"Oxidační Stres" a Vodík

[Slavek Krepelka]

... to dokazuje že ten kdo vymyslel zavařovačku byl docela číman....

Asi jo. Ono to dává smysl. Pokud by došlo k problému s kažením se obsahu zavařovačky, stal by se ze zavařovačky skutečně granát. K tomu by mohlo docházet už při tepelné sterilizaci se zavřeným víčkem. Proto jsem taky víčko ze začátku moc nezatahoval a hlídal vydutí. Jak vidno, tak naprosto zbytečně. Jak jsi se zmínil, udělal jsem si v hlavince řez a podíval se jak se vlastně víčko při vydouvání chová vzhledem k okraji okurčáku a těsnění a došel jsem k závěru, že plechový závěr je navržený tak, aby při určitém tlaku a tím i vydutí odfoukl a že jde v podstatě o bezpečnostní tlakový ventil. To je paráda a docela mi spadl kámen ze srdce. Trochu mi to dělalo starost. Spoléhal jsem se spíš na objem v ponorce, který není zaplněný kapalinou, že to bude dost veliký polštář na to, aby se okurčák přespříliš nenatlakoval. Někdo to vymyslel za mně.

Jinak moc dík za testování, vylepšení chemie a info. Akorát mi u toho octa není jasné, jestli z toho neleze i CO₂

S laskavým pozdravem, Slávek.

[drakten]

Zdravím , s dovolením bych přispěl svým poznatkem. Koupil jsem hořčíkovou anodu dle zdejšího odkazu. Nařezal jsem ji na 8 cm části. Jednu část jsem vzal dle ruského návodu a očistil jsem ji vodou s octem. Všiml jsem si vývinu plynu a napadlo mě změřit co z toho leze. Použil jsem měřák plynů oldham mx2100
Je osazen 4 čidly na plyny O2,H2S,CO a čtvrté čidlo lze volit plyn a tak jsem ho navolil na Vodík.
Při reakci hořčíkové anody s octovou vodou došlo k vývinu CO zhruba 10 ppm a 1ppm vodíku. Co v tom je dál nevím. Umyl jsem tyčku čistou vodou a dal do plastové láhve s litrem osmotické vody. Zatřásl jsem s tím a nechal odležet přes noc. Ráno jsem opakoval měření a zase CO a nějaký vodík, který po chvilce nebyl měřitelný. Tak jsem to v té láhvi nechal 2 dny při pokojové teplotě a po dvou dnech provedl měření a zase 6ppm CO a vodík který po chvilince není měřitelný. Měření jsem prováděl přiložením detektoru v případě s octem asi 4cm nad tyčí a pokud jde o láhev je to cyklistická láhev s širším hrdlem asi 1cm nad ní. Nutno říci že je to měření nepřesné, ihned se to rozptýlí a tak určovat přesné koncentrace takto, je blbost. Původně jsem chtěl zjistit jestli vůbec naměřím nějaký vodík. Nějaké stopy jsem zachytil ale více jsem zmaten proč CO. Neměřil jsem CO2 ale CO.Dokážete někdo ověřit toto měření??
Pokusím se to zopakovat a dám vědět

[Slavek Krepelka]

Zdravím , s dovolením bych přispěl svým poznatkem. ...

Tohle je ocet CH₃COOH, taky C₂O₂H₄

CH₃COOH + Mg = C₂OH + MgOH + H₂

Ethynyloxy radikál - C₂OH. Dost chemiček to prodává, ale nemůžu na to najít další info. Kdyby se to ale nějak dobře ovodíkovalo http://classconnection.s3.amazonaws.com ... 256292.png je z toho slivovice

Ahoj, Slávek

[A(&F)]

CH₃COOH + Mg = C₂OH + MgOH + H₂

... mělo by to být takto: ... 2 CH3COOH + Mg ---> (CH3COO)₂Mg + H₂ ... viz příloha ...

pozn: ... MgOH neexistuje ... ale trochu je tomu podobnej "hydroxid hořečnatý" (co se používá na zklidnění žaludku) neboli minerál Brucit, kterej má složení Mg(OH)₂ ... ...

PeS: ... ale proč se tam dá naměřit CO (jak psal drakten), tak pro to fakt vážně nemám vysvětlení ... ...

[Slavek Krepelka]

... mělo by to být takto: ...

Ale kruci jak jsem dohledával a kombinoval tak CO mi z tý rovnice uniklo.

CH₃COOH + Mg + 2H2O => Mg(OH)2 + 3H₂ + 2CO

Že by? Chlapi, zčerná ta směs nebo zbělá nebo to zůstane čiré? Pokud z toho CO leze, mělo by to nejspíš zbělat jak mlíko. Ono to takhle taky vypadá na docela festový palivo.

Ahoj, Slávek.

Upraveno.

[A(&F)]

... nebude ... je to přesně tak, jak to napsal Anri ... ...

... ten "Carbon monoxid" tam fakt nemá jak vzniknout ... ... leda bys to celý popřeskládal pomocí AMF (Atomic Force Microscope) od IBM ... ...


