Diskuze k seriálu o magnetech

[Akord]

se zájmem čtu vzniklou diskusi. V minulosti jsem již několikrát měl pocit, že problému magnetů rozumím. Má dáti-dal. na zmagnetování jisté hmotnosti Fe směsi je třeba tolik a tolik energie. Ta je zde "naakumulována". pokud se magnet "nevyhřeje" /jakási Curie teplota/ tak bude magnet magnetem do skonání světa / např do 21.12 2012 /...navíc jsem se výše během víkendu dočetl, že takto vzniklý magnet může magnetismus předávat dále, tudíž ho množit./ jistý typ Fe po přiložení k magnetu se též po oddělení og magnetu stává sám magnetický/....to všichni víme a nepodivujeme se tomu...ale magnetismu v tom původním neubylo...to víme také....k přiložení a odtržení, abychom další kus Fe zmagnetovali je třeba nějaký výkon / práce, síla či co/....dotaz.....je právě tato práce tou energií o kterou se nový kus Fe zmagnetuje???? nebo se magnetismus množí sám??? jako že je nakažlivej

Snažil jsem se napsat, že podle mých pomerne slušne overených zkušeností je práve ta mechanická práce tou energií, o kterou se další kus zmagnetuje, takže žádné samomnožení (zjednodušene) Psal jsem také proč, tím že se nový kus železa stane magnetem, tak drží na magnetu o cosi lépe, než když ten kus železa megnetem ješte nebyl.
Proces probíhá jako retezová reakce jako stena z domino. Tím lze vysvetlit, proč napríklad takový kus železa v myšlené cívce ztrácí indukčnost a permeabilitu. Čím kvalitnejší magnet, tím je jeho permeabilita nižší, protože se stává zdrojem, a magneticky se nezkratuje. Baterie také muže býti zdrojem, jen když se sama sebe nezkratuje. Permeabilita je neco, co brání zmene proudu, a zmenšuje se v objemu postupne. To je také duvod, proč magnetizační proces trvá určitou dobu, treba ty milisekundy pro nám bežné objemy. Postupne, jak se materiál magnetuje stoupá rychost nárustu proudu pri konstantním napetí na magnetizační cívce (klesá její indukčnost). Proud magnetizační cívkou roste proto ne lineárne, ale mírne exponenciálne.

K argumentu Slávka, že co s horou prírodního magnetitu odkážu na strach energetiku ze slunečných magnetických bourí, tyto boure jsou schopné bez problému zmagnetizovat celou horu, je na to dost času.

Poznámky o doktorech a "jedinci" jsou dosti off topic.

[Akord]

Magnet dosáhnuvší Currie teploty se takto vybít přes něco nemůže a kolaps zmagnetování by nutně musel tedy rozpálit ten magnet. Co s tím má co společného měrné teplo? Co to sem, člověče nešťastná, motáš?

Nemusel by se vubec rozpálit. Olovo v baterii se pri náhlém vybití také neroztaví. Tato energie odpovídá zmene o nekolik desítek C a uvolňuje se s rustem teploty postupne, ne okamžite.
Merné teplo má s tím společné moc, kdyby ho materiál "nevlastnil", tak by se samozrejme rozpálil.

Schválne si mužeme dát soutež, kto to první aspoň orientačne zmerí. Tedy približne jaká část energie se promení v teplo pri demagnetizaci (nejlépe neodym magnetu).

[poota]

Mimo téma (offtopic)

Je na čase se věnovat jemu, ne zabetonovanému jedinci, kterýmu ve výsledku vaše intervence zřejmě stejně nic nepřinese.

Máš naprostou pravdu.
Jenomže Akord tu platí v jisté oblasti fyziky za autoritu a tohoto svého postavení zcela bezostyšně využívá k záměrnému šíření bludů, což snadno může, a možná že i má, dovést méně s fyzikou obeznámenou veřejnost k bezcílnému motání se v uzavřeném kruhu.

Všechno už bylo vynalezeno, věda už všechno prozkoumala a popsala, bez týmové práce a špičkového vybavení se na nic nového přijít nedá, kdyby to bylo možné tak už to dávno běhá, atd. Přesně tohle je arzenál, kterým se bojuje proti samostatnému myšlení.

