Fórum U Pramene

Vlákno čisté, nezměněné. 14.6.2012 SDK

Mám dotaz jak je to s kosmickým šumem v pásmu 15-30MHz? Zajímali by mě hlavně frekvence od 15 do 20 MHz. Na netu jsem našel akorát informaci, že u dalekohledu se přijíma 29,5 a 32,8 MHz.

Od 15MHz lze šum pŕijímat ze Slunce. Dalo se zachytit i lampovým přijímačem (superhet).

Ja jsem něco podobného zkoušel, mám zapujčený širokopásmový přijímač od 500kHz do 1600MHz, pásmo 15-20MHz jsem projel a našel jsem 2 silné frekvence na 19.1 a 19.85 MHz, ale nevím jestli je to z kosmu nebo nějaká služba, nebo je to chyba přístroje. Proto hledám někoho, kdo mi poradí. Pomohla by mi nějaká přehledová tabulka těchto kosmických frekvencí.

spaceball píše:Od 15MHz lze šum pŕijímat ze Slunce. Dalo se zachytit i lampovým přijímačem (superhet).

Mnoho lidí se domnívá, že nalezením určité frekvence získá v rezonanci energii. Myslim si však, źe to s frekvencí až tak nesouvisí a Tesla v Zářivé energii mohl použít zcela jiný princip - náhodné
změti signálu, který je výkonostně ekvivalentní v jakémkoliv pásmu. Výkon případě bílého šumu je v šíři pásma např. 20Hz mezi 40-60Hz je stejný jako v pásmu mezi 4-4.2 kHz. (Bílý šum je analogie k bílému světlu - také obsahuje všechny frekvence)....

Sluneční šum by měl být na frekvencích 29,5 MHz a 32,7 MHz

Solar data - http://www.obsupice.cz/new/_data/_solar ... /radio.htm

http://www.google.cz/search?hl=cs&lr=&r ... rt=30&sa=N
otevřít [PPT] Introduction to Open Systems

Ano - kosmický šum mě napadl v souvislostí s panem Teslou a jeho zářivou energii. Napadlo mě, jestli exituje radiova vlna z kosmu, co má tak ohromnou intenzitu na zemi, že je pro vysílání zemského radia prakticky nepoužitelná. Další určitou uvahou mě napadly KV frekcence
do 30Mhz. 29.5 a 32.8 MHz nemají dostatečnou intezitu, alespoň se uvádí, že radiový teleskop musí být zaměřen přesně na object. Na těchto frekvencí jsem žádný signál nezjistil. Jediné frekvence kde něco detekuji jsou kolem 19MHz.

Přesně tak, pozemní rádiové zdroje - vodorovné "čáry" (interference)
ve "zkoumané oblasti" docela naštvou. Vašich 19MHz není z Jupitera, ale
je to opravdu silný pozemní zdroj.

Ilustrační snímek



Příjem z NOAA na 137,5 v šířce 30kHz (kvůli Dopplerovu efektu - nemám
automatickou kompenzaci tohoto relativistického jevu).
Interference z leteckého provozu mi totálně zničí snímek. Ten Olympus
je tam v jiné souvislosti - akust. signál si nahrávam na tranzistory kvůli
pozdější analýze...


Polarizační anténa (pásovina, trubka od vysavače, koax RG58), která se
osvědčila v pásmu 137-141MHz ale Slunce nebo Mléčnou dráhu
poslouchám na chalupě na drátu nataženého mezi stromy.



Anténa Teslovy Zářivá energie by mohla mít rozměr jako fotbalové
hřiště. V patentech je však namalována jako malý terčík... (lapač statické elektřiny?)...

Ještě jsem našel frekvenci 15,82MHz možná by to mohl být Jupiter někde jsem četl, že dělali opozorování a jeli na 16MHz.

Teslovo auto mělo tyčovou antenu o velikosti cca 180cm a bylo schopno pohánět motor o výkonu 80 koní - zdroj někde z vesmíru . Ten rozměr (180cm) mi připadá, že to byla tyčová antena na KV někde od 2-20MHz, ale typoval bych spíše někde kolem 15-20MHz

Další věc co je důležitá je vlastní impedance anteny, dneska se používají 75, 50, 90 Ohm - kvůli vstupu do zesilovače a anteny mají kalacitní reaktanci - jsou menší, než jejich vlnová délka. Dříve impedance byla 300 Ohm a někde jsem četl, že vlastní impedance okolí(etheru) má být kolem 377Ohm.

Co s tím?

Gewo jedné části o testatice uvádí fígl se zpětnou vlnou. Tím by se měla získat větší energie. Nápadně mi to připomíná stav, jestliže dojde k úplnému odrazu elektromagnetické vlny, je jejich energie dvojnásobná.

Odraz vlny by šel možná vyrobyt impedančním nepřizpůsobením anteny.
Možná je to hloupost, možná šílená myšlenka, možná šíleně šílená myšlenka šíleného človeka

Tomas píše:Ještě jsem našel frekvenci 15,82MHz možná by to mohl být Jupiter někde jsem četl, že dělali opozorování a jeli na 16MHz.

