Fórum U Pramene

poota +1 a podobně je tomu i s Teslou. je dobré všechny poznatky / dostupné/ každý sám před sebou roztřídit a udělat si vlastní názor, neohlížet se na všelijaké ťuťu...nevěřící Tomáše, kteří razí "zavedenou" vědu...Hlavně proto je zde v této , ale i jiných větvích toto forum....Hledání, byť již objeveného, nás zavede třeba k cíli, a když to štěstí mít nebudeme, tak alespoň si můžeme na sklonku života říci...Udělal jsem maximum
Specielně u Schaubergera je třeba si pospojovávat zdánlivě neslučitelné, ono totiž všechno souvisí se vším. Schauberger jistě neměl lepší vybavení k práci nežli máme dnes my, a rozhodně neměl klid k jakékoliv práci. Jeho největším nástrojem byly často protichůdné myšlenky, na které se občas při studiu "toho co máme k dispozici" narazíme. ovšem je tu i jisté ale....kdo nám zaručí, že to co čteme je Schaubergerovo dílo...Leonardo da Vinchi úmyslně do svých plánků komponoval omyly . otázkou je, zdali někdo úmyslně do prací Schaubergera / a třeba i Tesly/ tyto omyly také úmyslně nazakomponoval....a dále SChau. používal více nežli roztodivné výrazy a překlad, spec. do češtiny nemusí být dobrý a originál si přečteme stěží/rukopis/....takže to je můj přístup k problému ..."navzdory bouři /ťuťu/ básník zpívá" kč

martin11 píše:...a dále SChau. používal více nežli roztodivné výrazy a překlad, spec. do češtiny nemusí být dobrý a originál si přečteme stěží/rukopis/....

No právě.
Mimo jiné i proto jsem na předchozí stránku dal pdfko s komentovaným výtahem ze Schaubergera.
Kniha je obtížně dostupná a informace jsou v ní dost rozházené a napřeskáčku.

Zdravím - poota

Ani originál není "jasně čitelný", možná pro zasvěcené. Schauberger je prý vážně studován a pokusně aplikován v
Rusku. Jedná se o pohonné systémy a pod.

S drobnými a celkem nepodstatnými výhradami:
http://www.matrix-2012.cz/index.php?opt ... &Itemid=95

je zde objasněna i spolupráce s Hitlerem a posléze s Himmlerem a naznačen i typ spolupráce s Američany.

Zdravím - poota

poota píše: Jeho svérázné výrazivo ..... Zdravím - poota

Hmm, Co se Ti Petře například všechno vybaví v asociaci s Schaubergerovým termínem "roh antilopy kudu? To je totiž v kontextu jeho výzkumů se samoběžnými létajícími udělátky naprosto klíčovým termínem. Pokud si je jeden schopen zárověň uvědomit, že kinetická energie setrvačníku narůstá s narůstajícími otáčkami lineárně s masou setrvačníku a exponenciálně s otáčkami, má v ruce dva nejnutnější klíče. Pokud je pak člověk ještě také obeznámen s rozdíly vlastnotí vody a dielektrických kapalin a Clemovým motorem, tam jde jenom o ten setrvák, je vše už jenom záležitostí dobré matiky a technologie. Problém není až tak moc v Schaubergerově jazyku, nebo technologii, či mlhyvosti jeho vyjadřování. Problém je v předpojatosti čtenáře. Každý i jen trochu vzdělaný člověk se jeho čtení podvědomě brání a s textem se dohaduje a hlavně mu odporuje, místo aby si v hlavince lovil asociace a reference. které by mu pomohly záležitost ujasnit. Naprostá většina lidí v sobě má zakořeněnou partu Karbanů a Pepanů, i když se této myšlence vzpouzí. I ti méně se vzpouzející v sobě mají jakýsi pekelný stroj, který jim nedovolí udělat i to nejjednodušší pokusnictví podle návodu, ale s vlastními úpravami. Tisíckrát někomu múžeš například vysvětlit, že Clema nelze testovat a nelze v něm jako pracovní kapaliny použít vodu, a dotyčný jak bumerang bude testovat s vodou, protože je to jednodušší a přístupnější medium. Ano, mluvím o Karlovi. Doufám, že to čte taky. Přitom by mohlo stačit si v Schaubergerovi přečíst, že voda teče za jinak naprosto stejných podmínek o třetinu rychleji měděnou trubkou než trubkou skleněnou. No a pak se zjistí, že to nějak nejde. Stejně tak nefunguje udělátko které je navrženo na permanentní magnet, když ho někdo honí špatně postaveným elektromagnetem, protože je to zase pro výzkumníka dostupnější metoda. To je zase pro Jefa.

