Fórum U Pramene

adam.benda píše:Nic význameného,
ale včera jsem dostal od své paní časopis Týden, je tam článek o našem Sluníčku...

Jézuskristus, 70 MB, kdo to dělal? Zde to samé, ale pouze jen 15 MB soubor:
http://www.uloz.to/9444171/tyden-2011-25-str28-33-pdf

Palo píše:Jézuskristus, 70 MB, kdo to dělal? Zde to samé, ale pouze jen 15 MB soubor:
http://www.uloz.to/9444171/tyden-2011-25-str28-33-pdf

Je to kopie z časáku, nemůžu tady veřejně prohlásit, kdo to dělal...
Je to schválně větší, aby byl drobný a tenký text na stránkách lépe čitelný.
Ne všichni z nás mají zrak jak elektronový mikroskop.

Ale je to síla, sotva to tam ... někdo umístí ... už je tam udělaná komprimovaná kopie někým jiným, to mě podrž!

adam.benda píše:Je to kopie z časáku, nemůžu tady veřejně prohlásit, kdo to dělal...
...
Ale je to síla, sotva to tam ... někdo umístí ... už je tam udělaná komprimovaná kopie někým jiným, to mě podrž!

No já taky nemůžu veřejně prohlásit, kdo to upravil na menší velikost

Palo píše:No já taky nemůžu veřejně prohlásit, kdo to upravil na menší velikost

Ok

Pěkné je, že článek máte už asi mnozí dávno přečtený a mezitím já jsem se ještě nedostal ani k druhé stránce

adam.benda píše:...článek máte už asi mnozí dávno přečtený...

Tak tak...

Zaráží mě, proč tvrdí, že to jde tak pomalu k Zemi. Co jsem se díval na počasí na satelit, tak vypadl o půl dne dřív, než se tvrdilo, že to dojde k nám.

Zřejmě je to nějaká bouda ve smyslu, "Řeknem lidem, že je to pomalejší, aby je to smetlo dřív, než někam vyrazí. Vymlouvat se můžeme vždycky, že jsme něco podcenili."

Ostatně stejně to dopadlo tehdy kolem roku 1921. Řeklo se, že to přijde později...

http://www.novinky.cz/veda-skoly/237283 ... l?ref=boxE . Non

Země sice ovlivní jeho dráhu letu, on její však nikoliv. Jak dokonalé! A co teprve ten bumbrdlíček, kterej nás má štrejchnout počátkem listopadu. Možná pak dokonce budeme mít Měsíce dva!

aNONym píše:... A co teprve ten bumbrdlíček, kterej nás má štrejchnout počátkem listopadu. ...

Na toho listopadového bumbrlíčka se budu muset podívat... Má totiž poměrně velkou hmotnost. Provedu nějaké výpočty a simulace, jestli nějak svým gravitačním polem ovlivní oběžnou dráhu Země.

adam.benda píše:Na toho listopadového bumbrlíčka se budu muset podívat... Má totiž poměrně velkou hmotnost. Provedu nějaké výpočty a simulace, jestli nějak svým gravitačním polem ovlivní oběžnou dráhu Země.

Udělal jsem rychlou analýzu a zdá se to být v pořádku.

1. Vliv asteroidu 2005 YU55 má o 14 řádů nižší gravitační účinek než účinek, pomocí kterého si nás Slunce udržuje na stabilní oběžné dráze.
2. Asteroid přetíná naší oběžnou dráhu, což je v tomto ohledu pozitivní, protože posčítané gravitační účinky působící od něj na Zemi v průběhu času při jeho přibližování se prakticky znulují s posčítanými účinky při jeho následném oddalování.

radius asteroidu 0.2 km, zakrychlené, tedy na třetí ... 0.008 x 3.14159 ... 0.02513km3
Radius Země 6387 km, zakrychlené 2.605 x10na11 x pi ... 8.185 x10 na 11km3 ... 818 500 000 000km3

Takže asteroid má o 14 řádů menší účinek na Zemi, než má Země na asteroid, i kdyby byl asteroid ze rtuti, alespoň podle Newtona a pro mne dostatečné. Takže si to Adame nějak sečti.