Teslovo auto mělo tyčovou antenu o velikosti cca 180cm a bylo schopno pohánět motor o výkonu 80 koní - zdroj někde z vesmíru . Ten rozměr (180cm) mi připadá, že to byla tyčová antena na KV někde od 2-20MHz, ale typoval bych spíše někde kolem 15-20MHz

Další věc co je důležitá je vlastní impedance anteny, dneska se používají 75, 50, 90 Ohm - kvůli vstupu do zesilovače a anteny mají kalacitní reaktanci - jsou menší, než jejich vlnová délka. Dříve impedance byla 300 Ohm a někde jsem četl, že vlastní impedance okolí(etheru) má být kolem 377Ohm.

Co s tím?

Gewo jedné části o testatice uvádí fígl se zpětnou vlnou. Tím by se měla získat větší energie. Nápadně mi to připomíná stav, jestliže dojde k úplnému odrazu elektromagnetické vlny, je jejich energie dvojnásobná.

Odraz vlny by šel možná vyrobyt impedančním nepřizpůsobením anteny.
Možná je to hloupost, možná šílená myšlenka, možná šíleně šílená myšlenka šíleného človeka

Je to tak jak říkáte - Jupiter od 16MHz, pak jde pěkně slyšet ještě
kolem 18-22 MHz.

I když nejsem příznivec éteru, souhlasím s tím, že "potenciál"
(rozuměj jako "síla, vzdor") tady určitý je. Anténa nemusí být prvek
příjmu, ale lokální "narušitel" časoprostorového continua obzvlášt,
když ta anténa pracuje v rezonanci nejen s vlastním zařízením - to
jsou ty "zpětné" vlny ... Není zcela jasné, jaký princip byl zvolen v
případě pohonu Teslova auta. Zda to bylo přenosem z Teslova
vysílače - skalární vlny (taková vlna má samozřejmě vektorovou
hyperprostorovou strukturu)...
Mimozemské rádiové zdroje jakékoliv by mohly být brány v potaz,
ale jak jste nebo jsme zjistili, přímé energie jsou velmi malé a
logicky zde musí hrát úlohu rezonance, vaše impedance, indukce,
akumulace... pokud chceme uvažovat řádově v kW (anebo se to
vymyká logice a třeba je to úplně jednoduché a třeba na to přijde
ćlověk "nezatížený" a proto tady občas trávím svůj čas ...

Zdravím,

docela by mě zajimalo, jestli mužu prohlásit. Když je planeta patřičně hmotná má atmosféru, má i patříčnou rotaci, pak má i magnetické pole. Pak může být zdrojem radiového zářeni

Měsíc nemá atmoféru a myslím, že nemá magnetické pole, nemá radiové záření.

Napadá mě, jestli přítomnost mag. pole u planety není způsobeno, třením atmoféry o povrch planety?
Pohyb povrchu planety a atmosféry - to přece může být VE?

Jupiter má velkou hmotnost a velký atmosferický tlak, proto vysílá radiové vlny. Vysílá taky něco Venuše?

budu až v pondelí

Neví někdo, jak se měří permitivita a permeabilita vakua? Docela by mě zajímaly jak se došlo k jejich hodnotám.

Zaujal mě vzorec
c=1/ sqr(u0*e0)


kde
c - rychlost svetla
u0 - permitivita vakua
e0 - permeabilita vakua
sqr - druha odmocnina

Co takhle napsat +Einsteana

1/sqr(u*e)=sqr(E/m)

Mám rovnici pro přesun v protoru a čase

Tomas píše:...Mám rovnici pro přesun v protoru a čase

Upřímná gratulace.

Jen ještě drobnost: k čemu je to dobré a jak se to dá využít? Dokázalo by mi to odnést domů nákup?
Jestli jo, tak Tě zahrnu karmou i díky - poota

poota píše:

Tomas píše:...Mám rovnici pro přesun v protoru a čase

Upřímná gratulace.

Jen ještě drobnost: k čemu je to dobré a jak se to dá využít? Dokázalo by mi to odnést domů nákup?
Jestli jo, tak Tě zahrnu karmou i díky - poota

Ta rovnice na konci, je jenom vtip.

Hlavní a co by mě zajímalo je to měření permitiviti a permeability vakua. Neví někdo jak se měří?

Pro první přiblížení doporučuju http://cs.wikipedia.org/wiki/Permitivita a http://cs.wikipedia.org/wiki/Permeabilita

Juranus píše:Pro první přiblížení doporučuju http://cs.wikipedia.org/wiki/Permitivita a http://cs.wikipedia.org/wiki/Permeabilita

Dík za odkaz, hledal jsem to v knihách a nic jsem nenašel,

Takže permitivita je taková "účetní" veličina určena dohodou - možná aby platilo
c=1/sqr(u0*e0)

docela síla.

Škoda, že o měření permeability tam nic není