Do prdele už jednou, snad se alespoň pozastavit u toho homopoláru a jak jsem pár lidem privátně naznačil, honit ho ve "slané" vodě místo nějaké exotické Martinovo kavitace a udělat si doma nejen teplo, ale i "svitiplyn" s něčím naprosto jednoduchým a bezbolestným. To se snad zvorat nedá, ale co já vím. Možná si to někdo umotá tak dobře, že se s tím dosprejuje až na svůj pozemek na Měsíci. Nakonstruovat to tak, aby to nebylo nebezpečné, bude vyžadovat zase filipa a odmítám jakoukoliv zodpovědnost za čunění druhých. Žádná schemata se konat nebudou ani veřejně ani privátně.

Schaubergerovy udělátka jsou děsná věda a je dost zázrak, že mu sem tam něco fungovalo, i když poněkud nepředpověditelným způsobem. To dokáže jenom nesmírná trpělivost. Dá se to ale počítat, pokud by si člověk udělal dost pokusnictví s vodou, nebo alespoň statistiky vlnění pod 1g, ze kterých by se dalo vyjít, a to i vlnění, které se mnohým jeví jako vír, aniž by je ve snu napadlo, že jde zase o vlnění. Pak už by byl jenom krůček k přepočítání profilů a křivek pro specifické RPM. To je ten roh kudu.

Slávek.

Slavek Krepelka píše:Hmm, Co se Ti Petře například všechno vybaví v asociaci s Schaubergerovým termínem "roh antilopy kudu? To je totiž v kontextu jeho výzkumů se samoběžnými létajícími udělátky naprosto klíčovým termínem. ..

Ahoj, on je dost podstatný rozdíl mezi "číst", "chápat" a "přijmout za své".
Přitom to "chápání" bývá často jenom zdánlivé. Právě na tohle je Schauberger vynikající tréning.
Ale k otázce - na přímou i přímá odpověď.
Mnohokrát jím zmiňovaný "roh antilopy kudu" už si dokáži spojovat s jeho "dvojitě rotujícím pohybem vody" a taky s jeho názorným vyjádřením před učenou společností "jako když chčije kanec". Pokusím se vlastními slovy vyjářit, "co tím chtěl básník říci".
Rotující voda je celkem běžný případ, a to i ve volné přírodě - a neděje se při tom nic moc zvláštního. Jsou při tom, pravda, pozorovatelné jisté drobné anomálie, jako třeba klesání teploty nebo nižší mechanický odpor, ale to jsou spíš jenom takové jemné náznaky, že ta rotace přece jen "něco dělá". Na to, aby se dělo něco, co už by stálo za to, je potřeba tyhle projevy nějakým způsobem zesílit či umocnit. Podle Viktora je to možné docílit "dvojitou rotací" vody. To znamená mít k dispozici do šroubovice kolem své vlastní osy rotující provazec vody, dalo by se to přirovnat k vodnímu kroucenému lanu - a tohle vodní lano nechat ještě rotovat ve spirále, která bude mít svoji osu někde vedle tohoto lana a zhruba k němu napříč.
Nevím, jestli jsem to vysvětlil dost názorně, ale dá se to představit jako kroucené lano, které je smotané do spirály tak, aby tvořilo válec. Jenomže to není statické, ale to lano se přitom kroutí a ta spirála se zároveň stále navíjí. Pokud si to někdo dokáže představit, tak mu bude okamžitě jasné, že "to" nutně musí mít propojený konec se začátkem, protože jinak by se musela voda na jednom konci dodávat a současně na druhém odebírat. Ve Viktorových nákresech jsou zařízení, používající dvou těchto pramenců, ale také i dvacetičtyř.
Podle Viktora je možné do vody "ukládat" prostřednictvím pohybu energii - a také ji z vody "dostávat" zpět. V jeho pojetí se jedná o zcela jiný typ energie, než je energie "polohová", tedy ta, kterou do vody ukládme tím, že vodu vyčerpáme někam, odkud může téci dolů a vrátit tak část energie, která se použila na čerpání. A nejedná se ani o energii kinetickou, která se dá vyjádřit jako setrvačná.
Další výhodou je i to, že voda je dielektrikum, které může být i dynamické. To znamená, že dochází k elektrickým i magnetickým interakcím mezi jednotlivými částmi vody s rozdílným potenciálem - voda se dokáže chovat zároveň jako vodič, jako izolant i jako polovodič. Konkrétní chování určité části vody je zřejmě určované její polohou ve víru či šroubovici a také chováním jejího okolí, s nímž interaguje. Co se kde děje, se nedá nějak předem uhodnout a rozhodně se to nedá nějak spočítat - dá se to jednodušeji nějak vyzkoušet. A nebo pro to mít zvlášť vytříbený cit, kterým to Viktor dokázal "uhodnout". V tomhle případě bych sázel spíš na Dronty, protože zdrojem jejich "nápadů" je přímo Kolektivní Vědomí, které je s vodou velice úzce propojené. Ale to je zase do jiného vlákna.

