Fórum U Pramene

krásná ukázka (nejen) pro buky

Hezká ukázka kde pěkně vidět když se setkají dvě síly opačně orientované, proto část pružiny ostává v klidu.

Ale abych neodbočil, vůbec nemám bordel v Newtonových zákonech, jen mám svůj vlastní model, který mi postačuje na to abych se pokusil o sestrojení PM resp. MM.
Kvůli bukyho kecem se předce nebude něco měnit, když všechno funguje jako má.
Jak píše magneto, experimentovat, experimentovat , experimentovat !!!

Věřte, že bude ještě veselo !!!

S tím experimentováním máš pravdu, ale s tou ukázkou ne.
To, že dolní konec pružiny zůstává stát ve stejné výšce a čeká, až se smrskne s horním, než se společně odporoučí k zemi, je jen důsledkem toho, že pan X nechal nejdřív pružinu působením gravitace na tuto úroveň rozvinout a přesně v momentě maxima upustil horní konec. Je to úplně logické chování.
Jen pro příklad: Kdyby ji upustil na poloviční dráze, klesal by dolní konec pružiny poloviční rychlostí přesně do stejného bodu, zatímco horní by ho dostihl jako v předchozím případě, a pak by se opět společně odporoučeli k zemi.
Všeobecně: Pokud natáhneš pružinu a upustíš oba její konce, tak se prostě smrsknou k sobě nezávisle na tom, jestli při tom padají, stoupají, leží vodorovně nebo cokoliv mezi tím.
Spoléhej na svůj rozum, ale nepodceňuj už objevené - jedno i druhé jsou stejně důležité!
Zdar a sílu všem
Magneto

Akord píše:

buky píše:A siloměrem zjistím, že působení síly závaží na šikmé dráze je menší jako na svislé. Pak použiju vzorec W = F.s, a zjistím, že při stejně veliké zvislé i šikmé dráze (s = 1m) závaží nekoná stejnou práci.

Proč by v tomto citovaném prípade mela být práce stejná? Vzorec prece jasne ríká, že pokud pri stejné dráze zmeníme sílu, tak se umerne zmení i práce. Není stejná ani energie, kterou teleso pri svém pohybu nekam prevede.

Pri šikmé dráze 1m je práce v šikmém smeru 500J, úbytek potenciální energie ve svislém smeru je 500J(dalších 500J čeká na použití, protože telesu zustala výška 0.5m, co se týká potenciální energie) . Pri svislé dráze je práce 1000J, úbytek potenciální energie je 1000J.

Pokud dráha má napríklad sklon 30 stupňu, tak má šikmá strana délku presne 2m. Tím, že teleso ubehne po šikmé strane 1m se zmení jeho výška o 0.5m. Všechno pasuje. Samozrejme platí i pro jiné úhly, jenom tento je na počty nejjednodušší a není treba ani kalkulačku.

Prestal jsi argumentovat na výšeuvedené. Jaký je tvuj záver? Stačilo vysvetlení? Položíš zase stejnou otázku, až se na to zapomene? Neco si tvrdil, tak k tomu zaujmi nejaký názor, nebo uveď argumenty.

Akord píše: Pri šikmé dráze 1m je práce v šikmém smeru 500J, úbytek potenciální energie ve svislém smeru je 500J(dalších 500J čeká na použití, protože telesu zustala výška 0.5m, co se týká potenciální energie) . Pri svislé dráze je práce 1000J, úbytek potenciální energie je 1000J.

Když na to budu hledět z uhlů potenciální energie jako výšky (h), tak máš pravdu i když přítomnost energie nedokážeš, dokážeš jenom přítomnost gravitace.


Když na to budu hledět z uhlů gravitačního silového působení, tak měřením zístím, že velikost práce je přímoumérná velikosti uhlů sklonu dráhy. Co vzorci W = F.s, nijak neodporuje

Opakuji: Zvednuté závaží je gravitační potenciální práce a jak ji využiju záleží na daném experimentu.

huhu píše:krásná ukázka (nejen) pro buky

Nádherné jidlo doktore. Dík. Ahoj, Slávek.

Magneto píše:S tím experimentováním máš pravdu, ale s tou ukázkou ne......

Ty, Magneto, ta pružina v momentě spuštění byla očividně v klidu a mohla být. Trochu se zamysli nad tím, jak byla pružina natažena. Jako nápovědu Ti dám, že stoupání zavěšené pružiny nebylo pravidelné, ale pravidelně postupné. Kdyby ji kameraman, nebo střihač, zachytil přesně v momentu, kdy se do svého roztažení dostala ovolněním jejího dolního konce z ruky, toho pána, fachalo by to taky takhle, ale nač ta komplikace?
Ahoj, Slávek.

