Newton a jeho zákony

[lectuer]

Páni nemúte mu hlavu . Každá strela koná prácu počas celéj dráhy letu . Ak by tomu tak nebolo , nezohrievala by ,,vzduch" v celéj dráhe svojho letu čoho dôsledkom je medzi iným aj jéj sústavné znižovanie rýchlosti počas celéj dráhy streli a to od ,,ústia" až do miesta ,,dopadu". Pepe

Ty ,,múdry", to si vyčítal ze spacebalovo a akordovo však. Nehovor že si to vedel.

Tu to píše:

Takže to shrnu - obecně (bez vlivů) platí - střela letící
rovnoměrným přimočarým pohybem - neboli setrvačností - nekoná práci. Střela leticí v poli překonává odpor, tudíž k jejimu
překonání potřebuje energii a ta zapřičiní úbytek vlastní kinetické energie, kterýž ten zbytek odevzdá v cíli - např. nárazem.
Leticí střela v atmosféře je nucena odevzdávat část své kinetické energie po celou dráhu letu, tudíž se jedná o brzdění. Tato
energie zjednodušeně řečeno ohřeje vzduch.

[pepe]

...Ty ,,múdry", to si vyčítal ze spacebalovo a akordovo však. Nehovor že si to vedel...

Ten kto dával na ZŠ na hodinách fyziky aspoň trošku pozor , nepotrebuje tu v téjto veci nič vyčítavať . Pepe

[lectuer]

...Ty ,,múdry", to si vyčítal ze spacebalovo a akordovo však. Nehovor že si to vedel...

Ten kto dával na ZŠ na hodinách fyziky aspoň trošku pozor , nepotrebuje tu v téjto veci nič vyčítavať . Pepe

hmm, že tak neskoro.

[buky]

Páni nemúte mu hlavu . Každá strela koná prácu počas celéj dráhy letu . Ak by tomu tak nebolo , nezohrievala by ,,vzduch" v celéj dráhe svojho letu čoho dôsledkom je medzi iným aj jéj sústavné znižovanie rýchlosti počas celéj dráhy streli a to od ,,ústia" až do miesta ,,dopadu". Pepe

Ty ,,múdry", to si vyčítal ze spacebalovo a akordovo však. Nehovor že si to vedel.

Tu to píše:

Takže to shrnu - obecně (bez vlivů) platí - střela letící
rovnoměrným přimočarým pohybem - neboli setrvačností - nekoná práci. Střela leticí v poli překonává odpor, tudíž k jejimu
překonání potřebuje energii a ta zapřičiní úbytek vlastní kinetické energie, kterýž ten zbytek odevzdá v cíli - např. nárazem.
Leticí střela v atmosféře je nucena odevzdávat část své kinetické energie po celou dráhu letu, tudíž se jedná o brzdění. Tato
energie zjednodušeně řečeno ohřeje vzduch.

Lectuer, babkin guľomet. Dokážu ti že letíci kulka v atmosféře působí silou za určitý čas, tedy koná práci.
Ve vnitřním obalu kulky (jádro) bude tenzometr a vonkajší obal kulky (plášť) bude působit na tenzák.
Chceš říct že po opustení hlavne ukáže tenzometr 0 -N ? Asi těžko. Bude ukazovat postupne v plivem tření v amosfére a tím i klesajíci rychlostí menší sílu.

Tu vaši celosvětovou uznávanou "kinetickou energii" v letícím tělese dokážeš jedině na papíře.

Pepe díky, máš u mně jedno velké plus

[Ilem]

hmm, že tak neskoro.

Lectuer, ty tu nebudeš mít na růžích ustláno. 6 příspěvků a z toho 6 vysíracích. Až budeš vědět aspoň desetinu z toho, co ví Pepe, možná tě někdo začne brát vážně.