Zdravím - poota

Nazdar Petře.

Jenže on ten roh tý antilopy je na jednom konci tlustý a na druhém špičatý. Takže žádné válcové lano. Pusť si zlehounka vodu z kohoutku a podívej se na křivku ztenčování průřezu padajícího vodního sloupce, než se sloupec potrhá na kapičky, která Ti graficky popisuje matiku akceleračního zrychlení 1g. Tohle je naprosto kritické jak Clemovi, tak Schaubergerovi. U Clema na to stačí kanály hladké a můžou mít i hranatý průřez, ale Clem běhá jen na skutečná dielektrika jako je olej. Dokonce originální pumpa na které to Clem odpozoroval a ze které to Clem odvodil byla a jakž takž fungovala na horký, tekutý asfalt.
http://www.freepatentsonline.com/3697190.pdf

U Schaubergera je to komplikovano vlastnostmi vody, která má díky svým vyhraněným elektro-mechanickým vlastnostem velice striktní nároky na tvarování "potrubí", míněno velice specifické zmenšování průřezu a zároveň natahování spirály pro určité akcelerační zrychlení odstředivou silou. (Jinak jsi to trefil príma.) Proto jsem mluvil o statistikách vlnění a o matice. Dá se to a funguje to i podle Schaubergera, i podle teorie harmonie jenom v určitých otáčkách, při určitém akceleračním zrychlení ve specificky tvarované "trubce", jednak zužování průřezu a jednak progresivního natahování šroubovice. O tohle je Schauberger složitější než Clem (a je to hodně veliký rozdíl) i když z mechanického pohledu pracují se stejným principem.

Tímto principem je, že v porovnání s průměrem danné turbíny potřebuješ po dosažení kritických otáček méně energie na další roztáčení turbíny než jí získáš reaktivní silou získanou na perirefiri turbíny z trysek mířených proti směru otáček turbíny. Do nějakých 125mm průměru to vyžaduje relativně vysoké kritické otáčky, ale s dalším zvětšováním průměru hodnota kritických otáček rapidně a po parabole (exponenciálně) padá. U zhruba 300mm průměru už jsou kritické RPM alespoň teoreticky jenom kolem dvou set ( podle Clemových popisů taky). Funguje to podle Newtonovy Matfyziky, i když plive naprosto zkreslené průtoky (pročež jsem se zabýval tou fontánou, na které jsem prokázal, že se pomýlil s F=ma). Celá ta sranda se musí počítat jako vztahy třech "frames of reference" sakryš, nevím jak se to řekne česky, ale v podstatě ve třech soustavách vzájemných rotačních vztahů, z nichž jedním je závislost pohybu kapaliny vzhledem k turbíně, druhým je závislost rotace turbíny k Matičce Zemi a třetím je závislost rotace kapaliny vzhledem k Matičce Zemi. Nakonec z toho leze, že ta protékaná turbina si vytvoří svůj vlastní "frame of reference" (doslova rámec odkazu, nebo vztahu) a proto to Schaubergerovi na vodu, která má definitivně elektrické vlastnosti indukce na rozdíl od řekněme oleje, i lítalo, zatímco Clemovi to na olej, který se rotací nedá prakticky elektricky indukovat, jenom jezdilo.