Magneto píše:S tím experimentováním máš pravdu, ale s tou ukázkou ne.
To, že dolní konec pružiny zůstává stát ve stejné výšce a čeká, až se smrskne s horním, než se společně odporoučí k zemi, je jen důsledkem toho, že pan X nechal nejdřív pružinu působením gravitace na tuto úroveň rozvinout a přesně v momentě maxima upustil horní konec. Je to úplně logické chování.
Jen pro příklad: Kdyby ji upustil na poloviční dráze, klesal by dolní konec pružiny poloviční rychlostí přesně do stejného bodu, zatímco horní by ho dostihl jako v předchozím případě, a pak by se opět společně odporoučeli k zemi.
Všeobecně: Pokud natáhneš pružinu a upustíš oba její konce, tak se prostě smrsknou k sobě nezávisle na tom, jestli při tom padají, stoupají, leží vodorovně nebo cokoliv mezi tím.
Spoléhej na svůj rozum, ale nepodceňuj už objevené - jedno i druhé jsou stejně důležité!
Zdar a sílu všem
Magneto

nenene...tyhle pružiny prodávám, tak jsem právě zkusil.....zvednu rozvinu, nechám uklidnit /dohoupat/ a pustím...a čučim jak cvok.....konec visí ve vzduchu a začne padat až v okamžiku kdy je pružina u sebe !!!! si to zkuste.....prostě gravitace si vzpomene až za chvilku martin11

buky píše:přítomnost energie nedokážeš, dokážeš jenom přítomnost gravitace.

Však také potenciální energie není fluidum, které by mohlo mít "prítomnost". Potenciální energie je abstraktní popis nejaké hmotné soustavy. Práci koná síla, ne potenciální energie. Proto se také nazývá potenciální, že soustava má potenciál konat práci prostrednictvím síly. Donekonečna opakuju, že energie není fluidum jako voda, nebo neco jiné abstraktní, co teče.

martin11 píše:

Magneto píše:S tím experimentováním máš pravdu, ale s tou ukázkou ne. Zdar a sílu všem
Magneto

nenene...tyhle pružiny prodávám, prostě gravitace si vzpomene až za chvilku martin11

Nazdar MArtine prdlajs za chvilku. Kdyby si vzpoměla až za chvilku, tak by se dolní konec zvedal k hornímu. Je to docela přirozené, ale vysvětlit to asi není v mých silách. Snad jen to, že jenom část pružiny, její střed pružnosti, bod, ve kterém je totální protilehlá síla horní a dolní části pružiny vyrovnaná při nesymetrickém natažení, řekněme průměrný bod pružnosti, je v momentě uvolnění ve volném pádu a tudíž beztíže. Spodní část pružiny pod tímto bodem se přitahuje k tomu bodu, ale bod klesá volným pádem díky gravitaci a tak to vychází, že tento bod se opticky i skutečně stahuje a padá směrem dolů, zatímco dolní konec visí v luftě. Je třeba přihlédnout k tomu, že část pod bodem pružnosti je kratší díky menší síle pružnosti díky hustší spirálovitosti a stahuje se podstatně pomaleji, tudíž relativně akceleruje pomalejí, než horní část pod daleko větším pnutím. Akcelerace spodní části, relativně méně natažené, je bržděna právě gravitací směrem nahoru. Horní část nad bodem pružnosti naopak akceleruje nejen volným pádem, ale také díky pružnosti a následovně podstatně rychleji, než je pouhé gravitační zrychlení, což zase zpětně přidržuje dolní část proti pohybu dolů. Určitě se to dá i spočítat.

Zjednodušeně řečeno jde o to, že v momentě před uvolněním pružiny je gravitační síla v naprosté rovnováze s pnutím pružiny. Totální akcelerace masy pružiny směrem dolů je v době stahování pružiny v rovnováze s gravitační přitažlivostí až do momentu, kdy se celá pružina stáhla. Když se na to video podíváš párkrát a velice pozorně, specielně na dolní konec pružiny, můžeš si všimnout, jak po uvolnění spodní konec pružiny řídne a že na pružině vzniká vlna, která počíná v místě zmíněného průměrného bodu pružnosti a postupně natahuje nejspodnější část pružiny. (To jsem samozřejmě nepostřehl, ale zatímco jsem tohle psal mi došlo, že tam musí zákonitě vzniknout a proto jsem to hledal .... a našel.) Počítat bych to ale určitě nechtěl a ani nezkoušel.

Dík, že jsi to vyzkoušel. Já jsem si s touhle srandovní pružinou nikdy nehrál. S laskavým pozdravem, Slávek.