Je úplně lhostejné, jestli někdo mudruje nad převratným vynálezem a nebo beznadějnou pitomostí, důležité je, že samostatně myslí, sbírá informace a zkušenosti, které třídí a dochází k vlastním závěrům. Tak má vypadat vědecká práce, a nezáleží přitom, jestli se provádí v bílém plášti a sterilní laboratoři a nebo ve špinavých montérkách v garáži. Pro něco je ta sterilita nezbytná, ale jedná se jenom o vnější prostředí, ne o sterilitu v myšlení. Tím, že se někdo našprtá všechny učebnice a ke každé poučce přesně ví, kdo ji kdy vyplodil i s jeho kompletním životopisem - se vědcem nestane. Tohle všechno může mít, a vlastně už dávno má uložené v knihovnách a na internetu, a může si to s trochou šikovnosti kdykoli najít. Jenomže přístup k naprosto všem informacím je sice hezký, ale význam má až tehdy, když vím, které informace jsou pro určitou věc důležité, vím jak je navzájem propojit a dokážu odhadnout, které informace mi ještě scházejí a jak se k nim dostanu. A to je právě to samostatné a tvůrčí myšlení, kterým se dá dojít k něčemu novému. Taky se tímhle způsobem dá oprášit a použít něco sice starého, co už oficiální věda dávno zavrhla jako nesmyslné, ale co se ukáže být životaschopnější než "moderní" teorie.

Jsem už dávno znám jako aktivní propagátor Drontství a tohle je zase jednou příležitost, které zřejmě nemohu odolat.
Oficiální věda má naprosto přesné a dokonalé přístroje a propracované efektivní postupy ke zkoumání vnějších projevů přírodních pochodů, z nichž vyvozuje svoje závěry jakož i důvěru ve svou neomylnost. Její potíž je v tom, že zkoumá jenom jakousi vnější slupku té přírody, asi tak, jako kdybychom se podle karoserie auta pokoušeli přijít na konstrukci spalovacího motoru. Ve svém výsledku je to naprosto spolehlivý přístup k velice nespolehlivým informacím.
Dront naopak velice nedokonalými a jen čirou náhodou replikovatelnými pochody, jako jsou různé pocity a vnuknutí či nápady, pracuje napřímo s naprosto dokonalými přírodními fenomény, jako je podvědomí, Informační Pole a Kolektivní Vědomí, které obsahuje veškeré informace, které kdy prošly kterýmkoli mozkem celé lidské populace za celu dobu její existence. V našem příkladu s autem se tedy Dront může spojit s myšlenkami nejen tvůrců karoserií, ale i konstruktérů různých druhů motorů a převodovek, řešení podvozků, brzd a spousty jiných hejblat, která jsou pod karoserií "neviditelná". Tento přístup dává mnohem větší možnosti než vědecký, problémem zatím zůstává právě ta vágnost přístupu, který do těchto sfér umožňuje a řídí "podvědomí". Práce s ním se dá výrazně zefektivnit různými technikami, které úzce souvisejí s duchovním vývojem jedince. Přesto se dá říci, že se jedná o velice nespolehlivý přístup k naprosto spolehlivým informacím.

Zdravím - poota

[Magneto]

A pro zpestření. o víkendu jsem pokračoval na mým MM. a narazil jsem na neuvěřitelnej problém. Magnety / magnetované na plochu/ 20x10x40 M42 narvané / strašnou silou, kdo nezkusil udělat tak neví co to je / do toroidu , resp. výseče cca 130° měly , podle mých amaterských představ tvořit na povrchu jednolité magnetické pole, max nějaké malé hrbolky / zvlnění/...jenže ouha...protimagnet, v odpuzujícím režimu / + na +/po těchto magnetech drncá jako když jedete prstem po valše ...dotaz jak toto pole vyhladit...asi to nepůjde co ??? zdraví martin11 p.s. problém ještě namaluju a dám ho do vlákna Pístové MM

Zdarec Martine,
chtěl jsem si ten dlouhej citát ušetřit, ale neumím jinak odpovědět přímo na tvůj příspěvek.
S tím vyhlazením pole bych viděl možnost v geometrii. Tvůj protimagnet by měl být většího formátu než ty natlačené do výseče. Tím pádem přestane ty nerovnosti rozlišovat, resp. bude o nich vědět, ale v úhrnu se to nebude projevovat. Šel bych na něco a půl násobek šířky ve směru pohybu (nejmíň 1,5x), aby tam byla obsažená v každém okamžiku stále stejná směs maximálních a minimálních hodnot.
Snad to zafunguje
Zdar a sílu
Magneto

[Akord]

Jenomže Akord tu platí v jisté oblasti fyziky za autoritu a tohoto svého postavení zcela bezostyšně využívá k záměrnému šíření bludů, což snadno může, a možná že i má, dovést méně s fyzikou obeznámenou veřejnost k bezcílnému motání se v uzavřeném kruhu.