Jenom pro zajímavost, všichni o kom vím, kdo se kdy Clema nějak snažili reprodukovat, to jednak zkoušeli s vodou a jednak těm svým "turbínám" nedali nažrat. Tím mám na mysli, že průřez a i tvar vstupu do turbíny byl vždy naprosto neadekvátní potřebě akcelerace a nezbytnému průtoku kapaliny turbínou. Navíc dvě spirály na turbínu jsou ideální (pro balance) a každé další dělení je k hovnu a jenom zvyšuje ztráty na turbulentním tření v kapalině. (Jo, materiál turbíny bude u vody taky poněkud důležitý, to je ten Schaubergerův průtokový rozdíl mezi měděnou a skleněnou rourou.)

Tohle jsou ty nešťasné pokusy, kdy to prostě v žádném případě nejde reprodukovat.

Se vzduchem obsahujícím vodu je to snazší, protože vzduch je stlačitelný a tím dost odpustí na nepřesnostech akcelerační křivky a tvaru potrubí. Jenže se zase dramaticky snižuje efektivnost díky relativně daleko menší mase protékající, nyní ne kapaliny, ale tekutiny, takže buďto větší průměr, nebo otáčky, nebo oboje. Samozřejmě se to dá uzavřít do oběhu a není třeba využívat řekněme planetární atmosféry.

S laskavým pozdravem, Slávek

Slavek Krepelka píše:Jenže on ten roh tý antilopy je na jednom konci tlustý a na druhém špičatý. Takže žádné válcové lano. ..

Tohle je zase ještě další věc.
Zmenšováním průřezu se musí zvětšovat rychlost.
U průtoku nějakým úsekem ten rozdíl rychlostí nevadí, ale pokud se výtok nějak napojuje na vtok, tak se
ty rychlosti musejí navzájem rovnat. To znamená napojit na sebe dva "rohy kudu" tak, aby se
dotýkaly vzájemně tlustými konci a tenkými konci. To, co jeden urychlí, musí ten druhý zpomalit. Takže
dostáváme oběh, ve kterém se mění rychlost proudění - v jedné polovině se rychlost zvyšuje a ve druhé
snižuje. Podle typu média se může měnit i tlak a mění se i teplota. U vody k tomu přistupuje i schopnost
"vázat" energii, takže se cyklicky mění i její energetický potenciál. Lze měnit poměr obou polovin cyklu a
je možné některou z nich ovlivňovat. Tím lze do oběhu vnést nerovnováhu, která je předpokladem pro
"čerpání" energie.
Podle Maxwellem definované vyjímky ze zákona o zachování energie, záměrně nikde neuváděné, je
za jistých podmínek možné trvalé mizení energie do "nikam" a stejně tak je možné trvalé získávání
energie "odnikud". Jestliže u "dvojitě rotačního" pohybu média mohou vzniknout "jisté podmínky", pak
záleží jenom na nastavení a energie může mizet a nebo se objevovat .
Na to, že se nám energie "ztrácí" překonáváním různých odporů, jsme zvyklí. Ale ta energie se ve
skutečnosti neztrácí, jenom nám odtéká jinudy, než chceme, ale stále zůstává v "našem světě".
Ta čerpaná energie se ovšem doslova ztrácí z našeho světa a nebo se v něm naopak objevuje
- nejde tedy jenom o nějaké její přemisťování v "našem světě".

Zdravím - poota

poota píše:

Slavek Krepelka píše:Jenže on ten roh tý antilopy je na jednom konci tlustý a na druhém špičatý. Takže žádné válcové lano. ..

Tohle je zase ještě další věc. Zmenšováním průřezu (1) se musí zvětšovat rychlost. U průtoku nějakým úsekem ten rozdíl rychlostí nevadí, ale pokud se výtok nějak napojuje na vtok, tak se ty rychlosti musejí navzájem rovnat. To znamená napojit na sebe dva "rohy kudu" tak, (2) aby se dotýkaly vzájemně tlustými konci a tenkými konci.
Zdravím - poota

S formulací jaksi absolutně nemohu souhlasit.

