adam.benda píše:
No a opačný vs. oslabovaný magnetický tok v cívce při jejím zatížení, tak to, co tvrdíte, je situace podmíněná specifickými podmínkami, které však se zde řešeným motorem nemají nic společného. Po "nabití" cívky je tam časový odstup do sepnutí magnetického spínače, který obvod zkratuje. Zkratováním je v cívce vyvolán opačný mag. tok, nikoliv pouze oslaben původní tok. Je to i podstatou té skutečnosti, že když je transformátor zatížen, magnetické pole je vytlačováno mimo jádro a to se děje kvůli tomu, že proti sobě působí dvě navzájem opačná pole. To původní a to, které vyplývá ze zátěže. Toto je samozřejmě jen úhel pohledu, mohli bychom to brát jako pole jedno celkové, ale tam už by nešlo vysvětlit do vytlačování pole mimo jádro.
Nazdar Adame,
Z mé zkušenosti to vypadá tak, že to vystupování je u standartních traf dané až saturací jádra. Vidličkový ampérmetr kolem standartního trafa pod saturací magnetické pole ve formě "ampér" ted ampérmetr přiložená k cívkám, nikoliv vidličkou na drát, nic nečte. Po saturaci nevím, nezkoušel jsem, ale nejspíše ano. Nicméně, tohle pravidlo jaksi pokálily mé transformátory navržené intuitivně, definitivně nestandartní. Ačkoliv ve své toleranci fungují se skoro 100% účinností, vidliočková ampérmetr čte až 7x víc ampér přilozěn k cívce, než standartně přiložen vidličkou kolem drátu primáru, nebo sekundáru. Pole čte ještě přes půl metru od od trafa a je to při tom dost necitlivý standartní Fluke, který jde jen do desetin Ampéry. Jeto tedy ještě poněkud tajemný hrad v Karpatech.
Dále, měřění proudu pod zátěží (žárovky, tedy odpor) i několik metrů od trafa na sekundáru je taky poněkud srandovní. Ampérmetr ať už vidličkový, nebéo onjímkový (klešťový?) měří jiné hodnoty v každé ze dvou možných orientací. Pro názornost, vezmeme-li ukazovák a prostředník jako vidličky, je-li ukazovák nalevé straně svilého drátu, měří Ampmeter jinou hodnotu než když je ukazovák napravo drátu. Největší rozdíl jsem zaznamenal kolem jedné Ampéry a šlo o 0.4 A mezi orientacemi. Darmo mluvit, že osciloskop může, ale nemusí ukazovat silně zkreslenou sinusoidu. Tímto chci jenom naznačit, že teorie elektrického proudu je podivná a pracuje tak nějak matematicky, ale se skutečností má mílo společného.
Další brouk je, a to navazuje na valenční strukturu, že cca 15km napájecí kolej Pražského metra (v mých časech) se musela po vypnutí nechat alespoň 20 minut vybíjet a i poté se musela použít zkratovací tyč mezi napájecí kolejí a uzemněnou kolejí vlaku a i tehdy se dost často stalo, že se jí občas kus utavilo. To má od tehdejšího el. údržbáře. Takže, zde se nám představuje oscilace ve vodiči, která by normálně byla svedena na kapacitanci, ale co je vlastně kapacitance kdyý jsou konce vodiče patnáct kiláků od sebe, že?
Takže bych to uzavřel tím, že si lidstvo dost povyskočí radostí, až mu dojde, že elektrický proud neproudí od mínusu k plusu, nebo opačně, ale oběma směry zároveň, což zcela jasně dokládá právě trafo a jeho chování. Stejně jako jádrem trafa jdou v podstatě 4 směry dvou magnetických okruhů, rozdělují dvě cívky trafa 4 směry dvou elektrických obvodů, (které by odborníci snadno nazvali vířivé proudy, což z praktického důvodu ve skutečnosti dělají u sekundáru, na dva obvody po dvou orientacích. To v podstatě znamená, že takzvané vířivé proudy v jádru, které sledují povrch každé laminace kolem příčného řezu laminace, sestávají ze dvou protichůdných obvodů elektrického proudu (a orientací napětí) a nejspíše čtyřech orientcích, ale s tím si nejsem jist, nenapadlo mne zatím, jak to otestovat.
U stejnosměrného proudu to zase znamená, že stejně jako zakřivenost magnetické pole musí nutně mít za příčinu dvě protichůdné polarity magnetického okruhu (pane Akord, akce a reakce, bez ní se nic zakřivovat nebude) i elektrický proud sestáva (jaksi mechanicky) ze dvou protichůdných pohybů něčeho. Zge bych také přihlédl k Akordově zmínce o autotransformátoru a popřemýšlel si o polaritách napětí a proudu právě v tomto vynálezu s ohledem na dualitu, vlastně kvadruptualitu magnetického pole v jádře, bez které by autotrafo nemohlo fungovat.
Ještě taky Akordovi.
slávek píše: To co jsem ti začervenil by znamenalo, že primární cívka trafa by musela propouštět nejvíc proudu s otevřeným sekundárním obvodem a naopak,
Nakonec bych snad ještě podotkl na adresu Akorda, že je jistá jazyková forma, které se oficiálně říká podmiňovací způsob, kteréhožto přehlédnutí, či pominutí, udělá z "by se bývalo stalo" "stalo se", čímž dojde k naprostému významovému znehodnocení odpovědi, kterážto však může v nezasvědceném vyvolat dojem, že původní text odpovídá textu odpovědi, ačkoliv odpověď se stala překrouceným paskvilem na původní text. Na paskvily se mi tobě moc odpovídat nechce, protože s tebou je to Akorde do nekonečna, i když s tím nemám problémy u těch, kterým se to povede jen tak občas, jako většině z nás.
Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
