Stránka 37 z 71

Re: F=m.a

Napsal: pon 05 dub 2010 6:36
od buky
Slavek Krepelka píše:
buky píše: Alternátor jsem použil jako příklad zatížení (brzdenia) závaží při jeho pádu, anebo jinak, jakou velikou brzdní sílu musím použít při určité rychlosti závaží.
Že bude prut ohnutý při jakékoliv konstantní rychlosti? Asi těžko :D
Nazdar Buky,

Zbytecne by sis komplikoval s alternatorem zivot. Pust vlasec promotany zuby ridkeho hrebenu. Cim vic zubu, tim vetsi brzdeni.
Abych se vyvaroval Akordove nemistne pripomince [coz se mi stejne asi nepovede], ze treni je v podstate nezavisle na plose a tudiz, ze nezalezi pres kolik zubu vlasec jde, dopurucuji predem otestovat doma. My jeskynari vime lepe jak to s tim trenim chodi. U nylonu, ktery je v podstate samomazny, se to pozna hur nez na horolezeckem lane a slanovaku, ale pozna. Cim vic ohybu, tim vetsi je odpor spagatu, ci lana, ci vlasce k pohybu skrz zuby.

Take se daji pouzit nestejna mala zavazi stoupajici u rukojeti proti jednomu nejvetsimu zavazi na spici. [Samozrejme propojene vlascem skrz oka, takze zatim co nejvetsi zavazi klesa limitovanym zrychlenim, mensi zavazi stoupa] Zadna konstantni rychlost, ale omezovana akcelerace volneho padu.

Ahoj, Slavek.
Důležité je ovšem měření, tak skusím trochu jinak.
Použiju siloměr, jeden konec upevním přes hřeben a druhej k rukojeti prutu.
Přes hřeben bude procházet vlasec, ak bude vlasec procházet přes více zubů , tak 1kg závaží bude na prutu viset bude prohnutý a siloměr ukáže 10N.
Ak však bude vlasec procházet přes menší počet zubů, tak siloměr ukáže menší sílu a když přes žádné, tak siloměr neukáže žádnou sílu a tím pádem nebude ani ohnutej prut.

Re: F=m.a

Napsal: pon 05 dub 2010 7:11
od Slavek Krepelka
buky píše:
Důležité je ovšem měření, tak skusím trochu jinak.
Použiju siloměr, jeden konec upevním přes hřeben a druhej k rukojeti prutu.
Přes hřeben bude procházet vlasec, ak bude vlasec procházet přes více zubů , tak 1kg závaží bude na prutu viset bude prohnutý a siloměr ukáže 10N.
Ak však bude vlasec procházet přes menší počet zubů, tak siloměr ukáže menší sílu a když přes žádné, tak siloměr neukáže žádnou sílu a tím pádem nebude ani ohnutej prut.
Ahoj Buky,

Takze mas plan, ted to jenom vyzkouset. Tim silomerem je ti spicka prutu, ale pokud chces cisla, pak tedy silomer.

Ahoj, Slavek.

f,v=konst

Napsal: pon 05 dub 2010 13:58
od Akord
Buky, zrejme sa v zmysle kľúčového výroku rozumieme, trvám na tom, že pri akejkoľvek konštantnej rýchlosti je konštantná aj brzdná sila. (mimo chytania za slovo)
Pri púšťaní nylonu medzi zubami môže prísť k výraznej chybe, pretože pri ohýbaní nylonu sa môže konať deformačná práca a deformačný ohrev. Taká metóda je podľa mňa nešikovná.

Re: f,v=konst

Napsal: pon 05 dub 2010 15:05
od buky
Akord píše:Buky, zrejme sa v zmysle kľúčového výroku rozumieme, trvám na tom, že pri akejkoľvek konštantnej rýchlosti je konštantná aj brzdná sila. (mimo chytania za slovo)
Pri púšťaní nylonu medzi zubami môže prísť k výraznej chybe, pretože pri ohýbaní nylonu sa môže konať deformačná práca a deformačný ohrev. Taká metóda je podľa mňa nešikovná.
Nechcem chytať za slovo, ale skúsim to poopraviť: Pri určitej konštantnej rýchlosti pôsobí aj určitá konštantná brzdná sila.
Viem že pokus z hrebeňom nie je ideálny, ale na overenie to stačí.