(1) Nic se nemusí zvětšovat. Musí se umožnit zvyšování rychlosti, tedy akcelerace. Toto umožnění je právě jedním z klíčů k funkčnosti. Je třeba si uvědomit co Schaubergerovi bylo určitě jasné, že akcelerace gravitační a odstředívá působí na každou molekulu tekutiny individuelně, zatímco tlak třeba pístu tlačí molekuly jak lokomotiva vagóny. Zatímco u gravitační akcelerace a podobně odstředivé akcelerace dochází k natahování valencí mezi molekulami, u tlačení třeba písetem dochází k jejich geometrické deformaci. V analogii jde o rozdíl mezi špagátem taženým a tlačeným. Pokud se profil postupně nezmenšuje, a u vody jde o velice kritickou křivku, dochází ke kavitaci a chaotické tubulenci tím pádem je průtok nesmírně bržděn. Pokud je tato křivka správná, a to jde ruku v ruce se sílou odstředivého zrychlení, spolu s tvarem šroubovice dochází k turbulenci celistvé a tím svým způsobem ideálnímu laminárnímu průtoku vodního víru.

(2) Zde jde o propojení výtoku do více méně nádrže takovým způsobem, aby se v nádrži výtok sice zpomalil, ale byl orientován do vtoků "rohů". I zde může jít o správné profilování nádrže, ale není to kritické. Pokud by byla nárdž bazén, zase to bude fungovat, i když ne nezbytně úplně ideálně. Vstup do rohů stejně eventuelně vychází mechanicky na více méně společný oběma "rohům", ale skutečně není rozumné do něj hnát vodu rychlostí kterou má tekutina na výstupu z rohů. Navíc je to orientačně nemožné. Zde je třeba také přihlédnout k tomu, že ve správně navrženém systému dochází k zajímavému a mnohým nepochopitelnému jevu. Dá se to umotat tak, že výstupní rychlost z rohů má sice vysokánskou hodnotu vzhledem k tryskám rotující turbíny, ale mrňavou, ba i nulovou vzhledem k absolutním koordinátům pláště a popřípadě Země. Pro představu: pokud horizontálně letící raketa právě docílila rychlosti 1000km/h vzhledem k povrchu Země a je zrychlována plyny s výstupní rychlostí 1000km/h vzhledem k tryskám rakety, rychlost výtoku plynů z rakety je vzhledem k povrchu Země v tomto momentě nulová. Tady jde o ty "frames of reference". Zrovna tak u turbíny, ať už Clemovy, nebo Schaubergerovy, lze docílit toho, že výstupní rychlost tekutiny z trysek "rohů" rotoru orientovaných proti směru rotace rotoru bude mít nulovou rychlost (pro puntičkáře velocitu) vzhledem k plášti turbíny, pokud jde o mechanicky uzavřený hydraulický systém. Zde se také projevuje další zajímavost a to ta, že plášť pak není rotován v koordinátech Země, kromě síly vzniklé třením v ložiscích turbíny. Samozřejmě je tento popis idealizovaný, ale pro všeobecnou představu je snad dostatečný.

Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše: S formulací jaksi absolutně nemohu souhlasit.
...
Pokud je tato křivka správná, a to jde ruku v ruce se sílou odstředivého zrychlení, spolu s tvarem šroubovice dochází k turbulenci celistvé a tím svým způsobem ideálnímu laminárnímu průtoku vodního víru.
...

Když nemůžeš, tak ani nemusíš, nutit Tě nebudu.
...
Schauberger píše cosi v tom smyslu, že: "nikdy voda neproudí čistě jenom laminárně a taky ani ne jenom čistě turbulentně - vždycky se jedná pouze o jejich určitý poměr, ve kterém má někdy převahu proudění laminární a jindy zase turbulentní".

Zdravím - poota

S tím zase velice souhlasím.
Nicméně je ještě taky rozdíl mezi turbulencí ovládanou společnou charakteristikou víru a turbulencí výhradně chaotickou.

S laskavým pozdravem, Slávek.

