Fotovoltaika (levně)

[lajos]

Ten odkaz je funkční.
Ten selen, samo vyzkouším- to mi přibyde energie ze slunce?!

[MilMAX]

Ten odkaz je funkční.
Ten selen, samo vyzkouším- to mi přibyde energie ze slunce?!

.... teď se ukáže jestli měl můj tata pravdu...

[lajos]

Tak dnes jsem začal rozebírat ten muzeální zdroj, ten potah na povrchu selenových desek je spálený a opadaný do konstrukce, tak že dvě fotéčky pro Vás.

[xzzzx]

Tak dnes jsem začal rozebírat ten muzeální zdroj, ten potah na povrchu selenových desek je spálený a opadaný do konstrukce, tak že dvě fotéčky pro Vás.

dik za foto a snahu.


Z.
ps: stejne to bylo polamany.

[jarop]

Už pre d dvomi rokmi som sa zaujímal o fotovoltaiku. Bolo to pre mňa moc drahé, tak som to nechal plávať.
Ale zaujal ma Greatzelov článok vytvorený z farbiva, oxidu titánu a vodivého skla. Ako farbivo sa dá použiť aj šťava z tmavého ovocia - aj keď s malou účinnosťou.
Skúšal to niekto vyrobiť ? Aký máte na to názor ?
Podľa informácií na webe http://en.wikipedia.org/wiki/Graetzel_cells
sa to vyvíja dobre. Hádam sa raz dočkáme panelov do 1000 korun/m2.

[morse59]

Dávno tomu v jedné knížce o radiotechnice jsem našel zajímavé pokusy se selénovými usměrnovači a mimo jiné tam byla popsána výroba fotovoltaických článků z desek usměrnovačů. Fór byl v tom,že vrstva selénu byla krytá ještě vrstvou cínu a tak se musel cín odstranit řízenou teplotou,protože selén má bod tání jen o pár stupńů vyšší. fungovalo to celkem dobře, ale ůčinost byla nízká.

[Akord]

Tiež som si myslel, že ak by sa obišla kremíková technológia, ktorá je podomácky prakticky nereprodukovateľná, tak...:
Najskôr som si zohnal z literatúry všetko možné o Cu2O, keď som pochopil, že limit účinnosti
je tak pod 1 percento, a vôbec to nie je také jednoduché, ako človeka infikujú v starých fyzikách a elektrotechnikách, pomaly som začal byť triezvejší. Pozeral som selén,
okrem obrovskej jedovatosti, nič moc, potom CdS, PbS, FeS. Podomácky by som tak nanajvýš uvažoval o posledných dvoch, ale nech si nikto nemyslí, že vyrobiť uvedené vrstvy
je pomerne ťažké, je to o dosť ťažšie, než pomerne. Ešte sa komerčne robia články(dnes som taký videl) CuInSe2 a podobne. Fotoelektrochemické články s TiO2, medzi ktoré patrí zrejme aj ten Greatzelov, a rôzne aj organické obdoby povedzme s chinónmi a tak, tiež provokujú, a občas prebleskne správa, že niektoré účinnosťou presiahli 20 percent, zatiaľ ale v labáku. Ten Graetzelov nepoznám a pozriem si to, ak sa len menom nelíši od tých, čo poznám. Technológia a cena je ale to podstatné pre nás, ktorí nie sme hi-tech, ale hľadáme dačo praktické.

[Akord]

Reálne býva účinnosť palivového článku okolo 60 percent, a to je už dobrá, vyžaduje pomocné zariadenia. Občas býva 70 a nevidel som 80 percent. Za použiteľnú sa považuje 50 percentná účinnosť. Noviny a pod. blbo, ale veselo vypiskujú rôzne čísla ako na dražbe.

[Iv]

Jen jsem nahlíd a trošku se podělím,pokud mohu.Ve výzkůmáku jsme používali jako náhradní solární články Selenové destičky ze starých usměrňovačů.Postup:
1)Rozděláte opatrně celé těleso Selenového usměrňovače tím,že uvolníte středovou "hřídel".
2)Pak si zapalte na sporáku malý hořák a každou jednotlivou destičku nad ním zahřejte,ale pozor,jen tu stranu,která je natřena barvou(pod ní je vrstva Selenu.
3)Po mírném nahřátí si vezmete kus hadříku a tím tuto barvu setřete-netlačit!
4)Tím se vám odkryje Selénová vrstva.(Nikdy neškrabat-porušíte povlak).
5)Na Selenovou vrstvu neletovat,jen si udělat z mosazného proužku přítlačné péro jako kontakt.
Jen ještě musím doplnit,že Selen jako napětí dodá dostatečné ale nevýhoda této látky je,že nedodá dostatečný proud,budete muset zapojovat paralelně,abyste dostali trochu kloudnější proud.

