mno
Napsal: ned 06 bře 2011 20:11
Půst je pro mne veliká meta. Já se odrazil na duševním půstu. Mám ve sklepě kobku, asi zemní sýpku s přístupovou chodbou, vše vykutané ve skále. V kobce jsem si ustlal, přístupovou chodbu utěsnil a humidoval ve tmě a tichu nejprve den a onehdá repete.
24 hodin ve tmě a tichu, kde největší kravál je tlukot srdce je bezrozměrný úlet.Je to těžce návykový.
Čas ztratí zcela podivně rozměr a myšlenky lze postupně ovládat.............Chci tam nainštalovat flotační nádrž a macerovat se v solném láku, tichu, tmě....Teda ne celej den, byl by ze mne slaneček.
No a pak ten hlad budu mušet prubnout. Zatím je cesta kolem světa snadnější cíl.....
Velký obdiv všem půstařům...
24 hodin ve tmě a tichu, kde největší kravál je tlukot srdce je bezrozměrný úlet.Je to těžce návykový.
Čas ztratí zcela podivně rozměr a myšlenky lze postupně ovládat.............Chci tam nainštalovat flotační nádrž a macerovat se v solném láku, tichu, tmě....Teda ne celej den, byl by ze mne slaneček.
No a pak ten hlad budu mušet prubnout. Zatím je cesta kolem světa snadnější cíl.....
Velký obdiv všem půstařům...