Navíc, kdyby měla být gravitace oběžné dráhy skutečně vybalancována přesně odstředivou silou a nic jiného v tom nehrálo roli, už nás dávno něco vykolejilo a vlastně zkarambolovalo celý vesmír.

Ahoj, Slávek.

Ahoj Slávku,
zdá se mi, že sečtené to mám dobře

Uvažuješ objemy, což ale na poli gravitačních sil může být zkreslené, protože ten šutr má možná nějakou výrazně větší hustotu, pokud můžu takhle narychlo hádat. Ten šutr totiž váží 55 mil. tun.

Jinak o poměr mezi tím, jak působí šutr na Zemi a Země na šutr vůbec nejde. Slunce si nás díky své gravitaci udržuje na určité oběžné dráze. A jak jsem (nahrubo) spočítal, tak gravitační síla od asteroidu, která by naší oběžnou dráhu mohla narušit, je o 14 řádů nižší, tedy už to vypadá, že asi účinek nebude žádný. Ještě v tom ale může hrát roli rychlost toho objektu. Když bude asteroid příliš pomalý (oproti rychlosti Země), mohl se i tento drobný grav. účinek posčítat a nakonec mít vliv. V tomto případě ale asteroid kříží dráhu Země, takže "zhruba půlku času jí tlačí víc doleva a půlku času pak zase víc doprava", takže ve finále se to odečte a výklon oproti standardní oběžné dráze je nulový.

Pohyb Země po oběžné dráze skutečně není vybalancován gravitační silou od Slunce a odstředivou silou ve směru od Slunce pryč. Odstředivá síla Země je vzhledem k velikosti poloos oběžné elipsy šíleně malá. Oběžná dráha je definována jakousi naakumulovanou kinetickou energií Země, jejíž směr je neustále měněn gravitační silou Slunce. Slunce si jakoby přeje, aby Země do něj byla stažena, ale určitá setrvačnost Země v jiném směru, než je do Slunce, neustále tento chtíč předhání a byť je dráha Země neustále zakřivována (až nakonec vychází tvar oběžné dráhy), "nikdy" se Slunci nepodaří, nasměrovat Zemi přímo do něj.

Planetární dynamika je úžasná věda.

adam.benda píše:
Ahoj Slávku,
zdá se mi, že sečtené to mám dobře

Uvažuješ objemy, což ale na poli gravitačních sil může být zkreslené, protože ten šutr má možná nějakou výrazně větší hustotu, pokud můžu takhle narychlo hádat. Ten šutr totiž váží 55 mil. tun.

Earth mass (M⊕) is the unit of mass equal to that of the Earth. 1 M⊕ = 5.9722 × 10 na 24 kg.
Takže zhruba 6 septiliónů tun, takže dvacet řádů poněkud přesněji srovnáno s Tvým odhadem asteroidu a nikoliv 14, jenom podle objemu a standartního poloměru Země.

Hustotou jsem se nezabýval, protože jsem neočekával že by byla byť i o jeden řád jiná. Tudíž jsem se spokojil s rozdílem objemů.

adam.benda píše: Jinak o poměr mezi tím, jak působí šutr na Zemi a Země na šutr vůbec nejde. Slunce si nás díky své gravitaci udržuje na určité oběžné dráze. A jak jsem (nahrubo) spočítal, tak gravitační síla od asteroidu, která by naší oběžnou dráhu mohla narušit, je o 14 řádů nižší, tedy už to vypadá, že asi účinek nebude žádný. Ještě v tom ale může hrát roli rychlost toho objektu. Když bude asteroid příliš pomalý (oproti rychlosti Země), mohl se i tento drobný grav. účinek posčítat a nakonec mít vliv. V tomto případě ale asteroid kříží dráhu Země, takže "zhruba půlku času jí tlačí víc doleva a půlku času pak zase víc doprava", takže ve finále se to odečte a výklon oproti standardní oběžné dráze je nulový.

