Waldes píše:
Ahoj,
Aj keď som povedal, že už nie tak v tvojom prípade urobím výnimku. Ja som nikdy nepochyboval o tom, že to bolo merané nesprávne. No mám svoje vlastné skúsenosti s MEGom a viem, že pri správnom nastavení vykazuje tzv. tretiu zložku. O čo ide ale si netrúfam sa tvrdiť, no je to to isté čo v správne urobenom Teslovom transformátore a čo pán Kopecký nazýva ETERINA. Nahneval ma len zásah z vrchu, systémom odstraňovania politicky nevhodných ľudí ...
Waldes.
Nazdar Waldesi,
v podstate s tebou v tomto take souhlasim, i kdyz na vice vseobecne bazi. Tady mas[te] neco k premitani.
Ja, byvse elektricky nulak, zakoupil jsem a projel pred par roky jakousi prirucku zakladu elektrickych principu a rozvodu. Jedna vec, kterou jsem si asi pamatoval z devitky, ale u ktere mi tenkrat unikala pricinnost, i kdyz mi neunikla jeji podivnost, je princip elektromagnetu.
Doslova a do pismene: "Sila elektromagnetu zavisi na prutoku proudu a poctu zavitu, a nezavisi na napeti."
Jak jsem to cetl po letech znova, nakoplo mne to jak kobyla.
No, co s tim? Co ja tady vidim, je "reciprocating"? motor [tam a zpatky] udelany z elektromagnetu. Rekneme, ze elektromagnet mame nad kusem zeleza ktere je na ojnici, takze zelezo muzeme pritahovat elektromagnetem nahoru, a dolu at jde vlastni vahou, nebo to muzeme obracet a dolu take tlacit, ale tentokrat bychom museli mit permanentni magnet [reseni je vice, treba i dva elektromagnety proti sobe]. Frekvence by samozrejme byla mala, jinak mame stridak, ktery nema cas jadro nabuzovat.
Nyni: Mame civku elektromagnetu 100 zavitu, 1 Ohm, 1A, 1V. Nas motor ma 1/2W vykon pri 1W prikonu a 1/2W ztrat, tedy 50%. Nyni nabudujeme jadro na dvounasobnou magnetickou kapacitu, balast take, zesilime prurez dratu civky na ~ trojnasobek, namotame drat do dvakrat 100 zavitu = 200, ale porad jedeme na 1 Ohm, 1A, 1V. Nas motor ma nahle 1W vykon pri 1W prikonu, tedy jede na 100%. Cely postup zopakujeme a zase to nabudujeme v patricnych proporcich, znasobime pomery materialu a zavitu, takze najenou mame magnet a motor se 400 zavity, 1 Ohm, 1A, 1V. Zde uz mame vykon 2W a prikon 1W, tedy 200% vykon proti prikonu. Teoreticky vzato, pokud bychom meli nekonecne mnozstvi zeleza na jadro a zelezny balast motoru, stejne jako medi na zavity civky, mohli bychom zkonstruovat motor o nekonecnem vykonu, za prikonu 1A, 1V = 1W. Pokud mi tu nekdo namitne, ze ztraty ve treni atp to zabijou, at se jde picnout, protoze tyto ztraty jsou stale energii, a to vyuzitelnou, a take mohou pro mne za me jit do nekonecna.
Takze, elektrikari, jak je to? Odkud se proboha bere cim dal tim vic magnetickeho flux v civce a jadre, kdyz dodavame porad stejne mnozstvi elektricke energie? Jak, ze VE neexistuje? Jak to, ze muzeme zvysovat vykon takoveho motoru bez zvysovani prikonu, jenom poctem vinuti a zvysovanim mnozstvi materialu? Jak to, ze to nikdo nevidi, kdyz je to v kdejake prirucce pro zacinajici elektrikare, nemluve ve fyzice ZDS [I kdyz to mozna bylo az na gymplu?] alespon jak byla za mne?
Ahoj, Slavek
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.