Zámerne šírím pravdivé a overené informace. Verejnost se te stejne nebude dlouho ptát, co má, nebo nemá sama identifikovat. Nejlépe se prodává tupým, a vetšine dojde, kdo a jak užitečné informace zde nabízí. Tém je nakonec dost.

[poota]

Zámerne šírím pravdivé a overené informace.

Takže pro Tebe určitě nebude problém dát sem odkaz na provedený důkaz toho, že energii použitou na magnetizaci lze při demagnetizaci opětně získat nazpátek.

Aby si p.t.publikum mohlo vytvořit svůj názor.

Zdravím - poota

[buky]

Všechno už bylo vynalezeno, věda už všechno prozkoumala a popsala, bez týmové práce a špičkového vybavení se na nic nového přijít nedá, kdyby to bylo možné tak už to dávno běhá, atd. Přesně tohle je arzenál, kterým se bojuje proti samostatnému myšlení.

Je úplně lhostejné, jestli někdo mudruje nad převratným vynálezem a nebo beznadějnou pitomostí, důležité je, že samostatně myslí, sbírá informace a zkušenosti, které třídí a dochází k vlastním závěrům. Tak má vypadat vědecká práce, a nezáleží přitom, jestli se provádí v bílém plášti a sterilní laboratoři a nebo ve špinavých montérkách v garáži.

Trefné

Táto diskuze jasně ukazuje, že současní přijatý model základních fyzikálních zákonů není v souladu s přírodou.

[Akord]

Takže pro Tebe určitě nebude problém dát sem odkaz na provedený důkaz toho, že energii použitou na magnetizaci lze při demagnetizaci opětně získat nazpátek. Aby si p.t.publikum mohlo vytvořit svůj názor.

Jenže publikum si nejprve potrebuje ujasnit, zda chápe dobre psaný text. Zatím jsem všude psal jenom o tom, že energie demagnetizace se po prekročení Curieho teploty prevede na teplo. Pokud je reč o tomto.

Také jsem navrhl v predešlém príspevku soutež, kdo to první zmerí, proč bych mel hned potom ulehčit nekomu práci a dávat mu recepty. Krome toho nejsem googlista, vetšina mých zkušeností nepochází z google, tak nechápu, proč bych je mel najednou po google hledat. Google totiž predem také neví, zda to tam nekde má.
Dále nač bych se papouškoval, nebo mával cizím perím, když si na podobné pokusy stačím sám.

[poota]

Publikum si nepotřebuje ujasňovat, že chápe nějaký text!
Napsal jsi, že prezentuješ pouze pravdivé a ověřené údaje.
To je jasné i bez ujasňování.

Takže pro Tebe určitě nebude problém dát sem odkaz na provedený důkaz toho, že energii použitou na magnetizaci lze při demagnetizaci opětně získat nazpátek. Aby si p.t.publikum mohlo vytvořit svůj názor.

To je taky jasné.

Zatím jsem všude psal jenom o tom, že energie demagnetizace se po prekročení Curieho teploty prevede na teplo.

Pozor, tady už nám začíná Akord kličkovat.
Několikrát jsi napsal, že "magnet je akumulátor, který nám energii, vynaloženou na magnetizaci, je schopen kdykoli vrátit". Dokonce jsi tvrdil, že množství té energie je srovnatelné s množstvím energie uskladněné v olověném akumulátoru.
Teprve když jsme se začali zajímat o to zpětné získání té "akumulované" energie, tak jsi začal najednou psát jenom o teple, které se "projeví špičkou na grafu teploty při demagnetizaci", případně o teple hysterezním.
Můj závěr: Akord plácnul nesmysl, a je pro něj problém ho prokázat jako ověřený, pročež to zkusí nějak zahrát "do autu", třeba takto:

Také jsem navrhl v predešlém príspevku soutež, kdo to první zmerí, proč bych mel hned potom ulehčit nekomu práci a dávat mu recepty. Krome toho nejsem googlista, vetšina mých zkušeností nepochází z google, tak nechápu, proč bych je mel najednou po google hledat. Google totiž predem také neví, zda to tam nekde má.
Dále nač bych se papouškoval, nebo mával cizím perím, když si na podobné pokusy stačím sám.