V podstatě nesouhlas. Ortodoxně a zjednodušeně ... M1 x M2/2 je vzájemná síla. Nicméně, akcelerační zrychlení je dáno zase masou při působení síly, zatímco časy a vzdálenosti jsou stejné, takže se dají vyhodit z úvahy. Neortodoxně to vypadá trochu jinak. Jablko má nepoměrně slabší gravitační pole než Země. Proto jablko k sobě přitahuje Zemi neporovnatelně menší silou, než k sobě přitahuje Země jablko. Tohle někomu uteklo při vysvětlování vztahů, nicméně maticky to vyjde úplně nastejno, protože ta Země se také stejnou silou přitahuje k jablku, jako si přitahuje jablko, a naopak.

Jde ale o tu akceleraci a tady už to dělá podstatný rozdíl, jak jsou od sebe masy daleko svou velikostí. Proto je třeba přihlédnout nejen k rozdílu akcelerace Země směrem ke Slunci, a tím k tvaru oběžné dráhy Země, ale také k rozdílu vzájemné akcelerace asteroidu a Země v rámci Sluneční soustavy, díky rozdílu jejich mas. V podstatě jsem Ti chtěl naznačit, že počítat jenom rozdíl síly mezi asteroidem a Zemí, a Sluncem a Zemí, není vyčerpávající a kompletní. Takže jsem to zvoral a nevysvětlil svůj náhled výslovně. Omluva.

adam.benda píše: Pohyb Země po oběžné dráze skutečně není vybalancován gravitační silou od Slunce a odstředivou silou ve směru od Slunce pryč. Odstředivá síla Země je vzhledem k velikosti poloos oběžné elipsy šíleně malá.

Oběžná dráha je definována jakousi naakumulovanou kinetickou energií Země, jejíž směr je neustále měněn gravitační silou Slunce. Slunce si jakoby přeje, aby Země do něj byla stažena, ale určitá setrvačnost Země v jiném směru, než je do Slunce, neustále tento chtíč předhání a byť je dráha Země neustále zakřivována (až nakonec vychází tvar oběžné dráhy), "nikdy" se Slunci nepodaří, nasměrovat Zemi přímo do něj.

Hm, nepopsal jsi právě princip odstředivé síly? Takhle nám to vysvětloval Bourek v osmičce a takhle jsem to nejen přijal, protože to dává smysl, ale dokonce jsem byl schopen si z toho sám kdysi vyvodit jeden vzorec odstředivé síly a později potvrdit v literatuře. Vůbec nejde o to, jestli je tou "dostředivou" silou loukoť, nebo gumička, nebo gravitace. Odstředivá síla je vždy, pokud se děsně nemýlím, právě výsledkem setrvačnosti masy na tangenciálně zakřivené dráze ovlivňované nějakou dostředivou silou. Proto snad také odborníci označují odstředivou sílu za pseudo-sílu, nebo nepravou sílu.

Aby to bylo ještě trochu komplikovanější, plete se do toho Boydův zákon harmonických vzdáleností planet, o kterém se radši mlčí, který platí pro všechny vnitřní planety až po Saturn, s tím, že jednu jaksi prázdnou pozici mezi Marsem a Jupiterem zabírá hlavní masa pásu asteroidů. To by byla zatracená náhodička, aby se to takhle rozhodilo na základě rovnováhy odstředivých sil a gravitace.

Skutečně je to ještě dost záhada.

Pokud si člověk srovná v hlavě rozdíl v počtu dnů mezi rovnodennostmi, může se dobrat závěru, že Slunce táhne Zemi jakoby pouťový vrčibalónek na gumičce vesmírem (stejně jako ostatní planety) a že ta kinetická energie Země je neustále přiživována kinetickou oběžnou energií Slunce. Zde se také dá najít příčina zpomalování oběžných rychlostí hvězd kolem vzájemného galaktického středu vedoucí k eventuálnímu pomalému kolapsu spirálových galaxií do eliptických a eventuelně kolapsu galaxie jako takové do svého středu. Potom se to snad může asi tvářit "chvíli" jako Quasar, i když tohle dost tlačím do spekulace, nicméně pak nejspíše dochází ke zrodu (Fénix) nové galaxie z tohoto karambolu v podobě mladé, tyčové spirálové galaxie. Je to úžasný taneček, občas něco kejchne a prdne a na pohled je to úžasná romantika.

Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše:Earth mass (M⊕) is the unit of mass equal to that of the Earth. 1 M⊕ = 5.9722 × 10 na 24 kg.
Takže zhruba 6 septiliónů tun, takže dvacet řádů poněkud přesněji srovnáno s Tvým odhadem asteroidu a nikoliv 14, jenom podle objemu a standartního poloměru Země.

Slávku, porovnáváš grav. sílu asteroidu na Zemi vs. grav. sílu Země na asteroid. To může být klidně 20, ok, to počítáš správně, ale toto porovnání není rozhodující faktor o tom, jestli nás ten šutr vyšplouchne z oběžné dráhy. Ten rozhodující faktor je porovnání grav. sil od asteroidu na Zemi vs. grav. sil od Slunce na Zemi.
Je tomu tak proto, že Slunce si nás svou gravitací jaksi přidržuje a jde o to, aby tento invazivní grav. účinek od asteroidu nebyl moc velký. Stačilo by, aby byl třeba jen o 3 - 4 řády menší, než vliv Slunce a už by mohlo dojít ke změně, kterou pocítíme.
Rozhodující je vliv Slunce vs. vliv asteroidu a ten je s rozdílem 14 řádů.

Slavek Krepelka píše:

adam.benda píše: Jinak o poměr mezi tím, jak působí šutr na Zemi a Země na šutr vůbec nejde. Slunce si nás díky své gravitaci udržuje na určité oběžné dráze. A jak jsem (nahrubo) spočítal, tak gravitační síla od asteroidu, která by naší oběžnou dráhu mohla narušit, je o 14 řádů nižší, tedy už to vypadá, že asi účinek nebude žádný. Ještě v tom ale může hrát roli rychlost toho objektu. Když bude asteroid příliš pomalý (oproti rychlosti Země), mohl se i tento drobný grav. účinek posčítat a nakonec mít vliv. V tomto případě ale asteroid kříží dráhu Země, takže "zhruba půlku času jí tlačí víc doleva a půlku času pak zase víc doprava", takže ve finále se to odečte a výklon oproti standardní oběžné dráze je nulový.

V podstatě nesouhlas. Ortodoxně a zjednodušeně ... M1 x M2/2 je vzájemná síla. Nicméně, akcelerační zrychlení je dáno zase masou při působení síly, zatímco časy a vzdálenosti jsou stejné, takže se dají vyhodit z úvahy. Neortodoxně to vypadá trochu jinak. Jablko má nepoměrně slabší gravitační pole než Země. Proto jablko k sobě přitahuje Zemi neporovnatelně menší silou, než k sobě přitahuje Země jablko. Tohle někomu uteklo při vysvětlování vztahů, nicméně maticky to vyjde úplně nastejno, protože ta Země se také stejnou silou přitahuje k jablku, jako si přitahuje jablko, a naopak.

To říkáš naprosto správně, že Země se také přitahuje k jablku. V učebnicích fyziky to vůbec nebývá zmíněno, čemuž moc dobře nerozumím, proč.
Nevím teď přesně, kam s tím akceleračním zrychlením směřuješ, ale je to dáno přímo vztahem F = m a.
Nicméně na to vsaď jed, že tvar oběžné dráhy je dán jakousi původní a neustále přeživší setrvačností planety, ale gravitačním polem od Slunce je směr pohybu neustále natáčen, až nakonec vzniká elipsa. Slunce by chtělo trajektorii planety stočit přímo do Slunce, ale tato zvláštní setrvačnost to nedovolí, vždy "je o krok napřed".
Mám to ověřené, Slávku. Naprogramoval jsem si nový simulátor. Naházíš tam planety a hvězdy s libovolnou hmotností a libovolným počátečním stavem a simulátor Ti ukáže, jak se to pak celé bude hýbat. A to, co Ti tu tvrdím, se pomocí simulátoru jen potvrdilo.

Slavek Krepelka píše:... V podstatě jsem Ti chtěl naznačit, že počítat jenom rozdíl síly mezi asteroidem a Zemí, a Sluncem a Zemí, není vyčerpávající a kompletní. Takže jsem to zvoral a nevysvětlil svůj náhled výslovně. Omluva.