To Slavku, já ti ale nevím o co ti jde. Ak budu brzdit zrýchlujíci se auto, tak jeho rychlost bude záviset od velikosti brzdící síly.
Ak to bude auto naražet na betonovou zeť z tenzometrem, tak bude měřit věčší nárazovou sílu se zvyšujíci se rychlostí F=ma

Ak natlakuji kouli vodou a na každém z 5 otvorů bude tlakoměr, tak každej bude ukazovat rovnakej tlak, to znamená že i rychlost proudíci kapaliny bude v každém otvoru rovnaká.

Re: f,v=konst

Napsal: pon 05 dub 2010 16:51
od Akord
buky píše:Nechcem chytať za slovo, ale skúsim to poopraviť: Pri určitej konštantnej rýchlosti pôsobí aj určitá konštantná brzdná sila. Viem že pokus z hrebeňom nie je ideálny, ale na overenie to stačí.
Výrok je výrok, nemôžeš ho poopraviť. Buď ho logicky potvrď, alebo popri. To poopravenie načisto zmenilo jeho zmysel. Pokus s hrebeňom nielenže nie je ideálny, ale je logicky nesprávny. Muselo by sa veľmi overovať, či by sa dal použiť snáď v prípade veľmi riedkeho hrebeňa.

Môj nepoopravený výrok bol, že pri každej konštantnej rýchlosti pôsobí iba stále tá istá konkrétna závesná/brzdná sila. Teda stále rovnaká a nezávislá na tej rýchlosti.

Re: brzdy

Napsal: pon 05 dub 2010 18:36
od buky
lajos píše:V práci máme brzd dost druhů, 3F asynchroňák 250kW včetně rekuperace do sítě
Akord, ty si ale priečny :D
Ak budem spaľovací motor bez zvyšovania výkonu nepretržite zaťažovať, zvyšovať brzdnú silu asynchroňákem, tak budú otáčky motoru klesat až ho brzda zastaví.

No a teraz si predstav miesto spaľovacieho motora závažie ktoré pádom roztáča bubon navijáku ktorý je spojený z brzdou.

Re: f,v=konst

Napsal: pon 05 dub 2010 20:51
od Akord
Neodvádzaj pozornosť na iné, nepleť to toho zbytočne asynchroňák a iné motory. Nie je korektné začínať ďalšie príklady bez odpovede na predošlé. Okrem toho text v tvojom predošlom príspevku je plný nejednoznačností a nepresností, že naň ani nejde odpovedať. Jasne som formuloval otázku. Buď ju popri, alebo potvrď :

Výrok bol, že pri každej konštantnej rýchlosti pôsobí iba stále tá istá konkrétna závesná/brzdná sila. Teda stále rovnaká a nezávislá na tej rýchlosti.

Re: f,v=konst

Napsal: pon 05 dub 2010 21:29
od buky
Akord píše:Neodvádzaj pozornosť na iné, nepleť to toho zbytočne asynchroňák a iné motory. Nie je korektné začínať ďalšie príklady bez odpovede na predošlé. Okrem toho text v tvojom predošlom príspevku je plný nejednoznačností a nepresností, že naň ani nejde odpovedať. Jasne som formuloval otázku. Buď ju popri, alebo potvrď :

Výrok bol, že pri každej konštantnej rýchlosti pôsobí iba stále tá istá konkrétna závesná/brzdná sila. Teda stále rovnaká a nezávislá na tej rýchlosti.
Neodvádzam pozornosť, ale len potvrdzujem to čo tvrdím.
Brzdná sila je nepriamoúmerná rýchlosti padajúceho telesa, inak povedané: Čím väčšia brzdná sila, tým menšia rýchlosť padajúceho telesa.

Akord, podaj konečne experiment ktorý poprie to čo tvrdím ja a Slavek. Potvrď čo tvrdíš: Brzdná sila je stále rovnaká, nezávislá na rýchlosti padajúceho telesa.