Neboli nějaké dokazování se šikovně zamluví, pak se to ještě trochu zašmodrchá a v následném dohadování se třeba zapomene na to, že měl dát nějaký odkaz, kde si ověřil své pravdivé tvrzení.
Takže buď má Akord pravdu a všichni mu mohou tleskat - a nebo budeme raději hovořit o něčem jiném - třetí možnost Akord prostě nepřipustí!

Zdravím - poota

[Akord]

Zatím jsem všude psal jenom o tom, že energie demagnetizace se po prekročení Curieho teploty prevede na teplo.

Pozor, tady už nám začíná Akord kličkovat.
Několikrát jsi napsal, že "magnet je akumulátor, který nám energii, vynaloženou na magnetizaci, je schopen kdykoli vrátit". Dokonce jsi tvrdil, že množství té energie je srovnatelné s množstvím energie uskladněné v olověném akumulátoru.
Teprve když jsme se začali zajímat o to zpětné získání té "akumulované" energie, tak jsi začal najednou psát jenom o teple, které se "projeví špičkou na grafu teploty při demagnetizaci", případně o teple hysterezním.
Můj závěr: Akord plácnul nesmysl, a je pro něj problém ho prokázat jako ověřený, pročež to zkusí nějak zahrát "do autu", třeba takto:

...třetí možnost Akord prostě nepřipustí!

Klidne i čtvrtou, a tou je, že me nutíš po tobe zbytečne uklízet. Mícháš mé výroky príliš dohromady, až je z toho dezinterpretace, je treba odlišit následující:

1. Napsal jsem dosud, že zhruba celou magnetizační energii lze pri demagnetizaci kolem Curieho teploty prevést na teplo.

2. Zlomek této energie, její část je magnet schopen poskytnout vratne. Prakticky je to méne, než asi 1/3, reálne 1/5 až 1/10. O tom vypovídá volba pracovního bodu, a míra demagnetizace, protože čím více této energie se vratna poskytuje, tím dríve se magnet unaví. Existuje o tom literatura, je to dobre doložené a nejde o muj výmysl. Úbytek této energie je relativne malý, tím menší, čím je magnetisace vratnejší, a obtížne se merí, pokud má jít o prímé merení. Už samotná hysterezní smyčka se v této oblasti merí obtížne, ne ješte její zmena. Kde vezmu doma takové rízené zdroje a aparaturu, abych mohl v milisekundách merit v reálném čase se desítky stovky ampér až kiloampéry (jednotky až desítky kiloampérzávitu) s presností nekolik % . Nežeby to nešlo, ale je to pracné a pro laiky stejne nepresvedčivé. Nebudu delat číšníka a slídit po google, jestli nekde není graf cyklické demagnetizace, v literature se to najít dá, hlavne v takové, za kterou se dneska težce platí. Težko to ale vysvetlím nekomu, kdo o tom začíná teprve teoretizovat a jakživ nemeril vzorky o desítkách gramu a ješte k tomu aspoň trochu magneticky tvrdé. Je lépe se ptát prímo a nezdržovat provokacemi. Již jsem jednou psal, že magnet tuhle energii neumí vratne pustit celou, zárný príklad Alnico v magnetu motorky.

3. Protože celá demagnetizační energie se dá merit lépe prostrednictvím merení teploty, navrhl jsem tento zpusob. I když jde o hustotu energie srovnatelnou s Pb aku, stále to merení není až tak jednoduché, a určite pri téhle energii nehrozí neco jako rozžhavení vzorky, aby to bylo videt i bez merení.

Nikde žádnou kličku nevidím. To bych prece musel být chuj, abych psal sám proti sobe, není ti takový predpoklad ani trochu divný?

[Slavek Krepelka]

1. Napsal jsem dosud, že zhruba celou magnetizační energii lze pri demagnetizaci kolem Curieho teploty prevést na teplo.

2. Zlomek této energie, její část je magnet schopen poskytnout vratne. Prakticky je to méne, než asi 1/3, reálne 1/5 až 1/10. .......

