gewo sorry,mne to funguje(ten link)
neviem ci Ti to pomoze mozem to trebars cele"hacknut" ale myslim ze si poradis.Je to funkcne.
Isto to nie je povodny vedecky clanok,len konstatovanie....
zasa ta teplota by nebola vysoka,keby sa cast vyrobeneho vodiku pouzila na ohrev elektrolytu....
Iste na nastartovanie procesu by bol nutny externy zdroj,trebars stlaceny vodik alebo plyn....
Nobody píše:gewo sorry,mne to funguje(ten link)
neviem ci Ti to pomoze mozem to trebars cele"hacknut" ale myslim ze si poradis.Je to funkcne.
Isto to nie je povodny vedecky clanok,len konstatovanie....
Je to cez java script a moja ochrana to z akychsi dovodov blokuje.
The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
Když tak pročítám snahy Vás,kteří se konečně pustili do praktických zkoušek lýzy,jsem nucen trošičku Vás postrčit.Stále je ve vědomí lidí,že člověk bude přetvářet hmotu k obrazu svému.Zkuste své myšlení obrátit a to tak,že budete respektovat přírodní zákony a síly,které v ní vládnou.Ne,nebudu poučovat tady o ekologii a pod.Jen zkuste jít stejným proudem,jak jde příroda-tedy vše hmotné.Proč stále vnucujete hmotě, v našem případě vodě, nějakou frekvenci(svou rezonanci).Zkuste se zamyslet nad tím,že každá hmota kmitá svou frekvencí a to na té spodní hranici.Pokud začnu přidávat tu stejnou frekvenci (máme i harmonické a 7oktáv,nemyslíte?)s vyšším energetickým potenciálem,začne se hmota vlastně posunovat o příčku výše,začnou se oddělovat molekulární vazby a začnou vznikat jen prvky,z kterých je ta či ona hmota složena.Každá hmota tady na hmotné úrovni vlastně kmitá svým rezonančním kmitočtem a pokud se změní její kmitočet,tak mezi námi(X3) ta hmota již nebude.Jen jít jejím směrem a nesnažit se hmotě něco vnucovat.Já myslím,že to zatím stačí,mohl bych užívat odborné termíny,ale nechci nikoho ohromovat a chci aby to pochopila většina z Vás prostě lidsky.
Když budete čůrat proti větru,počůráte si gaťata,když s větrem,dočůráte nejdál a o to v životě snad jde,nebo ne?
Iv píše:Když tak pročítám snahy Vás,kteří se konečně pustili do praktických zkoušek lýzy,jsem nucen trošičku Vás postrčit.Stále je ve vědomí lidí,že člověk bude přetvářet hmotu k obrazu svému.Zkuste své myšlení obrátit a to tak,že budete respektovat přírodní zákony a síly,které v ní vládnou.Ne,nebudu poučovat tady o ekologii a pod.Jen zkuste jít stejným proudem,jak jde příroda-tedy vše hmotné.Proč stále vnucujete hmotě, v našem případě vodě, nějakou frekvenci(svou rezonanci).Zkuste se zamyslet nad tím,že každá hmota kmitá svou frekvencí a to na té spodní hranici.Pokud začnu přidávat tu stejnou frekvenci (máme i harmonické a 7oktáv,nemyslíte?)s vyšším energetickým potenciálem,začne se hmota vlastně posunovat o příčku výše,začnou se oddělovat molekulární vazby a začnou vznikat jen prvky,z kterých je ta či ona hmota složena.Každá hmota tady na hmotné úrovni vlastně kmitá svým rezonančním kmitočtem a pokud se změní její kmitočet,tak mezi námi(X3) ta hmota již nebude.Jen jít jejím směrem a nesnažit se hmotě něco vnucovat.Já myslím,že to zatím stačí,mohl bych užívat odborné termíny,ale nechci nikoho ohromovat a chci aby to pochopila většina z Vás prostě lidsky.
Když budete čůrat proti větru,počůráte si gaťata,když s větrem,dočůráte nejdál a o to v životě snad jde,nebo ne?
Nojo Iv,
to je pěkný, co tady řikáš, ale jak ten rezonanční kmitočet zjistit jinak, než na zkoušku "vnucováním vlastních frekvencí" ?
A jestli něco takovýho, jak to popisuješ existuje, tak ty jsi na to narazil ?
