buky píše:Těleso které letí setrvačním pohybem nekoná práci jedině ak letí ve vesmíru, tedy ve zduchoprázdnu když letící těleso nepřekonává žádnej odpor (protisílu).
Ak by střela tu na naši planetě po vystřelení nekonala žádnou práci tak by kulka hnet po opuštění hlavně padla na povrch.
Ale proto že letí tak překonává jednak odpor vzduchu a jednak gravitaci, to znamená že střela koná práci i v hlavni i po její opuštení.
Rozdíl je akorát v tom že ak by síla která je v hlavni působila na projektil nepřetržite, tak by těleso neustále zrychlovalo (ve vesmíru až do nekonečna) až pokuď se síly nevyrovnají a nebo nedojde k destrukci tělesa (shoření).
Jak chceš dokázat kinetickou energii která je schovaná v letící střele, v jaké formě se nachází v tom tělese v plynném, kapalném, tuhém, ale hlavně jak ji chceš z měřit.
Ak by sme ve fyzice neměřili, tak to by sme se daleko nedostali.
To co myslíš, je práce v poli (elektrickém, gravitačním...už jsem se o tom zmínil), ale to není tvůj případ, až tak daleko jsi
ve vlastních úvahách sám nedošel. Kdyby střela konala práci, hned po opustení hlavně - spadla by na povrch - vyčerpala by si kinetickou energii, ale protože práci nekoná, může setrvačností letět dále. Případ práce v rovnoměrném přímočarém
pohybu (setrvačností) jsem ti napsal v predchozím - to je ten diferenciál a integrál, ale to není důležité, od začátku se
bavíme obecně o setrvačnosti a kinetické energii - až toto zvládneš, můžeš skočit do vyššího levelu a zabývat se prací v poli
- (gravitačním - , elektrickém.... nebo jiným odporem - třeba vzduch s gravitací (balistika) a podobně, kde k práci
samozřejmě dochází - důkazem je úbytek kinetické energie střely. Střela, která je poháněna motorem práci koná a je
jedno jestli zrychluje do nekonečna nebo shoří tím, že musí překonávat odpor prostředí. Důkazy kinetické energie jsou
jednoduché, ale rozepisovat se v tomto jednoduchém duchu nechci, neboť tuším, že obsáhlý výklad by se nesetkal s tvým
pochopením a ja nechci zbůhdarma jen tak sedět a psát. Takže to shrnu - obecně (bez vlivů) platí - střela letící
rovnoměrným přimočarým pohybem - neboli setrvačností - nekoná práci. Střela leticí v poli překonává odpor, tudíž k jejimu
překonání potřebuje energii a ta zapřičiní úbytek vlastní kinetické energie, kterýž ten zbytek odevzdá v cíli - např. nárazem.
Leticí střela v atmosféře je nucena odevzdávat část své kinetické energie po celou dráhu letu, tudíž se jedná o brzdění. Tato
energie zjednodušeně řečeno ohřeje vzduch. Není pravda, že pokud by střela nekonala práci, spadla by. Ona by si pěkně
letěla do nekonečna stejnou rychlostí a se stejnou kinetickou energií (ideální případ). V atmosféře a gravitačním poli k práci
dochází na úkor vlastní kinetické energie - střela padá po balistické křivce (brzdí se) a výpočet se mírně zkomplikuje -
musíš znát něco z integrálních počtů...
....doufám, že jsem tě od ničeho neodradil....ber to tak, že jsme se narodili jko dělníci...a né vědci....a jsem tomu rád....mužu si dělat co chci a kde chci...a když mi to nepůjde....tak se žádný vědecký ústav nezboří....myslím , že by jsi si měl něco vybrat...třeba ta zemní elektřina gruzínci....mooooc zajímavá věc.....nebo se probrat Teslou.....je tu celé vlákno...a přeložené....ještě zajímavější.....šťourání ve fyzikálních zákonech stejně nikam nevede....hele....eintein..a jeho teorie relativnosti....ti co tomu rozumí, tak nevěří.....a ostatním je to jedno.....a ti co tomu věří a rozumí...tak jsou terčem posměchu těch co o tom přemýšlí.......zdraví martin :lol:p.s..bydliště Martin...??.....podezřele dobře mluvíš Česky....
....
.
Snad už to trochu chápeš - když pustíš motory na zaháknutém letadle, tvůj