Fórum U Pramene

Narazila jsem na tento recept,ale ještě nezkoušela:

"... skládá se to ze:
3 lžíce rostliného ojeje
2 lžíce saponátu na nádobí
2 lžíce jedlé sody
a smíchat a zalít 3,5 litrem teplé vody

Jedlá soda má být nejlepší protředek na všechny druhy plísní."

M.

Polyversum biogarden je na trhu už nějakých 10 let cena je poněkud vyšší než u fungicidů na bázi mědi.
Otázka je, zda aplikovaná houba neochrání jen kořeny a dokáže zabránit infikovaní listů.

Tvoje přednáška na toto téma vloni na podzim u Jeffa byla fakt dobrá.

... jj, chytrá houba (před lety ji hodně propagovali u nebožtíka Přemka), bohužel ta je v případě rajčat účinná pouze pro ošetření osiva a mladých rostlin, ale proti plísni bramborové (napadení vzduchem) toho v podstatě moc nezmůže, anžto by se rajčata tímto prostředkem pak musela ošetřovat pravidelně každý týden (a to by se člověk nedoplatil ) ...

... jinak z "babských rad" je známo, že by ještě mělo fungovat:
- postřik manganistanem draselným (KMnO4 - hypermangan), ale těžko se určuje potřebná koncentrace, neb pokud se to i mírně přežene, tak vlivem oxidace dojde ke "spálení rostlin" (zkrátka je tam příliš tenká hranice mezi "neúčinností proti plísním" a "zničujícím účinkem na rostliny", ... info od NAVARa) ...
- postřik mlékem ... před lety jsem pomocí něj (před vykopáním a spálením) na dva roky zachránil angreštovník ... ale použil jsem neředěné mléko, což byla možná chyba, později jsem se dozvěděl, že mělo být silně odstředěné + naředěné vodou v poměru 1:10 ... ...

... ... Anri ...

-------------
PeS: ... děkuji za pochvalu přednášky, ale jak jsem během ní anoncoval, velký dík patří rovněž aj kolegům z fakulty, kteří mi za účelem setkání u Jeffa dovolili prezentovat podstatnou část zatím nikde nezveřejněných poznatků ... ...

Cesta chemie a různých "vychytávek" asi stejně nikam nepovede.
Nejmoudřejší v tomto ohledu byli asi lidé neolitu, kteří nechávali každý třetí rok 1/3 pozemku ležet ladem.
Pokud dokáží ony miliony půdních bakterií zpacifikovat haldu tlejícího biologického odpadu za jeden rok do úrodné formy zvané kompost, nevidím důvod, proč by přirozené půdní bakterie ponechané absolutnímu klidu nedokázaly za stejnou dobu obnovit v půdě zdravou rovnováhu.
Kdysi jsme založili nový záhon pouhým "otočením drnu" a dočkali se výstavního česneku a obrovské úrody brambor.
Brambory ležely v souvislé vrstvě jedna vedle druhé a pod ní byla ještě jedna vrstva s podobnou v vydatností.
Později jsem založila záhon za novým domem. Prvních pár let funoval a pak mě to přestalo bavit. Několik let ležel ladem, ale potom po přepocívání kořenů plevelů a zarytí cc a 1m3 kravsého hnoje se na tu expanzi zdravé zeleniny chodili dívat sousedé.
Rajčata měla 2m a dozrála bez postřiku. Od té doby buď stříkám, nebo likviduji.
Před několika lety jsem otočila další drn. Na jílem. Tentokrát jsem nový záhon dobře vytunila. Slepičinec, drny, koňský hnůj a navezená humózní ornice. Prvních ranných brambor jsme se dočkali už v červnu a vykryly potřebu rozvětvené rodiny po celé prázdniny.
A teď zvažuji, jestli onen po mnoho desetiletí intenzivně obdělávaný ar vymazlené kypré černozemě o mocnosti 80 cm na zahrádce u starého domu opět oseji a osázím nebo nechám letos ležet ladem a občas ho z estetických důvodů přejedu sekačkou.