Re: f,v=konst

Napsal: pon 05 dub 2010 22:45
od Akord
buky píše:Akord, podaj konečne experiment ktorý poprie to čo tvrdím ja a Slavek. Potvrď čo tvrdíš: Brzdná sila je stále rovnaká, nezávislá na rýchlosti padajúceho telesa.
Dobre, je povedzme sviatok, a urobím pre teba výnimku(hoci si ma viackrát už natiahol), lebo nie ja spochybňujem fyziku, ale ty a teda ty by si mal ten experiment robiť prvý.
Vzal som vŕtačku na plošáky, hodvábnu niť a vrtáky s priemermi 1 až 2mm. Ďalej tvoj obľúbený tenzák, aj s displejom, v držiaku, aby šlo naň položiť naležato vŕtačku. Zaťažil som ju v handre na podložke, iba tak improvizačne, aby z neho nespadla. Potom dáke baterky, a vážil som celú sústavu aj s 50g závažím na konci 0.5m nite, pripevnenej omotaním k vrtáku. Presnosť váženia 1g. Nezávisle na tom, či sa točil motorček pomaly, alebo rýchle, hore, alebo dole, prípadne stál, bola nameraná hmotnosť pri ustálených otáčkach vždy 720g (s motorčekom, podložkou a závažím). Nezávisle na polomere namotávania. Výkyvy boli iba ak preskakovala niť a neboli ustálené otáčky, či pohyb. Odchýlka okolo +-5 gramov(dôsledok vibrácií a preskokov nite) v ustálených úsekoch pohybu nebola pozorovateľne závislá na rýchlosti pohybu závažia(súvisela zjavne iba s preskokmi a vibráciami nite, rýchlosť a smer nemalo vplyv).
Otáčky boli pritom smerom hore dvoje, asi dvojnásobné, a smerom dole boli pochopiteľne rôzne od tých smerom hore(vyššie).

Myslím, že na pokus netreba výlučne tenzákovú váhu, mala by stačiť akákoľvek, ak sa pokus vhodne zaranžuje.

Opakujem záver, sústava s rovnomerne sa pohybujúcim závažím váži vždy rovnako, nezávisle od rýchlosti a smeru pohybu toho závažia. Rovnako teda aj samotné závažie na tej niti.

To by mohlo stačiť, aby si to mohol zopakovať každý, kto má v tom nejaké pochybnosti.

to Akord

Napsal: úte 06 dub 2010 0:25
od Iv
Nechci spamovat, ale jen malinký dotaz, měřil jste měřákem příslušný odběr ? Při 50 g toho moc nenaměříte, ten vektor bude asi tak 10 - 20 % rozdíl a při této váze to bude koštovat opravdu jen mA, nebo dokonce uA. Nechci polemizovat, ale jen pro objasnění. Je to tady jen vaše ( vlákno realistů ?????) a máte vždy pravdu, tu svou.

Re: f,v=konst

Napsal: úte 06 dub 2010 4:13
od Slavek Krepelka
Akord píše: Vzal som vŕtačku na plošáky, hodvábnu niť a vrtáky s priemermi 1 až 2mm. .......... To by mohlo stačiť, aby si to mohol zopakovať každý, kto má v tom nejaké pochybnosti.
:lol: Nadherna demagogie Akorde. :eclap: Rekneme, ze ti budu verit, ze jsi pokus skutecne provedl. :baby: Vysledek v podstate neni nic, co bych nepredpokladal a kdykoliv spochybnoval, protoze je vyzkouseny a v poradku. :eclap: Jenze, tohle je neco, co jsi sem ty :devil: vpasoval a co nema nic spolecneho s relativni vahou telesa pri akceleraci telesa dolu spomalene at uz trenim v pokusnem aparatu, ci tazenim jine masy horizontalne, jako v Newtonove originalnim pokusnictvi s Fletcherovym vozikem.

Nastuduj si trochu Einsteinuv Princip Ekvivalence [myslim tim toho Einsteina, Alberta, co namyslel 2 Teorie Relativity, Fotoelktricky Efekt, Kinetickou Teorii Plynu a par jinnych teoretickych vydobytku vedy 20ho stoleti] a nebo si udelej pokus zabyvajici se tou limitovanou akceleraci. :jump:

:D: No, alespon jsi tentokrat na tematu vlakna a pro zmenu nesemenis po foru plevel. Lepsis se Akorde a mam z tebe uprimnou radost. 8) Kazdy krucek pomuze. :good:

Ahoj, Slavek. :smoke:

Re: to Akord

Napsal: stř 07 dub 2010 0:37
od Akord
Iv píše:Nechci spamovat, ale jen malinký dotaz, měřil jste měřákem příslušný odběr ? Při 50 g toho moc nenaměříte, ten vektor bude asi tak 10 - 20 % rozdíl a při této váze to bude koštovat opravdu jen mA, nebo dokonce uA. Nechci polemizovat, ale jen pro objasnění. Je to tady jen vaše ( vlákno realistů ?????) a máte vždy pravdu, tu svou.
Čtenárum musí stačit, že tíže telesa daná jeho hmotností nezávisela na zatížení motoru(tedy jeho proudu), ani na otáčkách a ustálené rychlosti pohybu telesa. Zbytek komentáre nemá dostatečne vecný obsah.