[Elektro]

Zdravím lectuer.
Ak je pod vaším nickom vaše foto, potom za image +++.
Za váš doterajší slovný prejav (príspevky) - - -. alebo
Z vašich príspevkov je jasná chuť po hádke. Hľadáte každú aj najmenšiu možnosť na vyvolanie hádky.
Z tohoto dôvodu by som sa do priateľstva alebo spolupráce s vami nehrnul.
Ale dosť osobných záležitostí.
Poďme skúsiť spoluprácu.
Ponúknite niečo zo svojich vedomostí. V čom ste schopná a viete poradiť pri problémoch a otázkach na tomto fóre?
To by bol dobrý základ pre dobrú a kvalitnú spoluprácu.
Čo vy na to?
Želám príjemný večer.

[spaceball]

Lectuer, babkin guľomet. Dokážu ti že letíci kulka v atmosféře působí silou za určitý čas, tedy koná práci.
Ve vnitřním obalu kulky (jádro) bude tenzometr a vonkajší obal kulky (plášť) bude působit na tenzák.
Chceš říct že po opustení hlavne ukáže tenzometr 0 -N ? Asi těžko. Bude ukazovat postupne v plivem tření v amosfére a tím i klesajíci rychlostí menší sílu.

Tu vaši celosvětovou uznávanou "kinetickou energii" v letícím tělese dokážeš jedině na papíře.

Pepe díky, máš u mně jedno velké plus

Pepe si určitě zaslouží velké plus
Vidím Buky, že jsi se přeorientoval na let v atmosféře. Těžko bys svůj tenzometr instaloval pod plášť střely ale znám
lepší způsob. Vyleť letadlem, vypni motory a klesej po parabole. Dostaneš se do beztížného stavu a tam si za opasek
můžeš přidělat ten svůj tenzometr - nejlépe k zadní části kabiny. Tření letadla o vzduch způsobí ztrátu kinetické energie
letadla - ta energie se vyzáří ve formě tepla do okolního vzduchu. Ta práce vlastně okradla letadlo o jeho kinetickou energii
- brzděním o vzduch. Teď k tobě - vznášíš se uprostřed kabiny a nijak nepociťuješ, že by ses měl rozplácnout o předek
letadla - totiž, tak jak to letadlo, i ty letíš setrvačností - to znamená, že ke svému vznášení nepotřebuješ žádnou práci -
můžeš se sám přesvědčit, jestli ti něco neubývá nebo jestli nemáš hlad při tak velké takzvané práci nebo jestli se ti
nenapínají svaly - nic takového pozorovat nebudeš - pochopitelně - nekonáš žádnou práci silou po dráze - letíš setrvačným
pohybem. Vzhledem k tomu, že letadlo se neustále brzdí (odmyslíme si konec letu po parabole) , zákonitě musí tvůj
tenzometr za opaskem ukázat nepatrný odpor - letadlo je brzděno odporem prostředí, ale tvé tělo uvnitř letadla pokračuje
v přímočarém dopředném pohybu. Dalo by se jednoduše říci, že jsi zaznamenal pouhý kinetický "úbytek" letadla. Pokud
bys místo tenzometru za opaskem připevnil lanko navinuté na dynamu, pak z toho rozdílu (potenciálu) můžeš dostat i
nějaký watík - práci, a to jen díky tvé kinetické energii těla přeměnou na elektrickou a brzděním letadla o vzduch. Tímto
aktem se však opět celkově sníží kinetická energie letadla jako celku a práce vzniká až z toho potenciálu...... Nezahrnul
jsem v tom práci v gravitačním poli, ale snad mi to odpustíte...možná příště

[buky]

Ale právě že tu jde o demonstraci gravitačního zrychlení.

Ak budu sedět v uzavřeném zrychlujícim draksteru (zrýchlujíci kulka v hlavni) tak mně to zatlačí do sedadla, vypnu motor (úsťová rýchlosť) tak ma to opře do popruhu (zotrvačnost).

[spaceball]

Ale právě že tu jde o demonstraci gravitačního zrychlení.

Ak budu sedět v uzavřeném zrychlujícim draksteru (zrýchlujíci kulka v hlavni) tak mně to zatlačí do sedadla, vypnu motor (úsťová rýchlosť) tak ma to opře do popruhu (zotrvačnost).