Vlčice píše:Nejmoudřejší v tomto ohledu byli asi lidé neolitu, kteří nechávali každý třetí rok 1/3 pozemku ležet ladem.

... nejen v neolitu ... běžně (s rozdělením na čtvrtiny + ve 4-letém cyklu) se takto malo-hospodařilo až do vzniku "JZD/JRD", kdy po vyvlastnění polí byly rozorány meze (které přitom sloužily jako inkubátor půdních mikroorganismů) ...

... ... Anri ...

Až soukromým zemědělcům utnou dotace za zatravněné hektary zemědělské půdy a oni budou nuceni zase něco pěstovat,
můžou očekávat docela slušný výnos. Už jsou líní i posekat.

Lichořeříšnice proti plísním i pro zdraví?
,,Z hlediska užitečnosti je dobré vysít a pěstovat lichořeřišnici pod jabloněmi, neboť dokáže odradit vlnatku krvavou, ale i zabránit rozšíření plísně bramborové. Další užitečnou schopností lichořeřišnic je, že na sebe dokážou nalákat mšice z okolních rostlin. Lichořeřišnice je levná rostlina, která vydatně roste, pokud jste tedy objevili na některé z vašich oblíbených rostlin mšice a nevíte, jak se jich zbavit, vysaďte pod napadenou rostlinu lichořeřišnice. Ty jsou totiž mšicemi milovány, a tak na sebe přilákají jejich pozornost. Vy se pak jednoduše zbavíte mšic tak, že je vyhodíte i s lichořeřišnicí. Stejně tak bude účinkovat i lichořeřišnice vysazená pod stromy.
Všechny části rostliny jsou navíc jedlé. Květy lichořeřišnic jsou nádhernou ozdobou ovocných nebo zeleninových salátů. Rostlina chutná podobně jako ředkvička, může se tedy nakrájet na chleba, hlavně listy. Poupata nebo semena lichořeřišnic se nakládají do octa, což pak chuťově připomíná kapary. Ty ale není dobré konzumovat ve větším množství, neboť mají projímavý účinek. Listy však konzumujeme výhradně čerstvé, neboť při delším skladování se v nich rozvine hořká chuť. Lichořeřišnice má pozitivní účinky na lidský organismus neboť dokáže zlikvidovat mnohé nežádoucí bakterie v těle. Řadíme ji tedy zároveň i k léčivým rostlinám."

Než jsem zasadila mezi kůlové jabloně levandule, byly stromky každoročně obalené mšicemi a mravenci po nich putovali nahoru a dolů. Jabloně mají ale ještě jeden problém. Na kůly obalené ukázkovými jablíčky, jako jsou na reklamních obrázcích, mohu zapomenout. Nádherně odkvetou, v červnu většina malviček opadá a to, co zůstane na kmenech, je samý flek a hniloba.
Tvar stromků plně umožňuje dokonalý postřik, věřím, že jablíčka po něm jsou tak dokonalá, že se do nich ani červ nevleze, ale má v tom případě význam je doma vůbec pěstovat?

V blízkosti růží a rajčat se mi osvědčilo nasázet aksamitniky - afrikány. Slimáci je preferují, ale mšice odpuzují viditelně. Aroma aksamitníků údajně nesnáší i další druhy škodlivého hmyzu včetně těch, které žijí v půdě.

Vlčice- Ono čím je něco víc vyšlechtěnější, tím je s tím větší starost. Mám s tím vlastní zkušenost u rostlin, akvarijní ryb, psů, koček, plazů. Pokud nechci stříkat chemii,musím se poohlídnou po nenáročnějších druzích,byť by neměly tak chutné plody jak šlechtěné druhy-ty ovšem za použití chemie.
Slimáci mi decimovali skalku do doby než jsem si do jezírka vysadil ropuchy a hnědé skokany(ti tak šíleně neřvou, jen vydávají takový hluboký mručivý zvuk) Slimáci jim chutnají,tak jejich počet klesl asi o 90%. Žáby se za deště rozprchnou po okolí, za sucha doskáčou za vodou. Moc se jim, líbí pod svahovými tvárnicemi,kde je chládek a vlhko. Teď se budeme stěhovat, tak si je vezmu sebou.