Ok, o nic nejde, ale nicméně bych řekl, že poměr mezi těmito silami (Slunce-Země, asteroid-Země) vyčerpávající jest. Já tuším, o co Ti jde, ale ty ostatní faktory jsou docela dobře zanedbatelné. Přesto jsem ale další "nebezpečný" faktor zohlednil. Je to ten bod č. 2, kde zmiňuji, že dráhy se navzájem kříží a zhruba(!) tak dochází k vyrovnání sil, které v jednu chvíli ženou Zemi "nalevo" a pak zase "napravo". Nic víc už ale počítat potřeba není. Slunce je jednoznačně dominantní a prakticky jediný faktor, který udržuje Zemi na stále stejné oběžné dráze.
Máme tu spoustu planet, které na nás taky působí svými gravitacemi, například Jupiter, coby první liga v tomto. Jenže i to je všechno poměrně dobře zanedbatelné. Gravitaci Slunce, které má hmotnost deset na 30, se jen tak něco nevyrovná.

Slavek Krepelka píše:Hm, nepopsal jsi právě princip odstředivé síly? Takhle nám to vysvětloval Bourek v osmičce a takhle jsem to nejen přijal, protože to dává smysl, ale dokonce jsem byl schopen si z toho sám kdysi vyvodit jeden vzorec odstředivé síly a později potvrdit v literatuře. Vůbec nejde o to, jestli je tou "dostředivou" silou loukoť, nebo gumička, nebo gravitace. Odstředivá síla je vždy, pokud se děsně nemýlím, právě výsledkem setrvačnosti masy na tangenciálně zakřivené dráze ovlivňované nějakou dostředivou silou. Proto snad také odborníci označují odstředivou sílu za pseudo-sílu, nebo nepravou sílu.

Ano Slávku, máš pravdu, já jsem si jen odvykl si to spojovat s tou dostředivou silou tak, jak je zhola definována. Je to přesně tak jak říkáš.
Potíž je ale v tom, že my subjektivně vnímáme ten souboj sil ... gravitační vs. odstředivou ... jako velice křehký systém, který přeci musí něco velice snadno rozhodit. Nemusí, Slávku, je to jen zdání. A je to zdání právě jen proto, že odstředivá síla má tu podstatu, o které jsi teď psal. Naproti gravitační síle se staví mocná síla setrvace.

Slavek Krepelka píše:Aby to bylo ještě trochu komplikovanější, plete se do toho Boydův zákon harmonických vzdáleností planet, o kterém se radši mlčí, který platí pro všechny vnitřní planety až po Saturn, s tím, že jednu jaksi prázdnou pozici mezi Marsem a Jupiterem zabírá hlavní masa pásu asteroidů. ...

Tohle je skutečně zajímavá záležitost. Jakási harmonicita může být dána průběhem počátečního formování soustavy, ale může to taky poukazovat na něco zcela jiného a to mnohem, mnohem důležitějšího...

Zdravím
o pásu asteroidu píše Daniken, že dle dávných pramenu je to pozůstatek nějaké války bohů ?????
jinak rok 2012 bych moc neřešil.....
doporučuji si trošku pročíst něco od Callemana
třeba http://www.uloz.to/8968747/maysky-kalen ... lleman-pdf
nebo nějakou přednášku k tématu od Jardy Duška.......
zaměřil bych se spíš na dřívější datum a to je 28 října 2011 kdy končí 9 májské podsvětí a kdy poté už má tak nějak probíhat jen jakési období srovnávání se s tím co tu bude.....
neumím to přesně popsat, ale co mě tak k tomu trklo je, že zrovna v čase kdy končí to poslední 9 podsvětí je ukončeno tím asteroidem.....jen "náhoda"....
a je jen náhoda že se přiblíží nejvíc k zemi právě v oblasti jižní ameriky, v oblasti od kud pochází ten kalendář......
hmmm......jakou to má spolu souvyslost ???....co nám to asi přinese ???..
kdo ví....