Pozoruji zde velký pokrok, dokonce i ve správném pojmenování
Dobře, odmyslíme si gravitační zrychlení - třeba letadlo nahradíme kosmickou kabinou a pád nahradíme orbitálním letem.
Jak se tam bude chovat hmota v setrvačném pohybu? Je to doufám jasné s tou "prací" tvého těla v setrvačném pohybu?
Po vypnutí motoru draksteru dochází k brzdění (valivý odpor), ale tvé tělo pokračuje bez sebemenší práce dále, proto tě
tlačí popruhy...Vyzkoušej si let padákem (matrace). Tam zažiješ krásné předstřely a podstřely padáku kynoucí ze
setrvačnosti tvého těla - pozor, nebezpečné, záložák a ostrý nůž s sebou

[buky]

Orbitální stanice sice letí setrvačním pohybem, ale jeji udržení na orbitu závisí zase na gravitaci země.
Představ me si radeji vesmírnou loď která letí přimočaro, zotrvačne mimo působení gravitace - nic se neděje.
Mezi lodí a tepelným štítem ve směru letu je tenzometr a teť loď narazí na atmosferu např. našej nadmorskej výšky v rychlosti 10 000 m/s.
Ja tvrdím že vesmírna loď která má zotrvační let má schopnost působit silou a projeví se to pri zrážce např. s atmosferou a dokáži to i změřit tenzákem. Nechtěl by sem se nacházet v té lodi při zrážce s atmosferou.
Ta vesmírna lod bude tak dlouho působit silou po dráze až zastane.

A teť ty dokaž "kinetickou energii" v praxi, ne na papíře!

[spaceball]

Orbitální stanice sice letí setrvačním pohybem, ale jeji udržení na orbitu závisí zase na gravitaci země.
Představ me si radeji vesmírnou loď která letí přimočaro, zotrvačne mimo působení gravitace - nic se neděje.
Mezi lodí a tepelným štítem ve směru letu je tenzometr a teť loď narazí na atmosferu např. našej nadmorskej výšky v rychlosti 10 000 m/s.
Ja tvrdím že vesmírna loď která má zotrvační let má schopnost působit silou a projeví se to pri zrážce např. s atmosferou a dokáži to i změřit tenzákem. Nechtěl by sem se nacházet v té lodi při zrážce s atmosferou.
Ta vesmírna lod bude tak dlouho působit silou po dráze až zastane.

A teť ty dokaž "kinetickou energii" v praxi, ne na papíře!

Vždyť ta tvoje otázka je jedna z mých odpovědí - velmi správně - ta energie se uvolní až při srážce, takže
jsi to celé pochopil - přeměna kinetické (nepracující) energie náhlým zabrzděním na tepelnou "Sílu" kterou
naměříš svým tenzometrem - ta je z toho brzdného účinku - mezi setrvačností tvého těla a zadní stěnou kabiny.
Jestliže tato "síla" bude mít konstatní hodnotu (třeba 10g po dobu 1min), rovněž uvnitř kabiny po dobu jedné minuty se
nebude konat žádná práce - tak jako sebesilnější magnet přicucnutý na ledničce tou největší silou rovněž
vůči ledničce nekoná práci a pod. Jestli si se vzdal práce a zaměřuješ se už pouze na sílu, pak při tom brzdění
lodi o atmosféru naměříš nějaké to g - jako důsledek brzdění - ekvivalent zrychlení, třeba gravitačního...
takže tvé - Ja tvrdím že vesmírna loď která má zotrvační let má schopnost působit silou... pak já říkám - nemá,
nepracuje, chybí síla, nemá sílu... "síla" se projeví až při nárazu nebo brzdění zjednodušeně. Postačí to takhle řečeno?


