Jendo, také mi to nedá, abych Ti, podobně jako Gabča odpoledne, připomněl Tvoje úmyslné přešlapy.
//K elektronům. Jsou současně částicí i vlnou.//
„Běsů které jsi vyvolal se nemůžeš zbavit“! To je Tvůj úděl, Jendo. Kde jsi prosímtě četl ode mne tuhle volovinu? Jendo: už jen pro Tebe: elektron je vždy jen částicí! „Vlnou“ se stává jen prostorem postupující čelo jeho hm. pole tj. pokud se prostorem šíří excitace jeho hm. pole. V tom případě je to stejné jako by se prostorem šířil třeba foton, tj. excitace kvartonů! Pokud elektron „sedí na zadku“ žádnou vlnou není! To je důsledek toho, že si upravuješ KMV tak, aby to vyhovovalo Tvé „protiargumentaci“, ale to je od Tebe nefér!
// Takže autor zcela pomíjí fakt, že jsou-li oba otvory odkryté může elektron kterýmkoliv z otvorů a nelze předpovědět kterým se tak stane//
Ale to víš Jendo, že lze! Sám elektron si nevybírá kterou štěrbinou se mu ráčí proletět. Jinak bys na elektronové obrazovce neměl přesný obraz, ale jen nahodilou změť světelných bodů. Poloha dopadů elektronů na jednotlivé body luminoforu (i té štěrbiny) je dost přesně známa a je dána konstrukcí obrazovky. Čili jejich dopad je spolehlivě konstrukčně předpovězen! Jestli máš pravděpodobnostní televizor, kde nic není jisté, tak ho vyhoď!
//Statistická pravděpodobností povaha tohoto jevu se projevuje jako interference.//
Radši nám Jendo pověz jak k té interferenci tj. konkretní trajektorii dopadu částic do maxim na displeji dochází. Myslím tím ten modus operandi letu částice a co jej ovlivňuje. Ne pravděpodobně a statisticky, ale furt po celou věčnost, dokud se nezmění konstrukční uspořádání experimentu. Tvoje pojetí pravděpodobnosti je asi tohle: Je-li slunce ještě v zenitu může dnes večer zapadnout (a možná, že dokonce ani nezapadne!) buď za Ramzovou, nebo za lázněma, ale taky za Studničním vrchem a nebo dokonce (nedej bože) na východě za Zlatým Chlumem. To jsou ty Tvoje nenulové pravděpodobnosti. Jenže my, pragmatici víme, že dnes zapadne za 3. stromem od retranslace nad lázněma.
Howgh
Louis de Broglie, měl dobrou myšlenku, ale nevěděl jak ty hmotnostní vlny k té částici „přišpendlit“. A víš proč? Protože nevěděl nic o existenci makroprostorového hm. pole těch částic. Kdyby tohle věděl měl by vystaráno. Věděl by, že vlnou se stává čelo postupující excitace hm. pole částice jen při pohybu celého komplexu částice. Ale tohle Ty nikdy nepochopíš! Beznadějně trčíš ve své zastaralé pravděpodobnostní fyzice. Schrödingerovi, Heisenbergovi a jiným se nedivím; nevěděli nic o makroskopickém hmotovém poli elem. částic, ale Ty, Jendo, to už víš! Bohužel, jsi jen relikt této jejich dávné nevědomosti. Měl bys s tím něco dělat!
.
//A o tom kam je vakant vtažen rozhodne princip pravděpodobnosti//.
Jendo, je mi líto, ale o tom který kvarton uchňapne vakant nerozhoduje ano pánbůh, ani strejda Heisenberg, nýbrž a jedině fyzikální stav excitace kvartonů 1. excit. slupky. Ten který má momentálně největší stupeň excitace!!!. A to je v každém okamžiku vždy jen jeden.
// Problém je v tom, že teoretik KH předpokládá, že přepřáhání (,vcucnutí, a ,vyplivnutí,) se děje postupně ve skutečnosti se tak může dít podle příslušného textu v KH, opakuji, pouze současně!!!!. //
To je opět ukázka Tvého přizpůsobení si KMV svým pravděpodobnostním potřebám. Že se impakt vakantu a jeho extrakt na opačné straně kvartonu neodehrává současně bys mohl pochopit ještě z mé dávné malůvky nazvané, tuším, normálový přechod vakantu přes kvarton. Je tam jasně vyznačena fáze rezonančního kvintonu. Kdyby to bylo současné, nekreslil bych tuhle fázi přechodu!!!
// Skutečně se při přepřáhání nic neděje a vakantovc pole je k tomu všemu netečné?//
Jendo, děje se toho velice moc. Představ si, že s každým „novým“ vakantem se znovu, rychlostí světla, generuje jeho nové hmotové pole (proto se nemůže sám vakant pohybovat hraniční rychlostí c !) a tohle ‚nové‘ pole je vždy znovu a znovu multiplikováno vnějším, např: gravitačním polem v němž se ten vakant nachází. A výsledkem toho je nový význačný směr asymetrie hm. pole vakantu a tím i nový směr pohybu vakantu V gravipoli to způsobí nelineární, balistický pohyb vakantu. Zdraví Sokrateus