A to jedním dechem Akorde. Něco sis možná přečetl, možná i nastudoval skoro nazpaměť a nemáš ánunk, o čem je řeč. Poslyš, zapalovač v autě je tak zhruba masa neodymu. Zmáčkneme zapalovač a ten se rozpálí za řekněme 15 vteřin do červena, přičemž ani zdaleka nevyplácá baterku. Neodym nemá šanci se do něčeho takto vybít při zahřátí na Currie bod, nemluvě o tom, že už je vlastně předehřátý, musí se tedy nutně ohřát sám, a ty tady oblbuješ, že sice je celá energie magnetizačního proudu neodymu při demagnetizaci bratru ekvivalentní energii uložené v autobaterce a demagnetizací teplem vratná, ale neodym se těžko rozpálí na viditelnou teplotu, tedy alespoň do červena.

Nemusel by se vubec rozpálit. Olovo v baterii se pri náhlém vybití také neroztaví.

Akorde, to si znás děláš šprťouchlata. Jaká je masa olova autobaterky v poměru k mase běžného neodymu a není náhodou ještě to olovo chlazené vodou a případným odparem vody z kyseliny? Viděl jsi vůbec někdy jak vypadá baterka, když ji něco skutečně tvrdě vyzkratovalo?

Víš co, jdi s tím svým naivním argumentováním na Aldebarán, pokud možno na ten originální. Plácáš naprosté zhovadilosti, což by ti ke cti nesvědčilo, kdybys nějakou měl. Už z takové argumentace je snad kde komu jasné, co jsi zač. Čau.

Adame, máš sice se svým komentářem naprosto recht, ale Půta taky. Já už se na to vykašlu. Ti chytřejší si to přeberou a o blby se postaraj Akordové, takže není co řešit.

Ahoj, Slávek.

[Akord]

Něco sis možná přečetl, možná i nastudoval skoro nazpaměť a nemáš ánunk, o čem je řeč. Poslyš, zapalovač v autě je tak zhruba masa neodymu. Zmáčkneme zapalovač a ten se rozpálí za řekněme 15 vteřin do červena, přičemž ani zdaleka nevyplácá baterku. Neodym nemá šanci se do něčeho takto vybít při zahřátí na Currie bod, nemluvě o tom, že už je vlastně předehřátý, musí se tedy nutně ohřát sám, a ty tady oblbuješ, že sice je celá energie magnetizačního proudu neodymu při demagnetizaci bratru ekvivalentní energii uložené v autobaterce a demagnetizací teplem vratná, ale neodym se těžko rozpálí na viditelnou teplotu, tedy alespoň do červena.
.............
Akorde, to si znás děláš šprťouchlata. Jaká je masa olova autobaterky v poměru k mase běžného neodymu a není náhodou ještě to olovo chlazené vodou a případným odparem vody z kyseliny? Viděl jsi vůbec někdy jak vypadá baterka, když ji něco skutečně tvrdě vyzkratovalo?
.............
Víš co, jdi s tím svým naivním argumentováním na Aldebarán, pokud možno na ten originální. Plácáš naprosté zhovadilosti, což by ti ke cti nesvědčilo, kdybys nějakou měl. Už z takové argumentace je snad kde komu jasné, co jsi zač. Čau.

Adame, máš sice se svým komentářem naprosto recht, ale Půta taky. Já už se na to vykašlu. Ti chytřejší si to přeberou a o blby se postaraj Akordové, takže není co řešit.

Zase jasnovidectví, umelecko-stranické kecy, lenost vzít do ruky hloupou kalkulačku...
Magnetizační energie není srovnatelná s autozapalovačem, tak, jak jsi to nabídl. Kolik dm3 má autobaterka? Vezmeš stejne velký neodym, a jeho energii skoncentruješ do hrotu zapalovače? Pak by se také rozžhavil a hezky nadlouho. Potíž je v tom, že nízkoteplotní teplo neumíme (v principu nejde) koncentrovat na vysokoteplotní, jde to jenom matematicky jako množství.
O tom predehrátí pouze vypovídáš, že predpotopný vztah pro tepelnou kapacitu, co umí použít každý, kdo má na základce objektivne trojku tobe delá nesmírné potíže. Napsal jsem ti tepelný rozdíl, mernou energii, merné teplo jsi mohl vzít treba železo, tak co ješte chceš, neumíš si dosadit 3 čísla ? Funguje to všude, jenom tobe ne, hlavne, že vykládáš cosi o červeném žáru.