Dobře, když trváš na tom, že orbita je špatný příklad, můžeme vesmírnou loď umístit úplně do vesmíru, bez účinku
vyrušené gravitace - opět letíš setrvačností, opět se vznášíš v kabině, opět tvé tělo nekoná práci a přeci letí ....
no a dostáváme se k tomu brzdění třeba o atmosféru pomocí tepelného štítu (s letadlem to bylo to samé víš?). Tvé tělo se
rozplácne o palubovku protože chce letět dále svou setrvačností (zadarmo a bez práce), zatím co raketa brzdí o atmosféru
až se zastaví....všechno tohle jsem ti popsal pamatuješ? Připomenu - brzdění 5m, 5s..., příklad s lankem a dynamem -
přeměna kinetické energii na jinou a z toho na práci - i s tím tenzometrem za opaskem - vzpomenul sis? Všechno v
pořádku, nic nového k dokazování ani k vysvětlení Je třeba ještě něco řešit? Zůstává mi záhadou, proč jsi chtěl
umístit kosmickou loď do hlubokého vesmíru, když parabolický let nebo orbitální je zcela ekvivalentní tomuto. Brzdění je
rovněž stejné - buď štítem nebo aerodynamickým odporem letadla. Pokud jsis myslel že v hlubokém vesmíru se nic
neděje, tak se děje jen to, že se rovněž vznášíš v kabině kosmické lodi která letí setrvačností třeba 10 000m*s-1 a ty taky
letíš - nedotýkáš se vnitřních stěn kosmické lodi - letíš bez práce, zadara, bez vlastní síly, tou samou rychlostí 10
000m*s-1 .Když narazíš do atmosféry, bude to doslova náraz, který uvolní tepelnou energii - to samé dělá letadlo třením o
vzduch - jen v menším měřítku.... I v tom dalekém vesmíru se vznášíš v kabině - není to jak ve StarTreku - že všichni
chodí pevně podrážkama po palubě - to je jen ve sci-fi. Jsou případy..., ale téma je rovnoměrný přimočarý
pohyb a jeho práce.


Mrkni se na tyto příspěvky - časové údaje - abys mi věřil, že jsem ti na to už dávno odepisoval včetně příkladů.
01 listopad 2009 20:45
01 listopad 2009 18:43
01 listopad 2009 12:56
01 listopad 2009 11:14
31 říjen 2009 20:41
31 říjen 2009 19:55
31 říjen 2009 18:46

[Akord]

Páni nemúte mu hlavu . Každá strela koná prácu počas celéj dráhy letu . Ak by tomu tak nebolo , nezohrievala by ,,vzduch" v celéj dráhe svojho letu čoho dôsledkom je medzi iným aj jéj sústavné znižovanie rýchlosti počas celéj dráhy streli a to od ,,ústia" až do miesta ,,dopadu". Pepe

Pepe, však aj Ty to komplikuješ. O to predsa nejde. Podobne to skomplikoval Buky, bez toho, že by vyriešil predošlé. Také veci treba robiť hypoteticky vo vákuu, tam, kde sa nebrzdí. Inak logicky tenzometer musí čosi ukázať, lebo má vlastnú zotrvačnosť a je nútený spomaľovať s tým, na čo je namontovaný. Ak by mal tenzometer minimálnu hmotnosť, tak neukáže takmer nič, aj keď by spomaľoval. To už sa viac skomplikovať nedalo. Buky, kladieš mi príliš nejasné otázky, vyzerá, akoby si sa každý večer zresetoval a ráno začínal odznova. Fakt neviem, načo to komplikuješ stratami, keď si ešte ani poriadne nepostavil idealizovanú úlohu.

[buky]

Spaceball.

Tá energie se uvolní až při srážce - jak chceš dokázat že jde o uvolnění energie?
Přeměna kinetické energie na jinou a pak na práci - jak chceš dokázat že jde o proměnu kinetické energie na jinou energii a pak na práci. Jedině ak na papíře, ale v praxi těžko.

