Věda mírného pokroku v rámci zákona proti bastlířům

[poota]

Ke statické elektřině. Co takhle předmět, kus hmoty, letící prostorem hlubokého vesmíru za teploty v něm obvyklé. Ten nebude mít nějaký povrchový statický náboj?

Většina materiálů je kvazineutrálních, což znamená, že mají stejné množství kladných i záporných nábojů, které se navzájem "vyruší". Elektrický náboj se tedy může projevovat jenom tehdy, když dojde nějakým působením k nerovnováze. Když se třeba kladné náboje shromáždí na jedné straně a záporné na druhé.
U Tvého kusu hmoty by mohl být na povrchu nějaký náboj asi jenom tehdy, když by se třeba třením o ne zcela prázdný prostor vytvořila nerovnováha mezi povrchem a středem tělesa. Pokud by vznikla nerovnováha třeba míjením nějakého jiného tělesa, pak by byl odlišný náboj mezi přivrácenou a odvrácenou stranou. Ovšem jakmile by ten vnější vliv pominul, tak se náboje zase navzájem vyrovnají.
Asi tolik k samostatnému tělesu - míjející se "nabitá" tělesa se vzájemným vyrovnáváním potenciálu by byla složitější.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Ke statické elektřině. Co takhle předmět, kus hmoty, letící prostorem hlubokého vesmíru za teploty v něm obvyklé. Ten nebude mít nějaký povrchový statický náboj?

To samozřejmě nevím. Někdo by to musel nějak poměřit. Co ale už dost dlouho vím je to, že náboj neexistuje a že jde jenom o terminologii která nevystihuje o co jde.

Zkusím to ještě takhle.

Třeme o sebe dva nevodiče, ebonitouvou tyčku a liščí ohon. Podle teorie elektrostatických nábojů jsme přenesli volné elektrony z jednoho na druhé a tím získali elektrický náboj, jeden záporný a jeden kladný, každý na jedné z těch dvou věcí.
Podle stávající teorie elektrostatického náboje je to tím, že liščí ohon a ebonitová tyčka mají volné elektrony, které lze třením přenést
Pokusíme-li se vést elektrický proud ebonitovou tyčkou, nebo liščím ocasem, proud se nekoná.
Podle stávající teorie elektrického vedení proudu je to tím, že ani ebonitová tyčka, ani liščí ocas nemají volné elektrony.

Třeme-li železnou tyčku měděnou vlnou, žádný elektrostatický náboj se nekoná.
Podle stávající teorie elektrostatického náboje je to nutně tím, že ani železo ani měď nemají volné elektrony, které lze třením přenést
Pokusíme-li se vést el. proud železnou tyčkou, nebo mědí, proud se koná
Podle stávající teorie elektrického vedení proudu je to tím, že železo i měď mají volných elektronů habaděj.

Tak si to Jane popřeber. Podle jistého pana Goebelse: "Stokrát opakovaná lež se stává pravdou."

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Třeme o sebe ...

Dóóóbrý!
Ono to vypadá tak, že ta "statika" vzniká jenom v dielektrikách - možná i ve vodičích, ale tam se snad rovnou vyzkratuje? Nebo že by ani nevznikla? Zatracený učebnice, to co chce člověk vědět, tak tam nikdy není a nebo je to jenom zašmodrchaný!

Zdravím - poota

[Schneider]

Pro Pootu i Slávka.