(zdroje: ... http://technet.idnes.cz/vedci-poprve-v- ... chnika_mbo ........ http://fyzmatik.pise.cz/981-atomove-logo-ibm.html )

[A(&F)]

Puknutí zavařovačky se nekonalo, což mi úplně zkazilo pyrotechnický zážitek očekával jsem slušný šplouch a nejenom to, dokonce si to pod vodou chvilkama odfouklo pár přebytečných bublinek ...

... tak potom zkus tohle ... ... http://www.toppotraviny.cz/sklenice-na- ... ml-rund-st ... z to většinou neunikne nic ... a je to silnostěnný ... ...

[Slavek Krepelka]

Taky jsem hledal rozpustnost plynů ve vodě a našel celkem slušnou tabulku. http://www.engineeringtoolbox.com/gases ... _1148.html

Ahoj, Slávek.

[A(&F)]

... což mi připomnělo, jak jsme se minule bavili, že vodík je v ethanolu ještě víc rozpustnej než ve vodě ... http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid ... df/036.pdf ... ...

[Slavek Krepelka]

Mimo téma (offtopic)

... což mi připomnělo,...

Mně to zase připomělo tři krále a přes 40 podvodníků.

1. král = Daniel Dingle. Jezdí na elektrolytickou vyvíjecí stejnosměrnou samoběžnou (po nakopnutí z baterky a jejím následném odpojení) buňku, do které leje vodu z vodovodu, kteroužto vodu po použití může z buňky nacucnout a popít, aniž by si propálil kotel, nebo se otrávil. Skutečně zajímavý elektrolyt, že? To nemluvě o skutečně zajímavých elektrodách, které elektrolyt taky nezjedovatí. (Úplná blbost )
2. král = Victor Schauberger. Cituju: Teplo není energie, ale pouze její manifestace. (Taky úplná blbost ) Měl recht. To už mi taky před nějakou dobou docvaklo. S elektrikou je to totéž, teda s Ampérama. Dost to taky souvisí s jeho serpentýnovým prouděním vody a antigravitací, což mi konečně taky došlo jak a proč, i když v tomto případě vyloženě díky jemu, že jsem se v něm teď o víkendu zase znova trochu brodil. To jsem čistě namátkou drapnul z police tu správnou z jeho pěti knih co mám těsně před odjezdem a otevřel namátkou přesně tam, kde bylo zapotřebí, nemaje časně ráno v sobotu u syna s kým švitořit, že to všechno ještě Zatracený náhody. I to, že takový pstruh to mechanicky vyrobí jako ELF (Extremely Low Frequency = Extrémně Nízká Frekvence) z pohledu elektroniky. Že by někdě v Alfě? (Taky úplná blbost )
3. král = Akord. Naházel horké hořčíkové špony rovnou od soustruhu do sklenice horké vody a vyvíjelo mu to 2H₂ + O₂ Informace, která tu zcela nezaslouženě leží přes mou občasnou připomínku už pár let bez povšimnutí. (Taky úplná blbost ) Akorát, že to přišlo právě od Akorda.
Povodníci. Svítěj si pod vodou otevřeným ohněm. (Kdyby o tom někdo vyprávěl před vynálezem technologie výroby kovového hořčíku, byla by to taky úplná blbost )

Hořčík je nesmírně zajímavý matroš bez ohledu na to, ze které strany se na něj podívám.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

... ten "Carbon monoxid" tam fakt nemá jak vzniknout ...

Mám-li se rozhodnout mezi důkazem teorií a důkazem změřením, vždy volím důkaz změřením.
S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Taky jsem hledal rozpustnost plynů ve vodě a našel celkem slušnou tabulku. http://www.engineeringtoolbox.com/gases ... _1148.html

Co mě na těch grafech zaráží je, že se v nich u vody nijak neprojevuje anomální bod - rozhodně bych tam kolem něj čekal nějaký zlom - a ona všude rovná nebo plynulá čára

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... že se v nich u vody nijak neprojevuje anomální bod...

Mně ne. nemá s rozpustností nic moc společného. Ahoj, Slávek.

[poota]

V tom se asi neshodneme.
Nevím jak je to u rozpustnosti plynů, ale pro ostatní látky ovlivňuje rozpustnost zásadně - v anomálním bodě je suverénně nejnižší.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

V tom se asi neshodneme. ...

To je podruhé. Petře, upřímně řečeno, důvod protichůdné závislosti rozpustnosti solidních a kapalných látek v kapalinách oproti plynům jsem si vyřešil tak dávno, že jsem to už zapoměl. Musel bych to hledat. Nějak matně jde o různou charakteristiku valencí u plynů jde o elektrická pole, která musí jednak zkondenzovat na magnetická a teplota to ruší podobně jako ruší elektrický proud (odpor s teplotou) a taky se musí rozhodit jejich unifomní charakteristika polí, zatímco u kapalin a hlavně pevných látek jde o magnetické valence, ale kurňa nepamatuju si to dost dobře. Ono je to ale v podstatě buřt a je 7 ráno a jdu spat. Ty grafy budou v pořádku.

S laskavým pozdravem, Slávek.