Stejně se nějak nemůžu zbavit dojmu, že s tím "rohem kudu" jsme si neporozuměli tak dokonale, jak bych si byl býval přál
Pro mě je ten "obal", který tvaruje provazec vody, jenom virtuální, nikoli reálně existující. Samozřejmě předpokládám nějakou pevnou lopatku, šroubovici nebo spirálu, která ten provazec natvaruje, ale ten se pak už kroutí sám a "bez držení", přičemž se může přizpůsobovat tvarem i rychlostí okolním podmínkám. Právě proto se může libovolně ohýbat a běžet třeba do spirály po obvodu nádoby. Taky se může vracet středem nádoby i víru opět na svůj počátek, třeba jako vortex/jablkoid. Takovouhle nějakou představu jsem měl, když jsem se zmiňoval o propojení dvou "rohů kudu" - tedy spíš do nějakého kruhu či oválu, než jako dva paralelní protiběžné proudy.
Je to jenom malé dovysvětlení pro klid mé duše, a rozhodně to neber jako nějaký nátlak

Zdravím - poota

Jaký nátlak? Já ten obal, tedy tvar toho rohu zase vidím v každém víru třeba ve vaně, nebo za pádlem. Tam to netvaruje nic než pohyb vody samotné. Podle mne slouží tvarování obalu jenom k tomu, tedy u nejjednodušších Viktorových mašinek, než to začal vyvíjet poněkud jinam do různých drážek, aby umožnil vodě proudit přirozeně plným profilem a při tom tam, kde ji potřeboval, tedy od centra k obvodu, aby to vůbec fungovalo jako samochodné. Vůbec nemám pocit, že tok chtěl tvaroval. Mně z toho vychází, že naopak chtěl toku obalem vyhovět, což se i někdy dařilo a pak to fungovalo. Jde o to, aby v tom rohu docházelo k akceleraci, ale ne k tlaku a ani moc k podtlaku. Podle mne jde o to, že ten provazec se zatraceně ničemu přizpůsobovat nechce a proto se musí tvar přizpůsobit provazci za daných akceleračních podmínek. Je to podobné chování vln. Vodě vůbec nezáleží na tom, jakou rychlostí vytvoříš, nebo se pokusíš rozeběhnout vlnu. Určitá velikost, tedy poměr výšky a délky a plocha průžezu vlny udává, jak rychle poběží po hladině, jak rychle bude akcelerovat na úkor své výšky při nárůstu délky. Všeobecně platí že čím je vlna muhutnější, tedy vodnatější, tím je rychlejší a čím je její délka větší v poměru k výšce, tím je rychlejší a není žádné cesty kolem, jak to změnit, stejně jako nelze vyrobit řtverec na vodě místo kruhu tím, že do ní hodíme hranatou dlaždičku. Pokud jsem Viktora dobře chápal a chápu, jeho filosofií je přizpůsobovat technologii přírodě, ne přírodu k něčemu nutit, a velice s tím souhlasím.

Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše:.. Podle mne jde o to, že ten provazec se zatraceně ničemu přizpůsobovat nechce a proto se musí tvar přizpůsobit provazci za daných akceleračních podmínek. ..

Já to cítím zřejmě obráceně. Voda se vždycky přizpůsobí okolí a nebo tomu, co na ni působí. Tím pádlem vodu nějak hrneš a ona se tomu přizpůsobí. Něčím vytvoříš někam směřující a rotující provazec a on se přizpůsobí - podle překážky změní směr, podle průřezu, který má k dispozici změní rychlost atd. To, že se mu "nechce" se projeví třeba jeho tlakem na překážku a třeba i předáním části jeho energie, ale změněným podmínkám se přizpůsobí. Samozřejmě záleží na tom, jestli ho dokážeme tvarovat tak, aby to bylo k nějakému užitku - většinou se nám to nedaří.
Tvarující "překážkou" nemusí být jenom něco pevného, ale můžou to být i další provazce a nebo třeba stojící a nebo jiným směrem se pohybující voda.
Jdeme na to každý ze "své" strany, ale myslím, že se snažíme dospět k témuž.

Zdravím - poota

Nazdar Petře,

Ano, voda se skutečně přizpůsobí, čemukoliv a kdykoliv. Akorát že něčemu, a toho je naprostá většina, se přizpůsobuje velice neochotně a stává se nějak ničivou, například kavitací, a jen velice specifickým podmínkám se přizpůsobuje velice ochotně a plně kooperuje. Osobně žiju v dojmu, že toto je přesně to, co se Schauberger snaží nějak vysvětlit.

S laskavým pozdravem, Slávek.