Re: f,v=konst

Napsal: stř 07 dub 2010 1:01
od Akord
Slavek Krepelka píše:
Akord píše: Vzal som vŕtačku na plošáky, hodvábnu niť a vrtáky s priemermi 1 až 2mm. .......... To by mohlo stačiť, aby si to mohol zopakovať každý, kto má v tom nejaké pochybnosti.
:lol: Nadherna demagogie Akorde. :eclap: Rekneme, ze ti budu verit, ze jsi pokus skutecne provedl. :baby: Vysledek v podstate neni nic, co bych nepredpokladal a kdykoliv spochybnoval, protoze je vyzkouseny a v poradku. :eclap: Jenze, tohle je neco, co jsi sem ty :devil: vpasoval a co nema nic spolecneho s relativni vahou telesa pri akceleraci telesa dolu spomalene at uz trenim v pokusnem aparatu, ci tazenim jine masy horizontalne, jako v Newtonove originalnim pokusnictvi s Fletcherovym vozikem.

Nastuduj si trochu Einsteinuv Princip Ekvivalence [myslim tim toho Einsteina, Alberta, co namyslel 2 Teorie Relativity, Fotoelktricky Efekt, Kinetickou Teorii Plynu a par jinnych teoretickych vydobytku vedy 20ho stoleti] a nebo si udelej pokus zabyvajici se tou limitovanou akceleraci. :jump:

:D: No, alespon jsi tentokrat na tematu vlakna a pro zmenu nesemenis po foru plevel. Lepsis se Akorde a mam z tebe uprimnou radost. 8) Kazdy krucek pomuze. :good:

Ahoj, Slavek. :smoke:
Další provokace, výmluva a odbočení, místo toho, abys dorešil tu rychlost kapaliny pri výtoku z otvoru a tím prestal psát pitomosti. Já tady žádnou relativitu do ničeho nemíchám, snad nechceš tahat ten silon v hrebenu blízkosvetelnou rychlostí. Tvoje vyjádrování je asi tak jednoznačné, jako tenhle blábol z predmetného souboru:
Spou¹tíme-li cihlu na spagátì z mostu, mù¾eme si ovìøit, ¾e cihla na¹í ruku zatì¾uje tím více, èím více brzdíme ¹pagát.
O potvrzení mého výroku a pokus se však zajímal buky, tak jsi mu mohl napsat totéž, ty uprimná radosti.

Re: f,v=konst

Napsal: stř 07 dub 2010 3:38
od Slavek Krepelka
Akord píše:
Slavek Krepelka píše:
Nastuduj si trochu Einsteinuv Princip Ekvivalence [myslim tim toho Einsteina, Alberta, co namyslel 2 Teorie Relativity, Fotoelktricky Efekt, Kinetickou Teorii Plynu a par jinnych teoretickych vydobytku vedy 20ho stoleti] a nebo si udelej pokus zabyvajici se tou limitovanou akceleraci.
Já tady žádnou relativitu do ničeho nemíchám, snad nechceš tahat ten silon v hrebenu blízkosvetelnou rychlostí.
Uz si nejsem jisty, jak ti to nabidnout vic polopaticky Akorde. Ja o Principu Ekvivalence [od Einsteina] s tim, ze ti upresnim o ktereho Einsteina jde, aby sis ho nahodou nespletl treba s poslednim Kosutskym srankarem, kdybys byl zase unaveny, a ty to stejne zase domotas. Kdo ti rika, ze do toho tahas relativitu?

