Líčení poněkud rozvláčné, jež jen nemnohým může připadati zajímavé.
V dalším textu je popisovaná modifikace zařízení, známého, ale mnohem výstižnější by bylo napsat „neznámého", již od pravěku. O důvodech utajování podobných zařízení se dost výstižně vyjadřuje Viktor Schauberger. Byly sice i v moderní době konány jakési pokusy s podobným zařízením, což je sice obtížně, ale přece jen dohledatelné - ale bylo při nich vycházeno z nesprávných předpokladů, jimž byla i konstrukce přizpůsobena, takže výsledky byly shledány nepříliš uspokojivými.
Vzhledem k tomu, že jsem nikde pro zařízení tohoto typu nenašel žádný oficiální název, ač zcela evidentně existovat musel, a různé opisy většinou používané jsou spíše zavádějící a navíc jsou používané i pro věci naprosto odlišné, rozhodl jsem se pro mnou vytvořenou modifikaci zavést oficiální dvojjediný jednoznačný název, přičemž nemám nic proti tomu, aby se tento název případně používal i pro všechna ostatní zařízení, pracující na stejném principu.
Pro zvídavé ony názvy vysvětlím co nejpodrobněji - ostatní to mohou směle přeskočit, protože o nic zásadního nepřijdou.
Cílem provozování dotyčného zařízení je získávání vody, která se běžně nazývá akva, též agua nebo aqua, kteréžto všechny varianty mají původ v keltském výrazu ahva. Ten se nám až do dnešních dnů zachoval v názvech některých našich řek ve formě koncovky -ava. Příkladem je třeba Vltava, původně Vhlt-ahva, znamenající Bílá Voda. Germáni si tento název přeložili a po svém zvyku i zkrátili, takže jim vznikla řeka „Bílá” neboli Elbe. Problém s dvojím názvem téže řeky byl následně vyřešen anomálií, kdy se delší Vltava „vlévá” do kratšího Labe.
Voda v daném zařízení se získává prostřednictvím kamenů, pro které má keltština výraz „men”, použitý třeba ve výrazech menhir a nebo dolmen.
Přesný význam koncového -t v keltštině neznám a rád se nechám někým znalejším poučit. Předpokládám, že se jedná o zkráceninu jednoslabičného výrazu s ne zcela jasným významem, který se přeneseně zachoval ve výrazech typu atrament, monument, postament, vehement a podobných.
Protože výsledný výraz akvament může někomu znít přece jen značně uměle a případně i „cizácky”, dávám jako alternativu k dispozici i ryze český výraz vodudejk, který je komponován s ohledem na lapidární vystižení funkce.
Prapůvodně tato zařízení sloužila pouze pro přímé zavlažování menších ploch půdy pro zemědělské využití. Dalším vývojovým stupněm je postavení téhož zařízení na nepropustné podloží ve tvaru široké a mělké mísy, ze které se výsledná voda odebírá prostřednictvím odtokového žlábku. Základem těchto původních zařízení je vždycky kuželovitá hromada kamení vhodného druhu, z jejíhož tvaru je zřejmě odvozený i běžně používaný nepříliš výstižný opis „vodní pyramida”. Stejně důležitý, jako správný druh kamenů je i jejich tvar, který musí umožňovat co nejsnazší průchod vzduchu celou stavbou. Tato podmínka byla příčinou i sice logického, leč nesprávného názoru, že voda v tomto zařízení vzniká prostou kondenzací vzdušné vlhkosti. Zastínění stavby pro dosažení co nejnižší teploty nedalo uspokojivé výsledky ani poté, co byl vzduch proháněn „pyramidou” pomocí větráků.
Z těchto pokusů lze soudit, že princip „výroby” vody je zcela nebo z větší části jiný, nejspíše podobný fungování Schaubergerem popisovaných „žížalích” kamenů, tvorby ranní rosy a „zázračného” pramene v sarkofágu pyrenejského kláštera v Arles-sur-Tech. Osobně se domnívám, že důležitou roli hraje kromě složení i váha samotných kamenů a také sluneční svit, který mění svůj směr. Jisté ale je především to, že skutečný pricip jeho fungování zůstává i nadále vodudejkovým tajemstvím.