Zkus se trošičku příteli zamyslet,když čteš příspěvky kolegů.Všimni si hlavně negativních věcí ,nebo spíše věcí,které vznikají při našich pokusech.Např. když někdo z nich říká,že se mu voda sráží,nebo že vzniká nějakej "sajrajt".To je znak,že tu vodu vlastně "znásilňuju" k obrazu svému.Někde tedy dělám chybu.Až při rozkladu bude voda reagovat tak,že bude tvořit minimum těchto negativních věcí,tak jsme na správné cestě.V našem případě na to má vliv tvar pulsů,jejich délka a mezera mezi elektrodamapoužitá látka na zvýšení vodivosti(čím menší mezera,není taky pravda-vodu vlastně strháš),když toto dodržíš a vodě to šmakuje,tak budeš mít těch negativit co nejméně a jseš na správné cestě.Všimni si,že jsem vynechal kmitočet,ten takový vliv nemá,zatím, podle mého pozorování a to jsem laboroval i v MHz.
Iv píše:Zkus se trošičku příteli zamyslet,když čteš příspěvky kolegů.Všimni si hlavně negativních věcí ,nebo spíše věcí,které vznikají při našich pokusech.Např. když někdo z nich říká,že se mu voda sráží,nebo že vzniká nějakej "sajrajt".To je znak,že tu vodu vlastně "znásilňuju" k obrazu svému.Někde tedy dělám chybu.Až při rozkladu bude voda reagovat tak,že bude tvořit minimum těchto negativních věcí,tak jsme na správné cestě.V našem případě na to má vliv tvar pulsů,jejich délka a mezera mezi elektrodamapoužitá látka na zvýšení vodivosti(čím menší mezera,není taky pravda-vodu vlastně strháš),když toto dodržíš a vodě to šmakuje,tak budeš mít těch negativit co nejméně a jseš na správné cestě.Všimni si,že jsem vynechal kmitočet,ten takový vliv nemá,zatím, podle mého pozorování a to jsem laboroval i v MHz.
Tak ti musím říct Iv, že si na gaťata chcát asi budu a hezky dlouho
Teď ale mluvíš o kmitání mechanickém žeeeeeeeeeeeeeeeeeeee???
Je to zatím můj úplně první příspěvek, zaregistroval jsem se teprve nedávno a udělal si tenhle názor: Snažil jsem se naštudovat co nejlíp pricip Meyera, myslím, že by mohl fungovat, ale... mám tu jednu dost velkou nejasnost k principu. Stále se totiž mluví, včetně jeho, o rezonanci, jenže k rezonanci musí být laděný obvod a ten mi stále uniká. vyvíječ tvoří kondenzátor, ale indukčnost jen tvořenou přívody, to je prostě málo. Pročetl jsem si Vaše příspěvky a usoudil, pokud to alespoň trochu má bublat, tak něco přidáte do vody, aby byla vodivější. Podle mě je to jen přiblížení ke klasické elýze. Já bych to viděl přesně opačně, vysvětlím proč. Meyer píše o kilovoltech a milampérech a to se nedaří dosáhnout. Ono by to asi šlo takhle. Úplně destilovaná voda je naprostý izolant, vím to z vlastní zkušenosti, protože už hodně dloho se zabývám energetikou a ta destilovaná voda se používá k chlazení vinutí velkých atlernátorů ( 200MW) na vysoké napětí (6,3kV). Vinutí je dutá měděnná trubka, kterou proudí ona destilovaná voda a chladí všechny 3 fáze do společného uzemněného výměnníku. Kdybychom udělali z vývíječe kondenzátor ( což je ) a spojili to do paralelního rezonančního obvodu, tak pokud se dostane do rezonance, tak ze zdroje budících kmitů poteče skutečně jen velmi malý proud a na kondenzátoru se vytvoří mnohonásobně vyšší napětí, než je napětí napájecího zdroje. Když by se to celé dobře spočítalo tak aby právě rezonanční kmitočet tohoto obvodu byl 48,2kHz ( někde tady zaznělo, že je to kmitočet pro disociaci vody), pak se možná začnou dít věci. Mám takový pocit, že právě tu indukčnost nám p. Meyer nenápadně tají. Čím větší bude Q tohoto laděného obvodu, tím větčí bude napětí na vyvíječi a tím větší vývin plynu při stejném proudu k buzení vyvíječe. Problém ale je, že tohle nejde prakticky realizovat s koncovými stupni, které tu byli k vidění, musí být dvojčinný a dobře dimenzovaný napěťově. Všechny co jsem viděl, jsou spíše zaměřeny na velký proud, než na napětí. Něco jsem zkusil navrhnot a v co nejkratší době to zrealizuju a určitě dám vědět. Zkuste mi tenhle názor potvrdit nebo vyvrátit, nebo mi říct, že tam kam jdu, jste vy už dávno zpátky?