Letadlo ve vzduchu považuji za zavádzajúci príklad, nakolik na letadlo působí neustále gravitační síla a ta mu dáva tendenci neustále zrychlovat a tudíž nejde o setrvační let.
Podobne je to aj pri orbitálním letu, ak by došlo k jejímu zabrždení, takby došlo k jejímu přitažení k zemi čili zase k zrychlůjícimu a ne setrvačního letu.

Ak by na vystřelený delostrelecký projektil v atmosféře nepůsobila gravitace, tak má tendenci letět přimočarím setrvačním pohybem.
Akord, jadro toho delostreleckého projektilu tvorí tenzometer a plášt projektilu volne pritláča na tenzometer, akou veľkou silou bude plášt pritláčať počas letu na tenzo. a po akú dlhú dobu (čas) záleží na rychlosti, váhe a tvaru toho projektilu.
Energia ostala v tom zhorenom strelnom prachu (nezvratný proces) ktorá dodala projektilu hybnosť a tým schopnosť telesa pôsobiť silou po dráhe. Táto sila sa prejavý až pri konaní práce, čiže pôsobením silou po dráhe.Tým že teleso má len zotrvačný pohyb a koná prácu, tak klesá aj rýchlosť telesa a tým pádom klesá aj veľkosť sily ktorou teleso pôsobí.
Rozumieme sa?

[Ilem]

Obdivuji vaši trpělivost

[spaceball]

Spaceball.

Tá energie se uvolní až při srážce - jak chceš dokázat že jde o uvolnění energie?
Přeměna kinetické energie na jinou a pak na práci - jak chceš dokázat že jde o proměnu kinetické energie na jinou energii a pak na práci. Jedině ak na papíře, ale v praxi těžko.

Letadlo ve vzduchu považuji za zavádzajúci príklad, nakolik na letadlo působí neustále gravitační síla a ta mu dáva tendenci neustále zrychlovat a tudíž nejde o setrvační let.
Podobne je to aj pri orbitálním letu, ak by došlo k jejímu zabrždení, takby došlo k jejímu přitažení k zemi čili zase k zrychlůjícimu a ne setrvačního letu.

Buky, letadlo zrychluje zrychluje pádem, ale ty v něm vůči stěnám letadla jsi v klidu víš a pro tvé tělo je to setrvačný let - bez práce,
bez motoru. Proto to není zavádějící příklad rozumíš. Let po orbitě taky není zavádějící, protože po orbitě se rovněž letí setrvačností v
jistém slova smyslu. Brzdění o atmosféru a pohyb tvého těla dopředu v kabině je uplně to samé, jako když se na Zemi vracíš z
hlubokého vesmíru. Už víš? S tím dokazováním pěkně po poŕádku - takže vraťme se na začátek - vysvětlil jsem ti, jak se to má s
kinetickou energií a prací a jestli trváš na svém, respektuji to, jen mi vysvětli, jakým pokusem nebo příkladem jsi dokázal, že těleso
leticí setrvačností koná práci - to je jediná má otázka za celou tu dobu co se o tom bavíme. Vysvětli to na příkladu kosmického korábu
daleko ve vesmíru aby to nebylo "zavádějící" Náraz nebo brzdění do toho nepočítám - to jsem ti už vysvětlil, že tou proměnou
kinetické energie na jakoukoliv další dostaneme práce až až..., jen mne zajímá tá síla toho letícího vesmírného korábu setrvačností ve
vesmíru a potažmo i práce - před tím než se vnoří do atmosféry například. Jsi uvnitř té kosmické lodi a máš svůj tenzometr...opravdu,
je to moje jediná otázka za celou tu dobu. Po tvém neochvějném důkazu ti napíši jak se dokáže kinetická energie přeměnit na
jinou energii, ale pěkně popořádku. Souhlasíš? Pořádné si to rozmysli, musím dělat a nemůžu se ti každých pět minut věnovat -
hlavně neodbočuj od tématu dalšími otázkami a čekám jen na tvou odpověd ohledně práce letícího vesmírného korábu setrvačností v
hlubokém vesmíru a tebou, co by astronauta v něm a se svým tenzometrem {pochopitelně před brzděním nebo srážkou). Díky