Nyní tedy k vlastní konstrukci mé modifikace zvané akvament neboli vodudejk.
Využití předpokládám taktéž pro přímé, zcela automatické a víceméně průběžné zavlažování určité plochy půdy, a nebo pro stálé dodávání určitého množství vody, v obou případech bez potřeby přívodu nějaké energie.
Má modifikace je velice prostá (jak také jinak) a spočívá pouze ve změně základního tvaru navršených kamenů. Prostá hromada kamení sice nevyžaduje ke své existenci nic dalšího, ale přece jenom je nevýhodná především proto, že zabírá příliš velkou plochu. Navíc dosažitelná výška této hromady je nevelká a závislá na druhu a tvaru kamenů. V relativně ploché hromadě se nemůže dostatečně uplatnit váha kamenů a průvzdušnost je také nevalná. Toto vše mě dovedlo ke změně tvaru hromady z jehlanu na válec, jehož tvar je udržován pláštěm z plotového pletiva. Protože mi zatím není jasný princip a nechci riskovat ovlivňování kovou sítí, použil jsem pletivo potažené plastem, ale je to možná zbytečné. Za vhodný průměr považuji 50 cm, maximální (zatím nedosažená) výška je daná použitým pletivem a je 150 cm. Maximální objem tohoto „sloupu” je tedy asi 300 litrů, čemuž odpovídá přibližně 750 kg kamene. Samozřejmě je možné výšku i průměr libovolně zvětšovat, přičemž zatím není jasné, zda produkce vody stoupá s velikostí lineárně nebo exponenciálně. Stabilitu poměrně vysokých sloupů považuji za vhodné zajistit pomocí kůlu, který může být u ryze zavlažovacích akvamentů i uvnitř.
Za vhodné kamení považuji říční valouny, přednost mají vejčité křemeny o velikosti nepropadávající oky pletiva. Protože jsem chtěl nejen ověřit funkčnost, ale zároveň i změřit „výtěžnost”, použil jsem nepropustnou plastovou „mísu” s odtokem.
Experiment se podařil/nepodařil.
Podařil se v tom smyslu, že akvament v tomto provedení vodu skutečně dodává.
Nepodařil se v tom smyslu, že váha kamení prohnula hmotolovou mísu tak, že voda odtéká jinudy, takže hladina je níž, než je mnou realizovaný odtok, následkem čehož se kouzlo měření „výtěžnosti” nezdařilo. Nemohu tedy zodpovědně prohlásit, kolik že vody je takto velký akvament v mých podmínkách denně schopen dodávat. Žel mi toho, nicméně jsem odhodlán tomu časem zjednat nápravu.
Ještě neodolám a připomenu drobnými výňatky z fóra jednu krásnou myšlénku přítele Elfího, kterouž by bylo možné vodudejkem realizovati alespoň do té doby, než on to učiní svým pístovým MM.
martin11 píše:...vydržte....motor...tedy ten pístovej už je namalovanej....jen sestrojit....a když pojede na prázdno....no to tedy né....bude zavlažovat zahrádku, plnit misku s vodou slepicím a pítka ptáčkům....a nebo honit kolotoč dětem.....martin11
Karban píše:Až ptáčkům pítka naplní,
slepicím zobu nasype,
děti na kolotoči povozí,
....
- pak se budem dobře mít...?
---------------
Ty jedna karkulko červená.....naivní.....sprostá
Zdravím - pootamartin11 píše:...však přijde čas,
..kdy i pítka ptáčkům naplníme....
... tzn. vyplnit jimi prostor jámy mimo sběrací nádobu ... voda ze vzduchu by na nich mohla v noci kondenzovat, ... ve dne se odpařovat, ... srážet se na igelitu, ... atd. ... je to pochopitelné ??? ... snad jo ... 
... 
... 
... 
) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis 
...joooo....drát bez izolace.....bužírku sloupnout....tak přeju štěstí při lapání vody a "energie eteru " 
martin11 
/ 
m11 