Akord píše: Donekonečna opakuju, že energie není fluidum jako voda, nebo neco jiné abstraktní, co teče.

Snad si tohle Akorde oprav, utnul jsi se s formulací. Nemá cenu se rozčilovat na Bukyho. Nech ho žít.
Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše:

Akord píše: Donekonečna opakuju, že energie není fluidum jako voda, nebo neco jiné abstraktní, co teče.

Snad si tohle Akorde oprav, utnul jsi se s formulací. Nemá cenu se rozčilovat na Bukyho. Nech ho žít.Ahoj, Slávek.

Neutnul. A když si to myslíš, mel jsi napsat, kde, nanejvýš to není jednoznačné. A neprísluší ti oprádat mé príspevky adresované bukymu sentimentální pavučinou. Voď si za ručičku jiné.

Slavek Krepelka píše:

Magneto píše:S tím experimentováním máš pravdu, ale s tou ukázkou ne......

Ty, Magneto, ta pružina v momentě spuštění byla očividně v klidu a mohla být. Trochu se zamysli nad tím, jak byla pružina natažena. Jako nápovědu Ti dám, že stoupání zavěšené pružiny nebylo pravidelné, ale pravidelně postupné. Kdyby ji kameraman, nebo střihač, zachytil přesně v momentu, kdy se do svého roztažení dostala ovolněním jejího dolního konce z ruky, toho pána, fachalo by to taky takhle, ale nač ta komplikace?
Ahoj, Slávek.

Zdar Slávku,
myslel jsem to stejně jako ty, jen jsem to asi zbytečně překombinoval. Natažená byla samozřejmě gravitací. Proto celé to smrskávání je jejím ekvivalentem a dolní konec stojí v luftě. S tou vlnou ke středobodu máš pravdu. Kdyby se do něj umístil pozorovatel, přišlo by mu to jako obyčejné smrsknutí z obou stran stejně (pokud by ignoroval svůj postupný pád k zemi). Hezké pokoukání, ale tím to z hlediska využitelnosti pro PM bohužel končí.
Zdar a sílu všem
Magneto

Akord píše: Potenciální energie je abstraktní popis nejaké hmotné soustavy. Práci koná síla, ne potenciální energie.

Ano proto říkam, že mgh je gravitační potenciální práce, to znamená, že práci koná gravitace. Není to však zadarmo, na to abych zvedl závaží do výšky (mgh), tak na to potřebuji energii.

Když zopakuju pokus kde jsem zvedl přes jednoduchou kladku 100kg závaží do výšky 1m v raketě před startem a pak ho pustím na měsíci, tak ti to vycházet přes energii nebude, bude ti chybět 838 J a budeš se muset vymlovat na uzavřenou, izolovanou soustavu.

Při gravitační potenciální práci se však nemusím vymlouvat na energii jako abstrakci.

buky píše:

Akord píše: Potenciální energie je abstraktní popis nejaké hmotné soustavy. Práci koná síla, ne potenciální energie.

Ano proto říkam, že mgh je gravitační potenciální práce, to znamená, že práci koná gravitace. Není to však zadarmo, na to abych zvedl závaží do výšky (mgh), tak na to potřebuji energii.

Když zopakuju pokus kde jsem zvedl přes jednoduchou kladku 100kg závaží do výšky 1m v raketě před startem a pak ho pustím na měsíci, tak ti to vycházet přes energii nebude, bude ti chybět 838 J a budeš se muset vymlovat na uzavřenou, izolovanou soustavu.

Při gravitační potenciální práci se však nemusím vymlouvat na energii jako abstrakci.

Základ je umet formulovat otázku primerene presne. Býváš pri zadání otázky/úlohy tak nepresný, že ani sám nemužeš pochopit, co se ptáš. Opakuješ stejnou chybu a rešení jsem ti už napsal. Nikde 838J nechybí. Buď si to dohledej, nebo úlohu formuluj tak presne, aby se dalo na to i odpovídat. Jasne jsem napsal, že energie není fluidum, co si hmota veze sebou, a ty to furt ignoruješ. Jasne jsem také napsal, že energie se ukládá do pole, nebo do soustavy 2 objektu, kterých vzájemnou energii zkoumám. Tady vubec nejde o výmluvu, ale tvoje nepochopení. Tech objektu muže být samozrejme i víc, ale pak bys musel uvažovat všechny, a ne si vybírat, který se práve hodí, abys dostal to "správné" číslo.
Když napr. já pochopím 3.NZ a ty ne, tak logicky nejde namítat, že já se na 3.NZ jenom vymlouvám.