Zkusim ti to tedy vysvetlit jeste jinak i s navodem na overeni, ktery je jeste jednodussi nez to s tim rybarskym prutem. Vem si vahu do vytahu, stoupni si na ni, trochu v tom vytahu pojezdi a podivej se, jak se tva relativni vaha meni, kdyz se ten vytah rozjizdi a zastavuje. Uvidis, ze limitovana akcelerace meni relativni vahu telesa, napriklad balvanu, nebo jakehokoliv jineho balastu, dokonce i te cihly na spagate.
Akord píše: Další provokace, výmluva a odbočení, místo toho, abys dorešil tu rychlost kapaliny pri výtoku z otvoru a tím prestal psát pitomosti.
Tu samozrejme resim. Jenze ono to trochu neco vezme. V kuchyni to nejde, tam bydli moje mamina, v loznici taky ne, tam bych si nabryndal, hajzlik je na to maly, takze si musim pujcovat sopu a mam to 50km jednu cestu. No a taky to musi nekdo poradne postavit, ponakupovat a upravit ruzne dily a da to daleko vic prace nez tve brnkani na klavesnici. Musim ta tedy nechat esce chvilu zacakat, lebo mam aj ine veci k urobeni.
Slavek Krepelka píše:
Akord píše: Tvoje vyjádrování je asi tak jednoznačné, jako tenhle blábol z predmetného souboru:
Spouštíme-li cihlu na špagátě z mostu, můžeme si ověřit, že cihla naší ruku zatěžuje tím více, čím více brzdíme špagát.
No ale Akorde to je prece uplne to same, jako kdyz si stoupnes na vahu ve vytahu a delas pozorovani raficky na vaze, jak ta raficka jezdi po cislech [tedy raficka od vahy po cislech od vahy, ne raficka od vytahu po patrech], kdyz ten vytah zpomaluje nebo zrychluje, at uz smerem nahoru, nebo smerem dolu. To je ten Einsteinuv Princip Ekvivalence [ne toho srankare] mezi zrychlenim a gravitacni silou. To je to, kde Newton slapl podruhe vedle [Velka Chyba], kdyz odvozoval F=ma. Napsal jsem to po zednicku, aby to bylo jasne i tem pomalejsim zednikum, kdyby se tu nejaky ukazal, a ty tomu porad nerozumis a pletes sem konstantni rychlost a pak to svadis na Buky, ze to si zacal on. Vazne si to zkus s tim vytahem, to se snad neda pokazit. Ja se tady lidem snazim ukazat, ze i takovy borec jako byl Newton dokazal kompletne zpackat experiment, tobe taky, i te pochvalim, kdyz se ti neco povede, a ty jenom prskas jak krecek a urazis se, kdyz si te clovek poplete s patentovym urednikem, nebo se ti snazi vysvetlit neco o cem nemas ani anung a ve svem strachu, ze se ti zbori tvuj svet a zdanlive jistoty, na to kydas hnuj.

Takze se na to vyspi, at ti to mysli, a zkus si to s tim vytahem. Ahoj, Slavek.

P.S. No a jeste snad aby nebyla dalsi mylka, ekvivalenci se mysli, ze to jenom vyjde mezi tou gravitaci a zrychlenim nastejno, nikoliv tedy, ze to je jedno a to same. Kdybys s tim ale mel take problemy, pokusim se to slovo "ekvivalence" tobe specialne vysvetlit jeste nejak jinak.

Re: f,v=konst

Napsal: stř 07 dub 2010 12:16
od Tuco
Slavek Krepelka píše:No ale Akorde to je prece uplne to same, jako kdyz si stoupnes na vahu ve vytahu a delas pozorovani raficky na vaze, jak ta raficka jezdi po cislech [tedy raficka od vahy po cislech od vahy, ne raficka od vytahu po patrech], kdyz ten vytah zpomaluje nebo zrychluje, at uz smerem nahoru, nebo smerem dolu. To je ten Einsteinuv Princip Ekvivalence [ne toho srankare] mezi zrychlenim a gravitacni silou. To je to, kde Newton slapl podruhe vedle [Velka Chyba], kdyz odvozoval F=ma. Napsal jsem to po zednicku, aby to bylo jasne i tem pomalejsim zednikum, kdyby se tu nejaky ukazal, a ty tomu porad nerozumis a pletes sem konstantni rychlost a pak to svadis na Buky, ze to si zacal on. Vazne si to zkus s tim vytahem, to se snad neda pokazit. Ja se tady lidem snazim ukazat, ze i takovy borec jako byl Newton dokazal kompletne zpackat experiment, tobe taky, i te pochvalim, kdyz se ti neco povede, a ty jenom prskas jak krecek a urazis se, kdyz si te clovek poplete s patentovym urednikem, nebo se ti snazi vysvetlit neco o cem nemas ani anung a ve svem strachu, ze se ti zbori tvuj svet a zdanlive jistoty, na to kydas hnuj.
No nevím jestli zrovna příklad s výtahem je to pravé ořechové na vyvracení systému Newtonových zákonů, protože zrovna tady se dá ukázat jak mu to hezky funguje. Klasická osobní váha je v podstatě pružinový siloměr, který v klidu ukáže F=m*a, resp. m*g. Když se výtah rozjíždí nahoru, ukazuje F=m*(g+a), kdy se rozjíždí dolů tak F=m*(g-a). Jel jsem dneska dvakrát oběma směry a zádrhel jsem neobjevil.