...pokračování z "Fotovoltaika"

Máte k tomu někdo co říct? Efektivnost - součástky, parametry, dostupnost...
Moderátor: rival
Cau Edgare,Edgar píše:Co k tomu říci.. účinnost mizerná, cena vysoká, poruchovost vysoká... Pracuji s nimi každodenně.
tady je to lepe videt.Palo píše:Seebeckův jev je popsaný zde:
http://www.converter.cz/tabulky/seebeck.htm
Akorát tomu prostě nechápu...
To jako mám dva dráty (vodiče) třeba měděný, a ty, když je budu mít spojený (jak to oni poznají, že jsou spojený?) a jeden spoj budu zahřívat, tak se mi tam někde bude indukovat proud? A kde ho budu odebírat nebo měřit? V bodě A a B?
Pochopil jsem to tak, že musím mít dva vodiče, z různých materiálů (viz asi nějaká tabulka)... V místech, kde jsou spojené, je v jednom spoji zahřívám a v druhém ochlazuji. Jeden ze vodičů přeruším, abych mohl odebírat napětí.xzzzx píše:tady je to lepe videt.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev
Palo mrkni na tohle!!!
Proud zdroje (termočlánku) se dá spočítat z jeho vnitřního odporu. Závisí tedy na použitém materiálu, průřezu a délky termočlánku.jeff píše:jako nejlepší z tabulky se jeví NiCr-CuNi, ch-ko, při maximální teplotě 890 stupňů je schopen vytvořit potenciál 60mV, to je pro napětí 6V třeba 100ks zapojených sériově. Jaký ale proud jsou schopné tyto články dodávat řekněme na 1mm2 plochy spoje?
Jeff
Polovodičový termočlánek se mi nepodařilo najít, co to je? Termistor to být nemůže ten mění svůj odpor v závisloti na teplotě a jinou podobnou součástku neznám, nebo to je Peltierův článek?Akord píše:Presne tak. Dodávam, že najviac výkonu termočlánok dodá, ak sa odpor záťaže zhruba rovná odporu termočlánku. To treba mať na mysli pri počítaní toho maximálneho prúdu.
Teda treba odpor termočlánku rátať 2x, nie ako do skratu.
Takže prud=napatie/(2xodportermočlánku) . Asi 10x väčšie napätie a hlavne účinnosť
má polovodičový termočlánok, kompromisne CuNi(konštantán)/ZnSb, alebo
rôzne novšie typy, záleží o ktorú oblasť teplôt ide. Už som na fóre niečo o termočlánkoch písal, účinnosť kovových je tak bežne maximálne 0.2 percenta, polovodičových zhruba asi 2 až 10 percent, podľa teploty a technologickej náročnosti.
presne, peltieruv clanek je polovodic!tom píše:Polovodičový termočlánek se mi nepodařilo najít, co to je? Termistor to být nemůže ten mění svůj odpor v závisloti na teplotě a jinou podobnou součástku neznám, nebo to je Peltierův článek?Akord píše:Presne tak. Dodávam, že najviac výkonu termočlánok dodá, ak sa odpor záťaže zhruba rovná odporu termočlánku. To treba mať na mysli pri počítaní toho maximálneho prúdu.
Teda treba odpor termočlánku rátať 2x, nie ako do skratu.
Takže prud=napatie/(2xodportermočlánku) . Asi 10x väčšie napätie a hlavne účinnosť
má polovodičový termočlánok, kompromisne CuNi(konštantán)/ZnSb, alebo
rôzne novšie typy, záleží o ktorú oblasť teplôt ide. Už som na fóre niečo o termočlánkoch písal, účinnosť kovových je tak bežne maximálne 0.2 percenta, polovodičových zhruba asi 2 až 10 percent, podľa teploty a technologickej náročnosti.
To já vím, ale nevím jestli tím polovodičovým termočlánkem myslel Peltierův článek nebo něco jiného. Ani se mi nepodařilo vypátrat jestli Peltierův článek může fungovat jako zdroj el. enegie.wh173 píše: presne, peltieruv clanek je polovodic!