Kdo by měl ještě zájem tak zde je kalkulačka přepočtu našeho kalendáře do májského
http://www.maya-portal.net/
odklikem na "tzolkin calculator" se vám v pravo ukáže tabulka pro vyplnění nějakého data.....
podle toho dnes 28.6.2011 je den 8 který má znak Etznab a další stejný den bude 14.3.2012
takže by se dalo říct že kdo se dnes narodil muže další narozeniny slavit příští rok v Březnu a následující narozeniny zas někdy uplně jindy.....
a když se podíváme do knihy Májský kalendář na stranu 217 zjistíme že znak etznab patří bohu Chalkiou...atd(moc komplikovaný jméno)
na str 225 zjistíme že je den vhodný pro očistění od kletby a doporučená potrava je půst se štávami...
zajímavá kniha.....
zjistil sem třeba že mě vychází letos oslava narozenin na 15 července... den bude vhodný pro hospodářskou činnost a jíst mám maso a fazole takže to oslavím zahradničením a uvařím si mexickej guláš....

adam.benda píše:
Slávku, porovnáváš grav. sílu asteroidu na Zemi vs. grav. sílu Země na asteroid. To může být klidně 20, ok, to počítáš správně, ale toto porovnání není rozhodující faktor o tom, jestli nás ten šutr vyšplouchne z oběžné dráhy. Ten rozhodující faktor je porovnání grav. sil od asteroidu na Zemi vs. grav. sil od Slunce na Zemi.
Je tomu tak proto, že Slunce si nás svou gravitací jaksi přidržuje a jde o to, aby tento invazivní grav. účinek od asteroidu nebyl moc velký. Stačilo by, aby byl třeba jen o 3 - 4 řády menší, než vliv Slunce a už by mohlo dojít ke změně, kterou pocítíme.
Rozhodující je vliv Slunce vs. vliv asteroidu a ten je s rozdílem 14 řádů.

Nazdar Adame,

Stále nesouhlas. Myslím, že si to moc zjednodušuješ. Zhruba s Tebou souhlasím, ale já tady vidím to, do jaké míry je schoípen asteroid akcelerovat po dobu svého působení na Zemi naši matičku jakýmsi výsledným vektorem. Zde jde o směry, čas a zrychlení. U toho zrychlení jde o poměr masy země a asteroidu.

adam.benda píše:Nevím teď přesně, kam s tím akceleračním zrychlením směřuješ, ale je to dáno přímo vztahem F = m a.
Nicméně na to vsaď jed, že tvar oběžné dráhy je dán jakousi původní a neustále přeživší setrvačností planety, ale gravitačním polem od Slunce je směr pohybu neustále natáčen, až nakonec vzniká elipsa. Slunce by chtělo trajektorii planety stočit přímo do Slunce, ale tato zvláštní setrvačnost to nedovolí, vždy "je o krok napřed".
Mám to ověřené, Slávku. Naprogramoval jsem si nový simulátor. Naházíš tam planety a hvězdy s libovolnou hmotností a libovolným počátečním stavem a simulátor Ti ukáže, jak se to pak celé bude hýbat. A to, co Ti tu tvrdím, se pomocí simulátoru jen potvrdilo.

Ouha 1. Sice jsem s tím zrychlením směřoval přesně tam, jak jsem to popsal v prvním odstavci mé součastné odpovědi, ale že jsi se zmínil, na F=ma máme diametrálně odlišný názor. http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... =vodotrysk

Ouha 2. A co takhle slapové síly Adame. Měsíc tu nači zemičku masíruje už kdo ví jak dlouho a naopak a ta energie odněkud jde. jediní, na co to dokáže vědy svalit je právě ta Newtonovská setrvačnost jak Země, tak Měsíce. Za zmínku snad také stojí, že Měsíc se od země oproti všem teoriím vzdaluje, místo aby se přibližoval, i když pokud to není laserem měřené přes doplera na jeden zátah, v jeden moment, je zde ještě taky možnost, že se spomaluje C, což se taky jaksi na netu objevilo a dost se tím zabýval Cathie. V každém případě, s tou setrvačností, která tam samozřejmě je také, bych byl navýsost opatrný.

Adam Benda píše: Přesto jsem ale další "nebezpečný" faktor zohlednil. Je to ten bod č. 2, kde zmiňuji, že dráhy se navzájem kříží a zhruba(!) tak dochází k vyrovnání sil

To beru.

Ahoj, Slávek.