Vraťme se k obrázku jódu. To co bylo naskenováno byl nepochybně povrch jeho řezu. Jak je zřejmé celá krystalová mříž jódu je pokryta elektronovou mlhou. Termín není ze mně, to jsem si přečet. Teď něco za co budu bit. Podle mého povrchový elektrický náboj, v druhé větě zmíněný případ, nevyžaduje kovalentní chemickou vazbu. A proto plastový nočníček nashromáždil na svém povrchu tolik náboje - nejspíš přebytečných elektronů z těla mého syna, že jsem dostal sice barevně zajímavou, ale bolestivou pecku od evidentního výboje plazmy. Proč tak obšírně? Statika na vodivost nebo nevodivost materiálů příliš nehledí. Dokonce si myslím, že preferuje elektricky nevodivé materiály. Ona elektronová mlha nebo mrak je vytvořena z množiny elektronů příslušných atomů, protože takový způsob jejich existence je pro ně energeticky výhodný. Naopak u elektricky vodivých materiálů, vzhledem k jejich schopnosti vyrovnávat nábojové rozdíly svých povrchů dostanu výše zmíněnou pecku od elektrického plazmového výboje tehdy jde-li o mnohem vyšší napětí a nejsem-li odizolován od zemského povrchového náboje, který je všude po celém povrchu země, protože po celém jejich povrchu to s elektronovou mlhou dle výše zmíněného vypadá stejně. Pochopitelně má do toho všeho co mluvit i voda.
Nemá cenu to rozmazávat. Ve všech případech jde o vyrovnání přebytku nebo nedostatku elektronů v elektronové mlze- společné orbitě elektronů, mezi povrchy materiálů. Z toho lze vyvodit, že existence atomu samotáře v reálu je asi velmi vzácná, snad u těžkých prvků, které ani neví kolik vlastně těch elektronů a neutronů by měly mít. Daleko nejvíce se prvky vyskytují sdružené v partě jiných, jejichž elektrony vlastní společná elektronová mlha se všemi jevy s ní spojenými. To by snad mohlo vysvětlit výskyt statické elektřiny na dielektrikách. Když si na plast šáhnu a dostanu pecku protože jsem vodivě třeba spojen s nábojem země nebo si je tělo rádo přivlastní samo pro sebe není podstatné. Nakonec na statickou elektřinu jsou někteří lidi tak citliví, až jsou z toho nemocní.
PROTO SE TAKÉ TÉTO VARIANTĚ ELEKTŘINY ŘÍKÁ STATICKÁ.
Jarně JSCH javascriptemoticon(':oops:')

[huhu]

Podle mě jsi dostal ránu od nočníku , protože ty jsi se vůči němu nabil šouráním po koberci.
Zkus , jestli dostaneš pecku , když přijdeš bos , nebo v gumákách, nebo v botách s koženou pdrážkou , nebo v jiných typech bot.

-----vrtění zadečku na nočníku ho IMHO nenabilo.

[Schneider]

Text z knihy Fritjofa Capry, přesně konvenuje s tím, co jsem někde zde psal, že povaha hmoty je statistická, pravděpodobnostní. Nikdy není 100% ano nebo ne.

Zřejmý rozpor mezi obrazem částice a vlny se vyřešil zcela nečekaným způsobem, který vyvolal pochybnosti o samém základu mechanistického světového pohledu - o realitě hmoty. Na subatomární úrovni hmota neexistuje s určitostí na nějakém místě, ale spíš vykazuje "sklony k existenci", a události v atomu se nevyskytují s určitostí v nějakém čase a nějakým určitým způsobem, ale mají jen "sklony vyskytovat se". Ve formalismu kvantové teorie jsou tyto sklony vyjádřeny jako převděpodobnosti a popisují se matematickými veličinami, které slouží k popisu vlnění. Proto částice mohou být současně i vlnami. Nejsou to ale normální trojrozměrné vlny jako zvuk nebo vlny na vodě. Jsou to vlny "pravděpodobnostní", tj. abstraktní matematické veličiny se všemi charakteristickými vlastnostmi vln, které se ale vztahují k pravděpodobnosti nalezení částice v určitých místech prostoru a v určitém okamžiku. Všechnz zákony atomové fyziky jsou vyjádřeny takovými pravděpodobnostmi. Událost v atomu nikdy nemůžeme předvídat s jistotou, můžeme jen říci, s jakou pravděpodobností k ní dojde.

F.Capra - Tao fyziky

Na nočník zapomeňme. Stačí si opatřit na trhu skleněnou nebo plastikovou baňku trochu ji třít a pak už se jenom dívat jak v ní sněží. Malá připomínka: Proč, když by nebylo statické energie, by měl koberec mít,jako izolant, nějaký náboj a proč tedy záleží na tom zda jsem byl bosý nebo obutý. Spíš jsem měl vlhkou ruku.
Knihu spolu s titulem Tkáň života od téhož autora vřele doporučuji.

Stále jarně JSCH

[huhu]

proč tedy záleží na tom zda jsem byl bosý nebo obutý.