Oblbuješ TY. Pokud vezmeš 1m3 predehrátý neodymagnet na 150C a vezmeš energii 300kJ/m3 tak se tímto jeho teplota zvýší na 150.086C (počítáno jako Fe, vztaženo k okolí oblasti Curieho teploty, protože tam teplotní závislost není lineární, jinde je a témer nezávisí na teplote predehrátí), kde je jaký červený žár? Však je to sotva meritelné, i když jde o značnou energii jednorázove. Takhle energie by ohrála 15kg Pb baterku(značne menší, než 1m3) o necelých 5C(ať je celá z vody o nejvyšším/nejhorším merném teple). Elektricky uchová stejná baterka jednorázove asi 1.8MJ, reálne 4x méne(25% doporučované cyklické vybíjení pro startovací autobaterii)
...i kdyby čísla nebyly úplne precné, na veci a podstate toho, co jsem tvrdil to nic nemení

...pro zajímavost jedno nastartování auta je kolem 10kJ (200A*10V*5s) takže by na to jednorázove stačil neodym o objemu 33 litru a hmotností kolem 250kg, pokud by náhodou šlo zhruba celou demagnetizaci prevést na proud. Pak by se musel nejméne stejnou energií namagnetovat. Vyrešeno, vymalováno.

[buky]

No, mne by jako dronta zajímalo jaký smysl má Curieho teplota na možnost nenulové práce permanentních magnetů, resp. nenulové práce bez dodání energie (síly) z venčí

Myslíte si, že není možnost konat menší práci po stejné dráze pri odtažení magnetů ?
Kto to tvrdí, tak nemá schopnost samostatného kreativního myšlení

[huhu]

Takže, jestli jsem to pochopil, Akord přirovnává perm. magnet k natažené pružině. Když dá k magnetu šroubovák, tak se k sobě chytnou suchým zipem a při odtahování, než welcro povolí tak se natáhne pružinka i ve šroubováku.

Čímž získal magnetický předmět určitou energii.
Tuto energii umíme jednorázově nevratně vybít v podobě tepla při zahřátí na Curieho bod.

Rozumím tomu co chce Akord sdělit správně ?

Když položím na stůl magnet a deset centimetrů od něho šroubovák, magnet pružina si ho přitáhne. Znamená to, že až do doby, než šroubovák odtrhnu je tato pružina trochu méně napnutá ? O tolik, kolik potřebovala na přitažení šroubováku ?

[martin11]

Takže, jestli jsem to pochopil, Akord přirovnává perm. magnet k natažené pružině. Když dá k magnetu šroubovák, tak se k sobě chytnou suchým zipem a při odtahování, než welcro povolí tak se natáhne pružinka i ve šroubováku.

Čímž získal magnetický předmět určitou energii.
Tuto energii umíme jednorázově nevratně vybít v podobě tepla při zahřátí na Curieho bod.

Rozumím tomu co chce Akord sdělit správně ?

Když položím na stůl magnet a deset centimetrů od něho šroubovák, magnet pružina si ho přitáhne. Znamená to, že až do doby, než šroubovák odtrhnu je tato pružina trochu méně napnutá ? O tolik, kolik potřebovala na přitažení šroubováku ?

amater to chápe takto....
magnet je pružina v klidu ! když ho něčím vybudíme, např Fe tak se napruží, předá část energie do Fe. když Fe odtrhneme vtrací se do klidu ...i se svojí energiíí ...původní. pružinu natahneme, nebo zmačkneme / to je jedno a předáme do ní energii potřebnou ke stlačení / natařžení/ pokud tah / tlak / pomine energie se vrátí odkud přišla a pružina je neutrální.....jako magnet v dřevěným lese....
magnet je ale trochu jiná liga a má na rozdíl od pružiny vlastnost se mezi sebou přitahovat / odpuzovat/ takže to je to, co pružina nemá / a to nás štve, a chceme si na tom postavit MM....já také..../ ale při analogii s pružinou nám náhle vychází, že to je nesmysl / ten MM/ což se snažíme zatvrzele nepochopit / já také/....
závěr. pružina i magnet jsou jen akumulátory energie / patří sem ještě setrvačník / tak si myslím a navíc si myslím, že zrovna tak jako magnetem ani nataženou pružinou / roztočeným setrvačníkem/ nic nerozsvítíte...ač jsou plné energie. jestli to chápu blbě , tak mě opravte m11