Vlčice píše:Než jsem zasadila mezi kůlové jabloně levandule, byly stromky každoročně obalené mšicemi a mravenci po nich putovali nahoru a dolů. ....

Není náhodou účelem natření kmenů vápnem zabránit právě tomuto jevu?

S laskavým pozdravem, Slávek.

Slavek Krepelka píše:

Vlčice píše:Než jsem zasadila mezi kůlové jabloně levandule, byly stromky každoročně obalené mšicemi a mravenci po nich putovali nahoru a dolů. ....

Není náhodou účelem natření kmenů vápnem zabránit právě tomuto jevu?

S laskavým pozdravem, Slávek.

Taky to má odrážet jarní sluneční paprsky, aby dřevo neprobouzely zbytečně brzo k životu.

Mravenci mšice i roznáší a pak olizují sladké kapičky co mšice vypouští. Na mravence je fajn udělat na kmeni kroužek lepem,který mravenci nepřelezou. Na mšice jsem někde četl, že by měl fungovat mýdlový roztok. Prý jim to zalepí vzdušnice a tím je udusí. Logiku to má. Nějak jsem to ale nezkoušel a používal česnekovou vodu.

U kůlových jabloní to, Slávku, nedáš.
Plodné větévky vyrůstají přímo z kmene jedna vedle druhé a úplně odspodu. To by nebylo o štětce, ale o štětečku.
Účel natírání stromů vápnem je trochu jiný. Do bílých ploch se jarní slunce (případné) tolik neopírá a stromy nejsou probouzeny k předčasnému kvetení. Natírání kmenů se praktikuje hlavně u meruněk, aby květy nepálil mráz.

Zdraví Vlčice

- natření kmenu vápnem proti mravencům nepomáhá, přelezou ho ... vyzkoušeno ...
- dostatečně široký lepový proužek proti mravencům účinkuje ... dva roky jsem tuto ochranu provozoval i nohách "čmeláčích úlů" ...
- mýdlová voda proti mšicím funguje ... ještě v lednu jsem se takto (již poněkolikáté) zbavoval mšic na batátě, kterou jsem si na podzim přinesl domů ...

... ... Anri ...

Kov píše:Vlčice- Ono čím je něco víc vyšlechtěnější, tím je s tím větší starost. Mám s tím vlastní zkušenost u rostlin, akvarijní ryb, psů, koček, plazů. Pokud nechci stříkat chemii,musím se poohlídnou po nenáročnějších druzích,byť by neměly tak chutné plody jak šlechtěné druhy-ty ovšem za použití chemie.
Slimáci mi decimovali skalku do doby než jsem si do jezírka vysadil ropuchy a hnědé skokany(ti tak šíleně neřvou, jen vydávají takový hluboký mručivý zvuk) Slimáci jim chutnají,tak jejich počet klesl asi o 90%. Žáby se za deště rozprchnou po okolí, za sucha doskáčou za vodou. Moc se jim, líbí pod svahovými tvárnicemi,kde je chládek a vlhko. Teď se budeme stěhovat, tak si je vezmu sebou.

Slepýši, ještěrky a ropuchy jsou v zahrádkách těmi největšími poklady. Stýská se mi po časech, kdy jsem nacházela v záhonech ropuchy s nádhernýma sametově hnědýma očima a na kamenech se vyhřívaly ještěrky. Zelení samečkové se na slunci třpytili jako drahokamy a na přelomu července a srpna vylézaly z písku jejich maličká mláďata.
Slimáci, jakoby v té době ani neexistovali. Jenže pak přišly kočky......................... včetně té naší a mrtvolky ještěrek jsem nestačila odklízet z terasy.

Dnes vyšlo v článku že se nemá jíst syrová zelenina přes zimu,prý z toho člověk může onemocnět,protože to mimo jiné oslabuje imunitní systém. Jak může někdo dostávat peníze za to že sesmolí takové kraviny?
http://zena.centrum.cz/zdravi/zivotni-s ... ?id=806271