Stále jarně JSCH

Protože když půjdeš bosky , nebudou se o sebe třít dva izolanty ( syntetická podrážka a koberec ) . Bosá noha je vodivá. Převážně.

[Schneider]

Ještě jeden kousek textu ze článku o Teslovi na internetu.

Ví někdo něco podrobnějšího o oné Schumannově rezonanci respektive kavitě?

// Avšak potenciálně nejvýznamnějším objevem Nikoly Tesly bylo to, že je možné elektrickou energii přenášet skrze zemi a atmosférou kolem Země pomocí vln, jimž se říká Schumannova kavita. Rozšiřují se od povrchu planety do ionosféry ve výšce kolem 50-ti mil (80 km). Elektromagnetické vlny o extrémně nízkých frekvencích kolem 8 Hz (Schumannova rezonance nebo pulzy zemského magnetického pole) se šíří doslova beze ztrát do kteréhokoli bodu na planetě. Teslův systém distribuce energie a jeho oddanost volné energii znamenaly, že tato energie by mohla být čerpána kýmkoli na světě, pokud by dotyčný měl správné elektrické zařízení, přesně vyladěné na frekvenci přenášené energie. //

Vím, že to už přeháním, takže nechávám prostor jiným. JSCH

[adam.benda]

Bývalo tady někde vlákno, které se Schumannovou rezonancí zabývalo... Teď ho hledám i přes vyhledávač a je ten tam

[martin11]

http://hurontaria.baf.cz/BETA/tesla2a.pdf martin11

[Ilem]

Ví někdo něco podrobnějšího o oné Schumannově rezonanci respektive kavitě? ...

Pokud jsem to správně pochopil, mělo by jít o něco jako stojaté vlnění. Když se to pokusím přiblížit, tak něco jako prostorová struna. Podle mých výpočtů by to mělo být 7,4807842314875377180249314510362 Hz. Při této frekvenci je vlnová délka rovna obovodu zeměkoule na rovníku. Takže by měla vytvořit stojatou vlnu. Pokud bychom chtěli vlnu dostat malinko nad povrch, což je asi žádoucí, musela by se frekvence ještě trochu snížit. Ale jen málo. Například při frekvenci 7,4807840448179607214022805486861 Hz už je vlna 159 metrů nad povrchem (na rovníku - na pólech to bude víc). Takhle nějak jsem to vydedukoval, možná špatně.

[Akord]

Nejde mi ten graf standardně přiložit do příspěvku,
vkládám tedy takto...

Obrázek vubec neodpovídá textu.

[adam.benda]

Obrázek vubec neodpovídá textu.

... Když přibližujeme magnet k cívce, indukuje se jedna půlvlna.
A jakmile jsme přesně nad cívkou a odjíždíme s magnetem pryč, začíná se indukovat druhá půlvlna - ta opačná.

Správně možná někteří odvozujete, že tedy jakmile je magnet přesně nad cívkou, tak v tu chvíli je "okamžitá" hodnota indukovaného napětí nulová. (Protože dochází k přehoupnutí mezi jednou a druhou půlvlnou .. jak jinak než přes hodnotu nula.) ...

adam.benda by teď ale rád směroval tuto diskuzi především k účinnému doladění potenciálního stroje, který teď zatím beznadějně drží v ruce například Martanko. Tedy, mohu-li žádat, přejděte prosím rovnou k připomínkám takového typu, jak tento motor zkusit upravit, aby se rozběhl podobně tak, jako běží na videu. Snad to není nijak nelibé podsunutí.

Já vidím cestu v použití větších placatých magnetů, oddálení rotoru ještě výš od cívek a možná i použití jiných cívek s větší indukčností.

[Akord]

Dívám se dokola a dokola na to video.A říkám si.Jestli je to podvod a má to být poháněné malou baterkou,tak kolik by jich tam muselo být?A jaké velikosti?protože ta destička na které to ma přišroubované má tloušťku tak 10mm.

Na tak krátký čas stačí i knoflíkový článek z PC, nebo hodinek.

[Akord]

No a ať si nikdo nemyslí, že když v cívce naindukuje nejaké napetí, tak proud bude to napetí podelené součtem odporu cívky a záteže. To je však již jiný level, který se tady vubec nerozebíral.