[Akord]

Tí zápaďáci sú strašne skúpi na informácie, nedbali by predať aj školské pokusy.
Ak ten priložený text na lindsay.com súvisí s obsahom knihy, tak môže
ísť o článok Cu-Cu2O, keď obrázkom naznačujú akúsi oxidáciu, či čo.
Taký článok ale tak pohne merákom, ale ťažko rozsvieti čoby LEDku.
Deravé ponožky na pokusy by nemuseli natoľko predávať,
mohli by ich aspoň niekde aj rozdávať.
Peltierov článok na chladenie PC procesorov kúpený v GM ohrievaný slnkom by mohol mať väčšiu účinnosť.

[xzzzx]

Tí zápaďáci sú strašne skúpi na informácie, nedbali by predať aj školské pokusy.
Ak ten priložený text na lindsay.com súvisí s obsahom knihy, tak môže
ísť o článok Cu-Cu2O, keď obrázkom naznačujú akúsi oxidáciu, či čo.
Taký článok ale tak pohne merákom, ale ťažko rozsvieti čoby LEDku.
Deravé ponožky na pokusy by nemuseli natoľko predávať,
mohli by ich aspoň niekde aj rozdávať.
Peltierov článok na chladenie PC procesorov kúpený v GM ohrievaný slnkom by mohol mať väčšiu účinnosť.

Jak sa mas kamarad?
Ked budes blyzko Valtic zastav sa na poharok!
PS: Co kedy by Lajos ponoril dasky ze selenových dasok do H2O?
Co to bude robyt?
Vdaka za odpoved.
Z.

[lajos]

Zatím ty selenové desky zkoušet nebudu, dělám mim vyvíječ a stejně se mi zdá že z těch desek ten selén je opadaný, jinak ta sestava desek, po zmenšení vzdálenosti by byla šikovná na vyvíječ, mám kdispozici i staré nepoužívané NiFe aku větší kapacity, ty by byli rovnou k použití po výměně elektrolytu.

[la]

Zdravím.Právě jsem objevil tohle vlákno.Hezký.Jen nevím proč se všichni výrobci zabývají křemíkovými fotovoltaickými články a velmi málo články na bázi chloridů např:chloridu železnatého,železitého,hlinitého asi komerční důvod.Doma to asi s křemíkem moc levně nepůjde.Pořád něco skrývají.Tady je o chloridech alespoň zmínka.(na straně 10 a straně 11)O chloridu železitém vím to,že jeho vodný roztok který je vystavený slunečnímu svitu akumuluje energii a tuto můžeme odebírat při umístění roztoku do temného prostředí.(Málo probádaná půda chloridů.)

[Akord]

Zatím ty selenové desky zkoušet nebudu, dělám mim vyvíječ a stejně se mi zdá že z těch desek ten selén je opadaný, jinak ta sestava desek, po zmenšení vzdálenosti by byla šikovná na vyvíječ, mám kdispozici i staré nepoužívané NiFe aku větší kapacity, ty by byli rovnou k použití po výměně elektrolytu.

Ty NiFe mužou být zajímavé, je potreba si je cenit, protože já už odepsal malými solárními proudy a divnými podmínkami pri nabíjení a vybíjení už dost drahých Pb akumulatoru
včetne polotrakčních Varta a staničních gelových Varta, ale mám teď 160Ah NiCd,
30 let staré, s petinovou kapacitou (porád se namám k tomu vymenit elektrolyt-hydroxid,
i když znám složení) ale ty za rúzných podmínek porád drží, i když v nich porád bublá voda, když v léte mám prebytky, protože menič mám nainstalovaný zatím jenom na svícení.

[Akord]

Zdravím.Právě jsem objevil tohle vlákno.Hezký.Jen nevím proč se všichni výrobci zabývají křemíkovými fotovoltaickými články a velmi málo články na bázi chloridů např:chloridu železnatého,železitého,hlinitého asi komerční důvod.Doma to asi s křemíkem moc levně nepůjde.Pořád něco skrývají.Tady je o chloridech alespoň zmínka.(na straně 10 a straně 11)O chloridu železitém vím to,že jeho vodný roztok který je vystavený slunečnímu svitu akumuluje energii a tuto můžeme odebírat při umístění roztoku do temného prostředí.(Málo probádaná půda chloridů.)

Zdravím taky, nemohl by ses prosím podívat, zda je Tvuj odkaz funkční, ten tvuj
soubor KS_Solarní článek.zip ukazuje jenom 375 byte a zrejme v nem nic není...,
asi to vypadá na chybné zazipování, ta nekremíková fotovoltaika me zajímá,
i když s tema chloridama to asi taky nebude tak jednoduché.