StepanPepan píše:Rád bych vás malým úryvkem upozornil na zajímavý článek "Co je věda? Co je pavěda?" od pana Simanka.
http://www.lhup.edu/~dsimanek/pseudo/scipseud.htm
Na jeho stránkách je spousta dalších zajímavých informací.
Nemám sílu to překládat celé, takže jsem přeložil alespoň vlastnosti pavědců:
Pavědci
1. Pavědci mají nedostatečné nebo povrchní znalosti a pochopení vědy.
2. Jejich návrhy jsou proto založeny na nesprávném pochopení i těch nejzákladnějších a osvědčených principů fyziky a techniky.
3. Nemusejí si být vůbec vědomi těchto nedostatků v jejich myšlení.
4. Mají pocit, že fyzika je zbytečně komplikovaná, protože fyzikové jsou slepí k jednoduchým vysvětlením.
5. Někteří si stěžují, že fyzika je příliš matematická, někteří se naopak snaží oslnit laiky matematickou gymnastikou. Někteří věří, že matematika je fyzika – nechápou, že matematika je jen modelovací nástroj.
6. Sveřepě se soustředí na úzký problém a nechápou důležitou propojenost fyzikální teorie, takže si nemusejí být vědomi širšího významu a důsledků jejich myšlenek.
7. Mají nadměrnou sebedůvěru a téměř náboženskou víru, že jejich pocity, intuice a předtuchy jsou spolehlivou cestou k vědeckému poznání.
8. Kdo nevidí jejich genialitu, je slepý. Rádi se přirovnávají k inovátorům z minulosti, jejichž myšlenky byly původně odmítány. „Galileovi se také smáli, že ano?“
9. Pavědcům vadí, že jejich myšlenky vědci ignorují. Mají pocit, že vědci by měli okamžitě přestat dělat, na čem právě pracují, a začít testovat jejich spekulativní návrhy, i když tyto nesouvisí se současným vědeckým poznáním a mohou být vědecky nepřijatelné.
10. Mají nadměrnou víru v osobní svědectví jednotlivců a další informace s nejasným původem.
11. Jsou posedlí neobvyklými pozorováními, o kterých se domnívají, že nezapadají do současné vědecké teorie.
12. Často věří, že „Když mi připadá, že je to pravda, tak to pravda být musí.“
13. Věří, že „Nic není náhoda“.
14. Jsou posedlí hledáním vzorců v datech. Vědci také musejí hledat v datech souvislosti, ale je chyba hledat něco ve věcech, které nemají žádný možný vzájemný vztah, jako například hledání vzorů
mezi hvězdami na obloze (konstelace), čajovými lístky nebo inkoustovými kaňkami.
15. Často nesprávně používají nebo přímo zneužívají statistiku.
16. Jsou motivováni skutečnostmi, které leží mimo záběr vědy, nebo dokonce i těmi, které už byly vyvráceny. Příkladem je víra akupunkturistů, že v těle existují určité energetické cesty, nebo pocit kreacionistů, že věda musí být v souladu s jejich výkladem určitého vydání bible.
