze své hmotnosti a udělené rychlosti (vynecháme impuls síly...), kterou opustila
nebo opustil odstředivku. K práci dojde až po dopadu na překážku - třeba na lopatkové kolo, které se pootočí určitou silou po
dráze J=F*s-dráha - v případě kola a síly okamžiku je lepší použít krouticí moment síla N * polorměr r = Nm, což je ekvivalent
k Joule. Pomalu se blížíme k Tvému výsledku 100N*m/s... trochu tam fajlíruje ten čas-s, ale i s tím si poradíme abychom
dostáli Tvé myšlence. Musíme přepočítat kroutící moment a otáčky kola na výkon (W) - úhlovou rychlost v radiánech za jednu
sec. (momentálně mne nic jiného nenapadá) vynásobíme vypočteným krouticím momentem Nm. Toto by mohl být jeden z
důsledků závaží které se z odstředivky dostalo k práci a výkonu - třeba 500 N*m*rad/s. Výraz 100 N*m/s platí pro takzvaný
rázový impuls momentu síly (newton metr sekunda), což je vlastně moment síly N*m a čas t, po kterou síla působí. Jak již
název vypovída, jedná se o nárazovou sílu, kde moment síly vychází z kinetického momentu pro rotační pohyb (kg*m^/s)
atd....Jemně řečeno - takže ani hodnota(100) a ani jednotky (ne že by v tom tvaru neexistovaly) májí ke konkrétně
zamýšlenému velmi vzdálený vztah.