Vyvíječ není elektrický obvod s pevně danými parametry.
Je to "živá" věc, kde se všechny hodnoty v každém okamžiku mění.
Já jsem nikdy nenašel pevný výchozí bod, ze kterého by šlo něco
ladit.
Novák píše:Vyvíječ není elektrický obvod s pevně danými parametry.
Je to "živá" věc, kde se všechny hodnoty v každém okamžiku mění.
Já jsem nikdy nenašel pevný výchozí bod, ze kterého by šlo něco
ladit.
Zkus to, třeba se ti povede.
Zde opravdu teorie padá úplně,když si člověk přeje ,aby to tak bylo,bohužel,voda se chová jako živá bytost,jednou jako odporník,podruhé jako kondenzátor a někdy ,když si dá říct i jako rez.obvod a teď se s ní domluv.
energetik píše:Problém ale je, že tohle nejde prakticky realizovat s koncovými stupni, které tu byli k vidění, musí být dvojčinný a dobře dimenzovaný napěťově.
Někdo to už asi zkoušel, protože někde tu zaznělo, že při střídavém rozkladu jenom vaříš vodu.
Ne,ne, myslel jsem to jinak. Dvojčinný myslím něco jako zesík nf s nesymetrickým napájením, stejnosměrnou vazbou, ale bez koncového oddělovacího kondenzátoru, tudíš do vyvíječe se vede pulzující proud ale se stále stejnou polaritou. Vysvětlím, co mě k tomu vede. Vemte si, že voda má dost velkou permitivitu (asi 81) a tudíš desky vyvíječe mají značnou kapacitu cca 20 nanofaradů, možná i víc a my to napájíme dost vysokou frekvencí stejnosměrnými pulzy. Myslím, že tahle kapacita se nabíjí, ale v mezeře se nevybije a tudíš klesá ten náš efekt. To klidně může být prapříčina toho, že pro zvýšení vývinu plynu musíme přidat sodu, aby vlastní vodivost mezi deskami tenhle kondenzátor vybila. Tím ale stoupá i odběr v kladné části, roztok je zbytečně vodivý a zase blíž ke klasické elýze. Stále mi nedá spát ten princip Meyera s vysokým napětím a malým proudem, čistá destilka by to asi umožnila. Ten dvojčinný koncák jsem myslel tak, že pokud bude z generátoru mezera mezi pulzy, tak to ten druhý tranzistor vybije a efekt stejnosměrných pulzů by se mohl dost zvýšit. Zatím jsem nepřišel na to, proč je paralelně na výstupu většiny tady používaných konců dioda v závěrným směru, když vyvíječ má zanedbatelnou indukčnost, zatím jsem pokusů moc neudělal, ale hodlám to pronikavě změnit. Dovedl by mi někdo tu diodu zdůvodnit?
Už rozumím. To má něco do sebe. Vnutit elyzéru průběh, jaký chceme a to i při běhu křivky dolů. Ještě se nad tím zamyslím.
Ta dioda vybíjí špici, kterou dělá elektrická dvojvrstva. Hodně o tom ví Novák, ten má svoje obvody obložené diodama ze všech stran. Vylistuj si jeho příspěvky.
Je pravda, že jsem prozatím napájet vyvíječ z výstupu zesilovače se symetriským napájením nezkoušel, ale abych se zbavil parazitního zbytkového napětí mezi pulzy, použil jsem sériové zapojení N fetu a P fetu, napájených asymetrickým napětím 12V a do jejich spojených gattů pouštěl klasický obdélník, jak jsme na něj zvyklí. Fety střídavě spínají, po každém kladném pulsu na výstupu vlastně druhý fet vyvíječ zkratuje, čímž jej vybije. Pulsy skutečně mají amplitudu 12V, jen nepatrně měně, cca o 0,15V, ale je to chyba. Vývin plynů prakticky ustane, odběr proudu se zhruba zdvojnásobí, tak že vlastně vodu nerozkládáme, ale vaříme. I když jsou pulsy jen kladné, vyvíječ se chová jako když je napájen střídavým proudem.
Nikoho nechci od ničeho odrazovat, jen jsem popsal svou zkušenost. Meyer ve svých patentech píše, že celý jeho system se má chovat jako nábojová pumpa, že v každé sérii impulsů se postupně zvyšuje napětí, až dojde ke zrušení kovalentní vazby vodních molekul..... Ale tohle se tu už psalo někdy vloni, předloni... Prostě voda má prozatím pořád navrch.
