martin11 píše:
...jen drobná otázka....směřovaná spíše k zemědělcům....kolik m2 zahrádky je schopno uživit 1 člověka, resp dvojici....za předpokladu...několik slepic....cca 5....několik králíků....cca 10....
...plocha obdělávat ručně....
...králíky a slepice, jako zdroj hnojiva.....slepice = vajíčka...králík = živá konzerva....zdroj vody....studna ...
....otázka 2....co na této ploše pěstovat jako nejvýživnější produkt...bez ohledu na chutě....zdraví martin11
Zdravím,
Dlouho jsem se neozval a to právě z toho důvodu že krom jného pobíhám právě kolem zahrady a snažím se pěstovat co se dá. Tak alespoň sdělím pár svých zkušeností i když se vlastně pořád učím.
Kdo si myslí že jeden rok bude mít trávník a druhý rok pole je na omylu. Udělat z trávníku záhony je dost velká dřina a zabere to dost času. Každý rok se dá při nutnosti chození do zaměstnání zkulturnit cca 200m2 půdy. Jak zrýt hektar bez koně mi není jasné, čistě teoreticky je jeden schopný jedinec porýt za den cca 100m klidně i více, hektar jek píše Jarda je 100x tolik, pokud budete rýt už nebudete mít sílu roztloukat hroudy, drny a sázet. Ovšem za předpokladu že to nebude „betonový“ trávník který vzniká sekáním sekačkou, takovýto trávník je dost zhutněný vibracemi od kol sekačky a většinou vyčerpaný tím jak se tráva vyhazuje na kompost. Pokud sekat trávník, tak kosou, sekačkou jenom dosekávat a trávu nevyhazovat na kompost ale nechat ležet.
Pak jsou de ještě další faktory a to zejména počasí, škůdců a klíčivosti semen. Pokud je špatné počasí je člověk na zahrádce marný a vše dá více práce. Pokud nevyhubí škůdce nemusí mít vůbec žádnou sklizeň. Klíčivost kupovaných semen je někdy 0%, většinou o 50% horší než semena vlastní. Na místo slepic bych spíše zvolil kačeny které likvidují více škůdců než slepice, mají snůšku zhruba 200ks vajec ročně které jsou větší, neoštipují tolik trávu a nevzniká po nich spálená země jako po slepicích.
Co pěstovat? Většinou odolné plodiny které mají velký výnos vzhledem ke své energetické hodnotě. U mne vedou fazole ale ne ty co se dají bežně koupit, mám starou odrůdu kde velikost fazole je až 5cm. Na poměrně malé ploše třeba podél plotů se dá ročně vypěstovat i několik desítek kg fazolí. A na fazolích se dá přežít hodně dlouho. Zde bych se ohledně plodin klidně přiučil od indiánů.
Myslím si že po „velké sametové šaškárně“ u nás zahrádkaření upadlo a hodně lidí už neví co a jak pěstovat. Slova „já se na to můžu vykašlat, vždyť si to za pár korun koupím“ slýchávám dost často. Kdo ochutnal zelenu z marketu a pak čerstvou z vlastní zahrady zná rozdíl. Ještě k zelenině z marketů, zelenina každý den ztrácí cca 10% vitamínů atd. Za týden co cestuje do marketu a leží v regálech je už z ní jenom neužitečná „plnící hmota“ pro žaludky těch co si to mohou „dovolit koupit“. Občas mne bere ďas když vidím jak odpradávna vytvořená schopnost pěstovat plodiny upadá. Ještě pár příkladů z praxe. Vlastní vypěstovaná cibule vydrží bez poškození klíčení a hniloby 9měsíců, sice jedna neváží „půl kila“ ale právě jde o to že není vyhnaná a pak se tolik nekazí má více silic takže mi přežila bez úhony mráz -20C. S česnekem je to samý, životnost česneku ala Penny market je týden až dva, ze zahrady více jak oněch 9 měsíců.
Co vím tak Irové byli schopni přežít jenom o bramborách a zelí (Tuším viz. Gewo podvod s nedostatkem draslíku). Brambory jsou výtečné na obsah minerálů, jíst zásadně se šlupkou.
Na Ukrajině kde neupadlo zemědělství lidé nemají práci a žijí jenom z toho co si vypěstují. Takže tchýně jednoho mého známého má brambory na cca 1500m2, fazolí sklízí cca 50-100kg ročně, záhony na cibuli a česnek cca po 50-100m2, okurky pěstuje taktéž na několika desítkách m2. Dále slunečnice ze kterých se lisuje výtečný olej, sad, zvířectvo atd. Tímto je naprosto soběstačná a ještě jí zbude na bártrový obchod. Je tedy fakt že je to o práci od rána do večera ale taktéž o nezávislosti.
Ještě je dobré se naučit potraviny konzervovat. Ledničku jakožto předražený regál na odkládání jídla má každý. Když si však spočítáme kolik nás to stojí je spíš jenom ten předražený regál. U masa je dobrá konzervace nasolováním, uzením, sušením, zavářením pak vydrží téměř neomezeně dlouho dobu, nepotřebuje chladničku. Kdo pěstuje včely má vyhráno, jednak díky opylení má mnohem vyšší úrodu a jednak med je energeticky vydatný.
Člověk by prostě neměl ztrácet po tisíce let vybudovanou přirozenost. Tato přirozenost je v člověku zabudována na cca 98% pouze 2% změnila evoluce po dobu 2000let. Tím že se člověk bude třeba věnovat zahrádce a zvířectvu si rozhodně neublíží, bude zdravější a i spokojenější a to nezávisle na tom jestli v roce 2012 něco bude a nebo ne. Staré čínské přísloví říká že kdo chce být šťastný celý život ať se stane zahradníkem. Věřte nebo ne něco na tom je….
Navar
